Británie potřebuje oddechový čas, EU jí ho ale nemusí dát

Archiv F24

Ilustrační foto | FOTO: Archiv F24

Podle všeho dnes britská premiérka Theresa Mayová požádá Evropskou unii o odklad účinnosti vystoupení Spojeného království, ke kterému má dojít už příští pátek. Původně plánovala dnes po dvou neúspěšných pokusech opět předložit Dolní sněmovně k hlasování svou dohodu o narovnání vztahů mezi VB a EU. Plány jí ale zkřížil předseda dolní komory britského parlamentu John Bercow, který s odvoláním na pravidlo z roku 1604, jež zapovídá opakované hlasování o stejné věci, odmítl další pokus o prosazení v podstatě stejné dohody. Uvedl jen, že dohoda by se musela podstatně změnit, aby bylo možné ji sněmovně opětovně předložit. Co tím sleduje se odhaduje jen těžko i vzhledem k tomu, že svůj krok odmítá dále komentovat.

V reakci na to oznámila vláda, že premiérka požádá EU o odklad brexitu. Spekuluje se o tom, že kabinet je rozhádaný a nedokáže se shodnout na tom, jak dále postupovat. Další vývoj ovlivní několik proměnných a zatím stále nejde vyloučit žádnou možnost rozuzlení. První otázkou je, o jak dlouhý odklad Británie požádá. Mayová prý preferuje krátký odklad nejdéle do července. Jednak se chce vyhnout tomu, aby Spojené království muselo pořádat volby do EP a také jí to umožní tlačit na poslance argumentem, že pokud nepřijmou její dohodu, dojde k brexitu bez dohody. Krátký odklad by totiž reálně neumožnil nic jiného než schválení dohody dojednané Mayovou, brexit bez dohody a stažení žádosti o vystoupení, o kterém by ale musel rozhodnout parlament, protože na nové referendu nebude čas. Mayová spoléhá na to, že druhá a třetí možnost mají v parlamentu ještě menší podporu než její plán.

Tato taktika už ale, zdá se, selhala. Karty byly rozdány stejně i v posledních měsících a přesto ani jedna strana nekapitulovala. Další možností je odklad delší, v řádu let a ne měsíců, který by poskytl Britům dost času pro případné vypsání nového referenda, nových voleb a případně vyjednání nové dohody s EU pod vedením nového premiéra, kterým by se rád stal Jeremy Corbyn. Také by mohlo dojít k úplnému zrušení brexitu, ale to by muselo posvětit druhé referendum. Parlament zatím evidentně není ochotný postavit se o své vůli rozhodnutí voličů z roku 2016.

Tou největší otázkou nejbližších dnů ale bude, jak se k britské žádosti postaví EU. Britská domácí politika je v hluboké krizi a snaha brexit odložit a především hlasování, která k ní vedla, dokazují jednu jedinou věc. Dolní sněmovna v současném složení se na ničem shodnout nehodlá. Mayová tvrdošíjně prosazuje svou dohodu v naději, že ostatním povolí nervy. Domnívá se, že jakýkoliv měkčí brexit by byl popřením výsledku referenda z roku 2016 a naopak odchod bez dohody by byl pro většinu voličů hořkým zklamáním. Bercow sice zamítl další hlasování, ale kdyby se našlo dost poslanců a poslankyň, šlo by jeho rozhodnutí zvrátit a o dohodě hlasovat znovu. Kdyby se vládě podařilo vyjednat pro dohodu podporu, pak by nové hlasování jistě proběhlo.

Corbyn naproti tomu stále hraje především o premiérské křeslo. Nemá nejmenší zájem a důvod zachránit dohodu Mayové hlasy labouristických poslanců a poslankyň, protože se domnívá, že pokud by došlo k tvrdému brexitu, tak díky frustraci voličů z neschopnosti a rozháranosti konzervativní strany stane v úřadu premiéra on. Zároveň ví, že jeho verze měkčího brexitu, při němž by Spojené království zůstalo v celní unii, nemá šanci v současném rozložení sil získat podporu.

V této situaci stojí EU před obtížnou volbou. Nejistota kolem odchodu Británie poškozuje i zbylých 27 členských států. Hlavní vyjednavač Michel Barnier a předseda EK Juncker už prohlásili, že odklad nesmí být jen bezcílným protahováním současné agónie. Krátký odklad ale z podstaty věci za současného stavu ani ničím jiným být nemůže. Dlouhý odklad si pak v Evropě přeje čím dál tím méně politiků a to i s ohledem na to, že by Spojené království muselo uspořádat volby do Evropského parlamentu. Šance Macronovy reformní a prointegrační agendy by klesly k nule. Naopak by došlo k posílení zastoupení euroskeptického tábora. Britská politická krize by se tak snadno mohla přenést na kontinent a to si v EU nikdo nepřeje. Odklad musí schválit všech 27 zbývajících členů EU. Jejich ochota dát Británii oddechový čas, který zjevně zoufale potřebuje, ale evidentně klesá.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner