Brexit: nekonečný příběh

flickr.com

Theresa May | FOTO: flickr.com

V Dolní sněmovně britského parlamentu ve Westminsteru se schyluje ke klíčovému hlasování o dohodě premiérky Mayové o spořádaném odchodu Spojeného království z Evropské unie. Pokud máte zrovna teď pocit, že jste takovou větu už četli před několika měsíci, tak vězte, že to není déjà vu. O dojednané smlouvě se bude bude hlasovat podruhé. Poprvé ji zdrcující většina poslanců a poslankyň odmítla. V následných hlasováních pak se pak rozdělená dolní komora parlamentu shodla na tom, že nechce brexit bez dohody a že by dohoda mohla být schválena, pokud z ní bude odstraněna či nově formulována tzv. irská pojistka.

Premiérka a její tým tě všude halasně ohlašují, že se jim podařilo na EU vymoci významné a právně závazné ústupky. Smlouva již tak prý nepřináší riziko, že by Británie kvůli zajištění průchodnosti hranice mezi Irskem a Severním Irskem, natrvalo zůstala v celní unii. Právě to totiž podle jejich vlastních slov vadilo konzervativním poslancům a poslankyním pod vedením Jacoba Rees-Mogga, kteří zaujímají nejtvrdší stanovisko a zřejmě by jim vůbec nevadil odchod bez tohody, tzv. tvrdý brexit. Právě Mogg už vyjádřil opatrný optimismus. Zatím však prohlásil jen tolik, že jde o krok správným směrem.

Jeho prohlášení by dávalo smysl, kdyby byl současný návrh jen jakýmsi východiskem k dalšímu jednání. Jenže tak to není. Navíc navzdory slovům Theresy Mayové EU v tom nejdůležitějším vůbec neustoupila. Navržená smlouva se nijak nezměnila. Nová deklarace se příliš neliší od záruk, které byla Unie ochotná dát Británii už před prvním hlasováním v lednu. Pokud totiž dohoda vstoupí v platnost, tak 29. března Spojené království sice odejde z EU, ale až do dojednání nové smlouvy o vzájemném obchodu bude přinejmenším do konce roku 2020 a v případě shody obou stran až do konce roku 2022 členem celní unie.

Smlouva o vzájemném obchodu by měla pomoci vyřešit i status hranice mezi dvěma částmi rozděleného Irska. Tam si totiž vzhledem k tomu, že otevřená hranice je součástí mírových dohod, celní kontroly a další opatření spojená s vnější hranicí EU přeje ještě méně lidí, než mezi Doverem a Calais. Pokud selžou politická jednání, může Británie dle dohody o odchodu volnou průchodnost hranice zajistit ještě technickými prostředky, byť v současnosti takové neexistují. Na těchto podmínkách se ale vůbec nic nemění.

EU se v podstatě jen zavázala spolupracovat při co nejrychlejším uzavření stále smlouvy o vzájemném obchodu a neblokovat odchod Spojeného království z celní unie v případě, že sice k uzavření smlouvy nedojde, ale Britové technicky zajistí volný pohyb osob a zboží mezi Irskem a Severním Irskem. Konzervativní odpůrce Mayové a jí dojednaného rozvodu s EU totiž dle vlastních slov nejvíce děsí možnost, že by Unie jednostranně blokovala odchod Británie z celní unie právě pod záminkou průchodnosti irské hranice.

Asi nejvýznamnější ústupek je, že EU souhlasila s ustanovením, že se by se případné spory řešily dle Vídeňské úmluvy o smluvním právu. Rozhodoval by tak Mezinárodní soudní dvůr a ne Evropský soudní dvůr. Situace z tohoto pohledu se mírně posunula, ale nikoliv tak, jak si to oni sami přáli. Předseda Evropské komise Junkcer je ochoten podepsat záruky toho, že EU nebude cíleně blokovat vyřešení otázky hranice, ale samotná dohoda zůstává stejná. O tom svědčí mimo jiné fakt, že ji nebudou muset znovu schvalovat všechny členské státy. Otázka je, zda budou lidem okolo Mogga takové záruky stačit.

Pokud dnes dohoda neprojde, čekají v následujících dnech sněmovnu hlasování o tom, jak dál. Na stole je možnost tvrdého brexitu, prodloužení lhůty pro vyjednávání a Labouristé by rádi navrhli nové referendum. První možnost už sněmovna odmítla v lednu. Druhá je zřejmě možná, ale EU už signalizovala, že chce mít situaci vyřešenou do květnových voleb do Evropského parlamentu, aby nemusela řešit, zda se volby budou v Británii muset konat také, či ne. Zároveň požaduje, aby bylo jasné, k jakému konci celé jednání směřuje, a nešlo tak jen o oddechový čas. Nové referendum je pak momentálně nejméně pravděpodobné, byť šance na jeho uskutečnění mírně vzrostly.

V poslední době se navíc do britské domácí politické hry zapojila i EU. Juncker se nechal slyšet, že EU o žádné jiné dohodě hlasovat nebude. Tím se může snažit přitlačit na Corbyna, který až donedávna snil o tom, že mu chaos okolo brexitu pomůže sesadit Mayovou a pak v roli premiéra vyjednat a prosadit úplně jinou dohodu. Pokud EU slovo dodrží, tato možnost padá. Labour Party tak stojí před volbou mezi pomocí Mayové a novým referendem s nadějí, že k brexitu vůbec nedojde, ale s velice nejasným výsledkem.

Odchod bez dohody si totiž přeje jen menšina konzervativních poslanců a mezi labouristy prakticky nikdo. Několik desítek konzervativců je ale zase zřejmě rozhodnuto nepodpořit žádnou dohodu. Je proto nasnadě, že premiérka bude potřebovat pomoc opozice, má-li její dohoda uspět.

ČTK

Rezignující britský premiér David Cameron a zůstávající šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker

Bohužel je ale i dosti pravděpodobná varianta, že Corbyn nechá Mayovou padnout znovu v očekávání toho, že neschopně a rozhádaně působící Konzervativní strana, které ještě bude moci připočíst odpovědnost za zpackaný tvrdý brexit, bude snáze k poražení v příštích volbách.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner