Božíhodová bilance: Rok 2020 nebyl jenom špatný!

Ilustrační foto (pixabay)

Ilustrační foto | FOTO: pixabay

Hod Boží vánoční jako by svým klidem a svátečností vybízel k bilancování, vzpomínání na uplynulý rok a třeba i sentimentu. Rok 2020 přinesl událost, která stála jen v České republice přes 10 000 lidských životů.  Za 56 let mého života ještě nikdy k srovnatelné tragédii se srovnatelným počtem „nadúmrtí“ nedošlo. „Nadúmrtí“ stejného počtu lidí, jako je počet obyvatel menšího města, dělá z roku 2020 rok moru. Ale – jako každá krize – i tento rok ukázal, že alespoň část národa je v pořádku, když je nejhůř, umí držet spolu, a naprosté lemplovství současného vedení země je snad jen jev, který s příštími volbami opadá jak listí stromů na podzim.

Začnu tím špatným. Přišla epidemie, která (nějaká) přijít musela – naše civilizace sice měla od vln nakažlivých nebezpečných nemocí klid sto let, ale epidemie patří k historii lidstva odnepaměti. Naše vláda se začala chovat tak, jak bylo předem jasné. O neschopnosti, nekompetentnosti a lhavosti Andreje Babiše je národ informován v úplnosti. Takže nebylo překvapením, že pan premiér se i za krize, po příchodu epidemie, zachoval jako neschopný lempl.

FORUM 24 (archiv)

I o lidech kolem něj bylo známo, že jde o dobré reprezentanty neschopnosti – jakými jinými jedinci by se mohl Babiš obklopit. A v průběhu epidemické krize svou neschopnost rovněž potvrdili. Potvrdilo se – už při jarním lockdownu – že část našich spoluobčanů dosud nezapomněla na zlaté časy, kdy udávali Státní bezpečnosti. Takže vznikaly facebookové skupiny lovců občanů, kteří lovili fotoaparátem své spoluobčany, kteří v liduprázdném parku joggovali bez roušky, a zveřejňovali jejich fotky.

Také po jarním vyděšení část spoluobčanů v průběhu podzimní vlny doslova kašlala na okolí. Odmítali – i velmi rozumné a levné – opatření, byli si líní ve jménu ochrany svého okolí byť jen dát kus hadru přes hubu. Epidemie nechutně zviditelnila sobectví, bezohlednost a sprostotu, která je pro část našich spoluobčanů doslova chloubou.

Stejně tak morová rána vynesla na světlo Boží několik jedinců, kteří sice pracují jako lékaři, ale zjevně se minuli povoláním. Měli vystudovat na komika. Paní doktorka Peková, pan doktor Pollert a několik dalších jedinců vybavených lékařským titulem předvedli, že ani lékař nemusí odolat svodům levné popularity. A že za to, aby byl v televizi nebo v novinách, takový člověk doslova poplive své univerzitní vzdělání a veřejně plácá hlupácké fantazie, které jsou v době epidemie doslova toxické. Nevíme, kolik lidí zemřelo proto, že uvěřili plkům některého z otitulovaných bezrouškových disidentů a přestali dodržovat epidemickou – tedy zvýšenou – hygienu. Nevíme, kolik životů stálo pár minut slávy nejrůznějších Pollertů. Ale těch lékařů, co vyměnili vzdělání, rozum i zodpovědnost za svých patnáct minut slávy, bylo jen pár.

Babiš potvrdil svou neschopnost

První dobrou zprávou z roku 2020 je, že se doslova všichni (kromě Babišem placených prchalů) přesvědčili o naprosté neschopnosti Andreje Babiše, o tom, že možná umí řídit svou pancéřovanou limuzínu, ale zcela jistě neumí řídit stát. Všichni, kteří uvěřili jeho charismatu, a i ti, kteří si sice mysleli, že je to lump, ale schopný lump, v úplnosti uviděli, jak se mýlí. Babiš je všeho schopný – ale to neznamená, že je schopný řídit stát. Či dokonce že umí řídit stát v době krize, epidemie.

Jeho nekompetentnost se projevila celonárodním a půl roku trvajícím chaosem, nerespektováním doporučení jeho vlastních specialistů, když se pokoušel zalíbit lidu a v létě zrušil roušky, a výsledkem té nekompetentnosti byla podzimní vlna onemocnění v naší zemi. Ta vlna nás posunula na nejvyšší příčky v úmrtnosti a rozsahu pandemie mezi srovnatelnými zeměmi. A nelze zpochybnit, že bez Babišova letního populistického rozvolnění by měla méně katastrofický dopad. Možná řádově méně katastrofický.

Přestože výkon Babišova teamu vedl k tragickým výsledkům v úmrtnosti a nemocnosti, přinesl jedno pozitivum: Ve schopnosti Andreje Babiše už nemůže věřit nikdo s IQ nad 90 bodů klasické stupnice. Lidověji řečeno – kromě úplně blbejch už všem občanům došlo, že Babiš je neschopný populistický lump. Babiš se před lidmi s alespoň zbytky myšlenkových aktivit naprosto odkopal, a jeho slibům může po tom tristním výkonu vlády v průběhu epidemie věřit  jen idiot.

Jsem pořád trochu optimista a pořád si mám tendenci myslet, že většina národa idioti nejsou. Proto si myslím, že jednou z obětí COVID, která na tu nemoc zemře, bude i popularita Andreje Babiše. Pokud je můj předpoklad – že většina lidí nejsou idioti – správný, tak Babiše při příštích volbách pošlou voliči tam, kam patří. Do Čiernej pri Čope, nebo ještě dál. Takže snad koronavirus, kromě mrtvých lidí, za sebou jako jednu z obětí ponechá i hnutí ANO a Babiše jako politika. V tom snad, přes děsivá čísla mrtvých, byl rok 2020 dobrý. V plné nahotě ukázal pravdu o Babišově režimu.

Lidé neselhali

Jednoznačně dobrou zprávou pro rok 2020 však jsou obrovské, obětavé a až překvapivě nesobecké výkony něčeho, čemu se říká „občanská společnost“ či „iniciativy zdola,“ a samozřejmě nadlidské výkony a obětavost některých profesí – především zdravotníků, armády a policie.

Jednou z největších spontánních masových akcí občanů za poslední desetiletí, možná od převratu 1989, bylo šití roušek za jarního lockdownu. Řada mých kamarádek, které sice ze školy mají základní znalosti šití, ale domácího švadlenkování se štítí jak já Zemana, usedla k šicím strojům. Šily herečky, advokátky, jazykovědkyně, účetní i profesionální feministky. Roušky díky Babišovi skutečně nebyly, ty ženy měly dovednosti je vyrobit, a tak zahodily celoživotní feministické postoje a šly v těžké celonárodní krizi dělat něco, co bylo sice dost pod jejich profesní i názorovou úroveň, ale co bylo bolestně potřeba. Řada z nich, když „obšily“ rodinu a přátele, šily dál a roušky rozdávaly. Často i na ulicích úplně cizím lidem.

A i já, jakožto vyhlášený lakomec, jsem si (když už byly k dostání) koupil balíček nejlevnějších roušek, a jak jsem potkal bezdomovce s pusou zakrytou utěrkou, jednu dostal. Jednu roušku, ne jednu ránu, aby nedošlo k omylu. A muži – tedy ti, kteří na to mají hlavu, já mezi ně bohužel nepatřím – zasedli ke komputerům, a za pár dnů byly na světě a zdarma epidemické aplikace do mobilů, chytré karantény, matematické modely a vše potřebné k systémovému potírání epidemie. Všichni tihle lidé zaslouží dík a respekt.

Policie patří – hned po berňáku – k nejnenáviděnějším úřadům. Za jarní vlny skokově narostl počet (nejčastěji anonymních) udání, že někde někdo sedí bez roušky. I já jakožto rouškozvěst jsem byl terčem podobného udání, když jsem na Kulaťáku na lavičce pil s hlavou obalenou šátkem jako beduin kafe. Přijela hlídka, policisté vystoupili, a byli mimořádně slušní. On totiž z těch asi čtyř lidí, co tam na lavičkách posedávali, měl něco přes hubu každý. Udání bylo falešné. Skoro jako by se ti policisté omlouvali, a vysvětlovali, že na takové udání prostě vyjet musí. Nebyla v tom špetka arogance, byli naprosto profesionální.

A jak jsem sledoval vývoj pandemie a jednou dvakrát do měsíce v metru pozoroval práci policistů hlídajících výskyt nezarouškovaných, tak byli naprosto nekonfrontační a profesionální všichni. Něco jako zneužívání epidemických omezení k tomu, aby se policisté hojili na „škůdcích“, jsem vůbec nezaznamenal. I jim proto patří dík a respekt. A zcela stejný respekt patří naší armádě, která v momentech, kdy bylo potřeba, prostě zafungovala. A během pár chvil (například) vybudovala polní nemocnici pro případ možného  kolapsu kapacit zdravotnických lůžek. Vojáci to udělali bez nějakého sebeoslavného tramtadání, vytahování se a prsení. Prostě sloužili.

A konečně doslova ostruhy slávy si svou prací vysloužili naši zdravotníci. Sestry, lékaři, sanitáři, ale i vrátní v nemocnicích. Tihle všichni lépe než my laici věděli, do jakého rizika jdou, a přesto do něj bez vykrucování a váhání šli. A v té službě veřejnému zdraví umírali. To, jak obětavě a bez ohledu na vlastní nesmírnou únavu a přetížení fungovali i za výrazně zvýšeného rizika ve prospěch nemocných (nejen těch s covidem), potvrdilo lékařské a zdravotnické profese na pozici nejzodpovědnějších a nejspolehlivějších složek společnosti. Takže i zdravotníkům (ne-li dokonce především zdravotníkům) patří hluboký respekt.

Inventura nedopadá zle

Epidemie lépe ukázala a zviditelnila zásadní faktory naší společnosti: Tato země nemá žádné důvěryhodné, spolehlivé a fungující vedení a řízení, vláda je úplně neschopná. Část populace se okamžitě, jak okolnosti umožní, pokusí na jakékoliv krizi zviditelnit a vytřískat z ní výhody i za cenu lží, anebo alespoň na ní přihřát svou vlastní zlobu. Ale mnohem a mnohem větší skupina lidí než bezrouškoví disidenti a Babišova parta dohromady při epidemii ukázala, že lidi (ne lid!) v naší zemi fungují a že snad to dobré pořád ještě převažuje nad zlým. A to je na Boží hod moc důležitá a dobrá zpráva.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]