Británie vykročila k předčasným volbám, cesta k nim bude trnitá

Vláda Borise Johnsona prohrála dle očekávání i druhé klíčové hlasování v parlamentu během dvou dnů. V úterý sněmovna převzala otěže programu hlasování, které má za normálních okolností v rukou vláda. Ve středu pak schválila zákon, jenž premiérovi znemožňuje vyvést Británii z EU bez dohody, aniž by to odsouhlasil parlament. V případě, že by se mu nepodařilo předložit parlamentu novou dohodu, nebo by parlament neschválil odchod bez dohody, bude muset požádat Brusel o další odklad. Divoký brexit je sice pořád teoreticky možný, ale sněmovna v současném složení jej s největší pravděpodobností neschválí. Premiér Boris Johnson dopředu říkal, že v takovém případě nebude možné dosáhnout v jednání s EU pokroku, protože hrozba odchodem bez dohody měla být hlavním nátlakovým prostředkem vlády.

Slíbil tak, že pokud sněmovna zákon skutečně schválí, bude usilovat o vyvolání předčasných voleb. Ještě před dvěma dny se zdálo, že by mu v tom mohla opozice vyjít vstříc, ale obě strany pokračují v málo přehledném boji, ve kterém jsou volby jen dalším taktickým úskokem. Boris Johnson chtěl totiž volby svolat na 15. října, aby na mimořádný summit EU o dva dny později mohl jet už nový předseda vlády. Opozice namítala, že v takovém případě by mohlo buď s ohledem na velmi krátké lhůty dojít k divokému brexitu i navzdory vůli sněmovny. Je zvláštní, že si obě strany vyměnily role, ale je to vlastně logické.

Boris Johnson až do včerejška volby odmítal a naopak předseda labouristů Jeremy Corbyn po nich volal. Teď je Johnson chce vyvolat a Corbyn je proti. Výsledek jakýchkoliv předčasných voleb, ať už proběhnou v říjnu, nebo později, je krajně nejistý a asi hlavní faktorem bude, kolik dokáže Johnson přetáhnout voličů Farageově Brexit Party. Díky jednomandátovým volebním obvodům s jednokolovým většinovým hlasováním by mu na většinu mohla klidně stačit i jen zhruba třetina hlasů. Jenže například ve Skotsku to momentálně vypadá, že toryové přijdou od 10 ze svých třinácti křesel. Po včerejším hlasování navíc vyloučili 21 svých poslanců a poslankyň a volby v těchto obvodech budou muset vyhrát také, pokud chtějí pomýšlet na většinu.

Velkou neznámou pak je, co by krátká, ale o to intenzivnější kampaň udělala s voličskými preferencemi. Dá se totiž říci, že v mnoha ohledech odstartovala nejpozději dnes při debatě o tom, zda volby v říjnu budou. Konzervativci poukazovali na to, že cílem zákona odmítajícího odchod bez dohody je podle nich zablokování jakéhokoliv brexitu. Johnson a jeho spolu straníci tak nepochybně budou voliče přesvědčovat, že jen oni dokážou celý proces skutečně dotáhnout do konce. Tak jednoduché to ale není. Vládní poslanci se hodně oháněli tím, že v programu labouristů pro volby v roce 2017 stojí, že brexit prosadí, ale už se nezmínili, že tam Corbynova strana explicitně napsala, že chce, aby Británie zůstala součástí společného trhu. To je něco, co naopak konzervativci odmítají.

Voliči měli v roce 2017 šanci se vyjádřit a dá se říci, že poslanci a poslankyně se chovají přesně tak, jak slíbili voličům. Liberální demokraté a Skotská národní strana si brexit nepřejí vůbec a je tak logické, že chtějí vyloučit možnost odchodu bez dohody, který je z jejich pohledu úplně nejhorší. Labouristé pak považují v souladu se svým programem jakýkoliv odchod, při němž by Spojené království opustilo společný trh za příliš extrémní. Je proto nasnadě, že se s prvními dvěma jmenovanými stranami shodnout v odporu proti odchodu bez dohody. To ale neznamená, že cílem zákona je brexitu zabránit úplně, jak tvrdí konzervativci.

Je naprosto zřejmé, že o celé věci budou muset tak, či onak rozhodnout voliči, protože sněmovna se nedokáže shodnout na tom, co chce. Čeká nás ale boj o to, zda to bude prostřednictvím voleb, nebo referenda. Volby čekají Británii v nejbližší době tak, či tak. Vláda ztratila svou většinu a tato situace nemůže dlouho trvat. Návrh na vyslovení nedůvěry vládě mohou klidně předložit i konzervativní poslanci a tak by reálně postavili Corbyna před možnost hlasovat pro předčasné volby, nebo vyjádřit důvěru Johnsonově vládě. Otázka ale je, kdy proběhnou a zda po nich bude následovat referendum o tom, jaký brexit si tedy lidé vlastně přejí.

Boris Johnson podle spěchu, s jakým chce volby vyhlásit, vsází na to, že je vyhraje a skutečně stihne vyvést Británii z Unie do 31. října 2019. V tomto případě by to bylo téměř jistě bez dohody a referendum by neproběhlo. Opozice naopak zjevně chce situace využít k tomu, aby se krom voleb, ve kterých také doufá, že posílí, podařilo vyvolat i nové referendum, v němž by voliči mohli rozhodnout, zda chtějí v Unii zůstat, či si přejí odchod dle podmínek dojednaných Mayovou, či odchod bez dohody. S tím, že by se snad ještě mohl uskutečnit brexit pod taktovkou Labour Party, se nepočítá. Jedna věc je jistá. Boris Johnson vsadil vše na odchod bez dohody. Jestli někdy skutečně věřil, že mu EU ustoupí—a mnohé svědčí pro to, že to spíše předstíral—teď už tomu věřit rozhodně nemůže a i předstírání ztrácí jakoukoliv důvěryhodnost.

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner