Lenka Bradáčová vybízí k ostražitosti a varuje před tím, aby se vláda v čele s trestně stíhaným premiérem pouštěla do rozsáhlejších změn ve státních zastupitelstvích a soudech. S tím lze souhlasit, proč se ale ozývá až dnes, když šli žalobci Babišovi do této doby na ruku?

[ctete postid=“249652″ title=“Další rezignace kvůli Čapímu hnízdu? Odejít má šéf pražské policie“ image=“https://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/05/Ptáček-policie-385×230.jpeg“ excerpt=“Po Janu Kněžínkovi, jehož rezignace se nápadně kryla s únikem informací, že policie “ permalink=“https://forum24.cz/dalsi-rezignace-kvuli-capimu-hnizdu-odejit-ma-sef-prazske-policie/“]249652[/ctete]

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová poskytla rozhovor Hospodářským novinám (13. 5. 2019), kde otevřeně vyslovila obavy z toho, aby personální i legislativní změny v soustavě státního zastupitelství a soudnictví prováděla vláda Andreje Babiše. Postavila se za nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a nepřímo vyslovila pochybnosti o jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti. Tím se jen potvrzují spekulace o chladných vztazích Bradáčové a Benešové, jež jsou staršího data.

Přinejmenším problematické

Bradáčová upozorňuje na to, že ministr spravedlnosti je nejvýznamnějším právníkem v zemi, který může ovlivňovat personální politiku ve vztahu k nejvyššímu státnímu zástupci. Může mít ale „zcela klíčový“ vliv i na jmenování dalších vedoucích státních zástupců. Navrhuje zákony, které mohou zásadním způsobem měnit fungování justice, přičemž Bradáčová varuje před pokusy omezovat její nezávislost.

„Může to být přinejmenším problematické. Právě z pohledu možné důvěry. Bez ohledu na to, jestli reforma je dobrá, nebo špatná, jestli jsou změny dobré, nebo špatné a jestli jsou motivovány snahou o zefektivnění či zlepšení situace,“ reagovala Bradáčová na otázku, zda má tyto změny provádět vláda v čele s trestně stíhaným premiérem.

Tato nedůvěra podle ní nepanuje jen mezi představiteli justice, ať už státního zastupitelství, nebo Soudcovské unie, ale i napříč politickým spektrem, a odráží se v nespokojenosti části veřejnosti, která to dává na náměstích najevo.

Jmenování Benešové je chyba

V tom má Lenka Bradáčová pravdu. Jmenování Zemanovy poradkyně Marie Benešové ministryní spravedlnosti bylo jednoznačnou chybou Andreje Babiše, nejen politickou, ale i profesní, kterou obhajuje jenom Hrad a premiérův aparát, kam už lze zařadit i předsedu ČSSD Jana Hamáčka.

Tato neřízená střela, která má hodně daleko k obrazu „protikorupční“ ikony, jak se ji snaží vykreslit její stoupenci, nemá ve své funkci co pohledávat. Už jen proto, jak jednoznačně se v nedávné minulosti stavěla za premiérovy i prezidentovy zájmy, jak zpochybňovala kauzu Čapí hnízdo a jak vytváří v souladu s jejich názory dojem, že u nás lze objednat trestní stíhání.

Zeman s Babišem ji nepochybně instalovali do čela ministerstva s konkrétním zadáním, které nebyl schopen či ochoten v plné míře realizovat její předchůdce Jan Kněžínek a které se může, ale nutně nemusí naplnit.

Z tohoto pohledu jsou obavy či otevřené pochybnosti o fungování Marie Benešové v citlivém rezortu oprávněné, jelikož není žádnou zárukou objektivity. Pozornost oponentů by se však v první řadě měla soustřeďovat na ty, kdo ji do této funkce dosadili, jelikož je pouhou vykonavatelkou jejich představ. Nebýt Babiše, Zemana a živých kauz v jejich osobním zájmu, nebyla by dnes ani Benešová.

Státní zástupci s Babišem kooperovali

To však neznamená, že činnost špiček státního zastupitelství je bezchybná a zaslouží nekritickou adoraci, jak předvádí například spolek Rekonstrukce státu.

Tito aktivisté se dlouho vezli na probabišovské vlně a svým bojem proti „tradičním“ stranám mu umetali cestu k moci. Dodnes sedí v jím vedené vládní protikorupční radě, což je protimluv a naprostý výsměch už jen vzhledem k tomu, že trestně stíhaného premiéra zajímá boj proti korupci jen tam, kde to nepoškodí jeho integritu. Všechno ostatní je kampaň.

Není žádným tajemstvím, že špičky státního zastupitelství do této doby nejednou kooperovaly s hnutím ANO v jeho politických střetech, a snažily se jich využít ve svůj prospěch. Především Vrchní státní zastupitelství v Olomouci pod vedením Iva Ištvana nejednou prokázalo, že si vytvořilo vlastní pojetí nestandardních právních konstrukcí, a v některých případech se otevřeně a jednostranně postavilo za Babišovy zájmy.

Nezákonné mediální úniky

Ištvan nejaktivněji zafungoval ve válce o policejní reorganizaci, kterou kritizovali i Pavel Zeman a Lenka Bradáčová. Za pomoci masivních úniků do médií tehdy olomoučtí žalobci rozvíjeli fantaskní vývody, že za reformou stojí vliv mafie, což ANO použilo v krajské volební kampani. Tato tvrzení nebyli schopni podložit žádnými důkazy.

[ctete postid=“246751″ title=“Zeman a Lidové noviny chválí Benešovou. Dříve ji kvůli Tykačovi nazvaly mafiánkou“ image=“https://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/01/aaa-106-385×230.png“ excerpt=“Prezident Zeman a šéfredaktor Lidových novin Léko chválí Marii Benešovou a připomněli “ permalink=“https://forum24.cz/zeman-a-lidove-noviny-chvali-benesovou-drive-ji-kvuli-tykacovi-nazvaly-mafiankou/“]246751[/ctete]

Nestandardnost postupu Ištvanových žalobců (kteří jsou mimochodem s Marií Benešovou velmi zadobře), kdy v přímém přenosu oznamovali vyšetřování špiček policejního prezidia, konstatovala i poslanecká vyšetřovací komise v lednu 2017. Jednomyslně se shodla na tom, že porušili zásady neveřejného řízení a presumpce neviny, a nezákonnými úniky ze živých spisů poškodili práva tehdejšího policejního prezidenta Tomáše Tuhého.

Stejně tak státní zástupci Babišovi významně napomohli při nedůstojné likvidaci bývalého ředitele GIBS Michala Murína. Premiér použil k dehonestujícímu útoku dokument olomouckých žalobců a na jeho základě zahájil kárné řízení. Pod mediálním tlakem nakonec Murín rezignoval a státní zástupci si ve shodě s premiérem dosadili „svého“ ředitele GIBS Radima Dragouna.

Nejvyšší státní zastupitelství dlouho přehlíželo nezákonnou praxi používání místně nepříslušných soudů, a nedělá nic s organizovanými úniky ze živých kauz dozorovaných oběma vrchními státními zastupitelstvími spřízněným novinářům, zejména do Babišových médií. Kauza Beretta, známá i ze Šumanovy nahrávky, je jen špičkou ledovce. Ani jejich výsledky u soudů nejsou vzhledem k masivně mediálně nainvestované energii a vyvolaným očekáváním nijak valné.

Kauza Faltýnek utichla

Jak naznačují mnohé indicie, skutečným zádrhelem se stala až kauza Čapí hnízdo, která proti Babišově očekávání dosud nespadla pod stůl a pokračuje dál. Teprve následující vývoj ale ukáže, nakolik se současná vypjatá situace v kauzách spojených s premiérem (Čapí hnízdo, Faltýnek) a Hradem (veřejné zakázky Lesní správy v Lánech) projeví, a to ani nemusí dojít k žádným personálním či legislativním změnám.

Důvody k nejvyšší ostražitosti a protesty proti premiérově postupující aroganci moci skutečně mají své opodstatnění. Ale důvěru by měli posilovat i státní zástupci. Proč byly odloženy kauzy korunových dluhopisů Agrofertu a podezřelého prodeje firmy Profrost? Ostatně i ostře mediálně nastartovaná Ištvanova kauza Faltýnek, Rafaj a Feix nějak podivně utichla.