Boris Reitschuster: Trumpova facka Putinovi

flickr.com

Donald Trump | FOTO: flickr.com

Trump odpověděl ruskému prezidentovi jeho vlastním jazykem. Americký vzdušný útok je pro Putina těžkou ránou. Touto akcí Trump vymezuje Rusku hranice. Šéf Kremlu nyní bude muset velmi dobře vážit další kroky. Přinášíme článek Borise Reitschustra pro Huffington Post.

Vše začalo tak hezky. Během amerického předvolebního boje vychvalovala Moskvou řízená média kandidáta Donalda Trumpa do nebes; kdo sledoval kremelskou televizi, musel nutně uvěřit ve start nové éry, pokud se miliardář dostane do Bílého domu.

Ochlazení přišlo záhy.

Už bezprostředně po Trumpově překvapivém volebním vítězství reagovala Moskva s nápadným vystřízlivěním – zřejmě s úspěchem vlastního favorita zas tak nepočítali. Již o něco později začala ruská média, až na několik výjimek, sledujících důsledně kremelský kurz, dokonce na Trumpa útočit – ovšem bez toho, aby ho označovala za reinkarnaci zla jako předtím Obamu.

Trump udělal to, co si jeho předchůdce netroufl

A teď tohle!

Svým vzdušným útokem proti moskevskému spojenci Asadovi si Trump dovolil, co si jeho předchůdce nikdy netroufl: reagoval na překročení červené linie vojenskou akcí. Odveta za útok Asadových jednotek bojovým plynem proti civilnímu obyvatelstvu je přesně ten druh jednání, kterému Putin podle svých vlastních slov rozumí: je projevem síly.

Pokud si v Kremlu ještě nedávno dělali na vrub západních státníků legraci, že jsou „impotentní“, musel nejpozději v noci z čtvrtka na pátek Putina tento druh humoru přejít.

Trump jim odpověděl jejich vlastním jazykem – násilím.

Putin se v Sýrii cítí, jako by mu patřila

Pro vládce Kremlu to je facka, ba dokonce pokoření – v neposlední řadě i proto, že na ostřelovaném letišti sloužili i Rusové. Rusové svým masivním vojenským nasazením vodili USA dlouho za nos.

Putin na obrovských dodávkách zbraní do Sýrie ohromně vydělává, cítí se tam jako pán domu a jako patron zajišťující masovému vrahovi z Damašku bezpečnost. Za to se ve svých médiích nechává doslova oslavovat.

Šel dokonce tak daleko, že USA před vojenským zásahem varoval, dokonce vyhrožoval. Své generály zaúkoloval k šíření hlasitých, do vtipu zabalených vyhrůžek proti Washingtonu: pokud by někdo ve Washingtonu přišel s diletantským nápadem vyslat do Sýrie americké letectvo, ruská protivzdušná obrana ho vrátí nohama na zem, žertoval v říjnu 2016 generálmajor Igor Konašenkov – ještě před zvolením Trumpa.

Putin je teď za chvástala

Po raketovém útoku najednou nebylo nic vidět ani slyšet.

Putinova povýšenost ze dne na den splaskla. Najednou je zřetelné, jak vypadá skutečný poměr sil: ruská armáda se s americkou vůbec nedá srovnávat, vůbec nemluvě o chronických slabinách ruského hospodářství.

Putin za slabého a nerozhodného Obamy působil na mezinárodním jevišti jako nafukovací obr. Nyní začal za nitky tahat Trump, čímž mu vypustil vzduch a ukázal jeho skutečnou velikost.

Nyní Putin vypadá jako chvástal, který nedokázal pomoct svému spojenci Asadovi, natruc předchozímu hlasitému štěkání byl nucen stáhnout ocas mezi nohy. Že jedním z motivů amerického prezidenta nejspíš byla i snaha vzít vítr z plachet odhalením o moskevských kontaktech jeho týmu, je už jen ironií dějin.

I když Putina raketový zásah bolí, je zároveň šancí

Mlčení Moskvy po raketovém útoku bylo strašidelně dlouhé.

Zjevně se v Kremlu museli znovu sešikovat. Když k reakci konečně došlo, byla o to prudší: jedná se o „agresi proti suverénnímu státu“, o porušení principu sebeurčení, jak prohlásil Putin, který zároveň svým vetem v Radě bezpečnosti OSN zabránil schválení rezoluce požadující zahájení vyšetření útoku chemickými zbraněmi.

Hanba tomu, kdo ve zlém to myslí!

Anebo se diví, že útoky chemickými zbraněmi proti civilistům u Putina a jeho podporovatelů – i u nás – vyvolají méně pohoršení než útok na vojenské letiště.

Ať už útok bolí Putina sebevíc – je pro něj zároveň šancí. Západ jako nepřítel – to je stavební kámen, který drží „systém Putin“ pohromadě, navzdory veškeré korupci, zlovůli i chudobě. Při sbližování s Trumpem by se tento obraz nepřítele obhajoval jen velmi těžko – nebo by musel být namířen proti jiným zemím, například Německu – což už v náznacích bylo znatelné.

Putin si musí dát pozor, aby neudělal chybný krok

Po raketovém útoku může Trump v ruských médiích opět vklouznout do role, kterou pro mnoho západních médií už zaujal: darebák z povolání, hrom do police světové scény.

Putin se nyní nachází na tenkém ledě: na jeho image silného muže je z valné části založen jeho úspěch. Bude proto muset najít přiměřenou reakci, jak na jednu stranu před vlastním publikem dohnat ztrátu, aby opět mohl být za silného muže, který to dokáže Američanům nandat.

Na druhou stranu zná přesně své vlastní slabiny a nyní má ve Washingtonu protihráče, který, pokud to bude třeba, dokáže vrátit úder. S Trumpem u stolu bude muset Putin, mistr mocenského pokeru, dávat pekelný pozor, aby svůj příští bluff nepřehnal.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republikce.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner