Britský velvyslanec: Covid změnil fungování královské rodiny. Brexit? Je šance se s EU dohodnout

archiv velvyslanectví

Britský velvyslanec v Praze Nick Archer | FOTO: archiv velvyslanectví

S britským velvyslancem Nickem Archerem jsme hovořili zejména o dvou zásadních tématech letošního podzimu: o koronavirové pandemii a o brexitu. Právě o jeho podobě chce mít premiér Boris Johnson jasno v polovině října tohoto roku. Britové stále ještě věří v dohodu. Nick Archer deníku FORUM 24 popsal, jak Velká Británie zvládá koronavirovou krizi, a také to, jak se covid-19 odrazil ve fungování královské rodiny.

Začněme brexitem. Myslíte, že nakonec dojde k opuštění Evropské unie bez dohody, nebo je tu ještě šance na to najít shodu?

Jednoznačně je tu ještě šance se dohodnout. Vyjednávali jsme v minulém týdnu, vyjednáváme tento týden a budeme vyjednávat příští týden. V některých tématech jsme udělali pokroky. Náš premiér Boris Johnson uvedl, že je nutné najít dohodu do poloviny října. Byznys se potřebuje na změny připravit. Ale ještě stále je čas.

Pavel Hofman

Co je tím největším problémem, největší překážkou pro dohodu mezi EU a Spojeným královstvím?

Dá se říci, že jde o uspořádání budoucích vztahů. Vyjádřil bych to tak, že se v některých ohledech Velké Británii nedostalo porozumění z druhé strany. Existují velice efektivní a fungující dohody s dalšími zeměmi. Takové dohody by bylo možné aplikovat na vztahy mezi EU a Spojeným královstvím a vyžadovalo by to jen minimální změny pro budoucí rámec vztahů obou stran. Avšak zdá se, že Evropská komise hledá jakési nástupnické uspořádání našeho někdejšího členství v Evropské unii a nechce na jinou podobu přistoupit. Tak to je jeden problém.

Klíčovým tématem je pro nás také rybolov. Chápu, že to není pro Českou republiku velké téma, ale uvítáme vaše porozumění a podporu v této věci. EU má dohody o rybolovu s dalšími sousedními pobřežními státy, jako je Norsko; Spojené království si myslí, že něco podobného této dohodě má pro obě strany největší smysl. Místo toho chce Evropská komise zachovat současný status quo se stejnými příděly rybolovu, jaké jsou dány v rámci společné rybářské politiky; to Spojené království nemůže přijmout vzhledem k jeho rozhodnutí opustit Evropskou unii a pracovat s EU v této a dalších otázkách jako nezávislá země. Uvidíme, zda bude možné najít dohodu.

Alena Spálenská

Pak je tu dohoda o rovném obchodu. Existuje skvělá dohoda mezi Kanadou a EU. Proč bychom nemohli tuto dohodu využít pro vztahy mezi Spojeným královstvím a EU? Komise řekla, že nikoli, že jsou tu různé legislativní problémy… Čekáme tedy, jak se tato jednání vyvinou dál.

Pro Českou republiku bylo rozhodnutí Velké Británie opustit EU velmi smutné, protože v mnoha ohledech jsme velmi blízcí spojenci. Jak se díváte na budoucnost našich vzájemných vztahů?

Myslím, že je tu mnoho prostoru, aby naše vzájemné vztahy nadále vzkvétaly. Vždycky tu bylo mnoho témat, která jsme sdíleli nad rámec vztahů v Evropské unii. Jedním z nich je obrana naší bezpečnosti, v čemž budeme nadále pokračovat. Je tu mnoho výzev i v naší bezprostřední blízkosti, hovořím například o Ukrajině nebo Bělorusku. Nestabilita na západě Balkánu. Obě naše země se zabývají bojem proti islamistickému terorismu v Africe nebo na Středním východě. A samozřejmě se také musíme zabývat nestabilitou způsobenou migrací do Evropy. Toto jsou věci, kterými se budeme zabývat i dál, bilaterálně i multilaterálně.

Naše vztahy se rozvíjejí také v otázce vědy a inovací. Možná si řeknete, že tohle brexit zničí. Odpovídám na to, že nikoli, protože jako národ jsme do budoucí spolupráce dali více peněz než Evropská unie. Další prostředky do toho navíc obě strany věnují, protože takovou spolupráci oceňují. 

Jak se česko-britské vztahy změnily od roku 1989?

Poprvé jsem sem přijel v roce 1992. Zmínil bych několik věcí. Z Velké Británie přišla do České republiky velká podpora pro změnu ekonomických struktur, které do té doby byly komunistické. Přinesli jsme sem v mnoha ohledech naše know-how, přivezli jsme naše experty. Když  Česko vstoupilo do Evropské unie, naše bilaterální vztahy možná trochu oslabily, protože jsme byli spojenci právě díky tomuto členství. Spojenci na jednotném trhu, spojenci v otázce principu subsidiarity, v otázce rozšiřování. Přechod je složitý, protože každá velká změna v životě je komplikovaná věc. Ať jde o brexit nebo třeba o svatbu. To nejdůležitější je udělat z nové situace novou normu. Ale já jsem přesvědčen, že to zvládneme.

Alena Spálenská

V minulých týdnech jsem hovořila například s německým nebo francouzským velvyslancem. Jedním z velkých témat EU je Víceletý finanční rámec a Green New Deal. V Česku často zaznívají názory, že by tento plán měl být zastaven nebo omezen kvůli ekonomické krizi. Jak se na to díváte vy?

Nerad bych říkal, jak se k věci má stavět Česko. Avšak je tu plán obnovy po pandemii covid-19, je tu lidská katastrofa, ale také příležitost. Není v žádném případě možné vítat příležitost způsobenou takovýmto ohrožením lidstva, ale faktem je, že tu nyní máme možnost provést některé radikální změny. V Británii je zajímavé, že vláda občany k ničemu nenutí, a přesto je tu obrovská podpora zelené ekonomiky. Poslyšte, možná je za tím britské nadšení pro přírodu, pro dokumenty o přírodě, možná něco jiného, ale Britové jasně chápou, že pokud udržíte v přírodě rozmanitost a dobré životní prostředí, teprve pak se můžeme zabývat možností vyřešení klimatické změny. Právě u nás se bude konat další klimatická konference COP26 a velmi důležitou součástí mé práce a práce dalších britských velvyslanců v Evropě je snaha ujistit naše spojence, že pokud členské státy přijdou s ambiciózním plánem pro přechod na zelenou ekonomiku, Británie bude v čele této změny. A jsem přesvědčen o tom, že Česká republika také a že i v tomto budeme spojenci.

Tento podzim nás čeká nejen zásadní jednání o brexitu, ale také volby ve Spojených státech. Co od nich očekáváte?

Nevím, kdo vyhraje, ale řeknu to takto: vztahy mezi USA a EU se samozřejmě proměňují. Pokud jde o vztahy mezi USA a Spojeným královstvím, vždy byly a jsou speciální, ať už je to dáno jazykovou blízkostí nebo historickými okolnostmi. Vyznačují je vysokým stupněm kontinuity. Naučili jsme se pracovat s demokraty i s republikány, s více extrovertním prezidentem nebo s prezidentem jiným. Naše firmy k sobě mají blízko, velmi úzce spolupracujeme v byznysu. Je jistě velmi důležité, kdo se stane americkým prezidentem, ale my naše vztahy chceme zachovat, ať to bude kdokoli.

Evropská unie

Pojďme k pandemii covid-19. Jak byste popsal situaci ve Spojeném království?

Jako velmi podobnou situaci, která je v České republice. Obě naše země momentálně řeší dvě otázky. Jedna je, jak předejít dalšímu zastavení ekonomiky, protože to by zničilo naše hospodářství. A tou druhou je, co mohou naši občané ještě tolerovat. Řekl bych, že jde o stupeň toho, kde končí osobní zodpovědnost, na kterou se mohou obě země spolehnout bez lockdownu. V obou našich zemích vidím velký potenciál proto, aby to lidé zvládli. Viděli jsme, jak si Češi ušili roušky, vidíme, že jsou dodržována důležitá opatření jako dezinfekce rukou nebo rozestupy. Obě naše země vědí, že je nutné vrátit se k tomu nejzákladnějšímu, k důvěře v občany, abychom zase nemuseli zavřít celou zemi a každou firmu.

V Česku jde také o politické téma, proběhly krajské a senátní volby. Jak je to ve Velké Británii? Myslíte si, že pandemie může přepsat politickou mapu?

Teď u nás volby dlouho nebudou, takže jsme v zásadně jiné pozici. Ještě se toho mnoho může stát. Už dnes je jisté, že to, jak vláda tuto krizi zvládne, bude v budoucnu důležitým faktorem pro rozhodování občanů u voleb. Nakonec tomu tak bude ve všech zemích.

ČTK

Ve Velké Británii velmi dobře zafungoval systém, prostřednictvím kterého získávali pomoc lidé i firmy, jejichž podnikání koronavirus zastavil či ohrozil. Jak vše funguje dnes?

Abych byl upřímný, detaily současného fungování systému neznám. Ale máte pravdu, že vše zafungovalo rychle a efektivně. Máme tu ale otázky, a to po celé Evropě, které se týkají toho, co bude dál. Kolik podpory bude ještě třeba, aby lidé udrželi své podniky a aby se ekonomika tolik nepropadla? Velká Británie je velmi úspěšná, co se týče tzv. e-governmentu, a  skutečně nejsme národem byrokratů. Nebyly tu velké dohady ohledně balíku, který jsme představili v létě, a ano – doposud to funguje, ale nikdo zatím neví, jak to bude pokračovat.

Byl jste na jaře během karantény v Praze? Jak jste situaci prožíval?

Všechny jsme poslali domů. Já zůstal tady, protože ambasáda je můj domov. Měli jsme obrovské štěstí, protože jsme nedávno změnili naše IT oddělení a fungování, takže i na dálku jsme všichni byli plně připojeni a mohli jsme pracovat. Měli jsme skutečně štěstí, že toto vylepšení proběhlo včas, protože z komunikace s mými přáteli velvyslanci jsem zjistil, že tomu tak nebylo všude. Malá Strana byla v dubnu a v květnu opravdu úžasná. Ulice byly prázdné. Na druhé straně se ale nikdo nemohl cítit opravdu dobře, protože i přes všechny příznivé okolnosti to bylo děsivé.

Mnoho Čechů v médiích sleduje britskou královskou rodinu. Jak se změnila poté, co vévoda a vévodkyně ze Sussexu oznámili, že se vzdají svých královských povinností a stěhují se z Velké Británie?

Pravda je, že pro noviny už to téma není. Možná se zase vrátí, ale novináři se už zaměřují na jiné věci. To, co sledujeme, je fungování královské rodiny během pandemie. Všichni její členové se museli adaptovat na nové podmínky. Viděli jsme královnu, prince z Walesu nebo vévodu a vévodkyni z Cambridge, kteří jsou najednou on-line. A i on-line dělají to, co běžně dělali osobně. Jde zejména o podporu charitativních organizací, jejich patronáty nad celou řadou z nich jsou skutečně velkou pomocí. Jako při jiných národních krizích můžeme hlavy států kritizovat. Avšak když královna vystoupila ve speciálním vysílání, mělo to neuvěřitelně pozitivní dopad. Lidem dodala pocit bezpečí a také definovala společný cíl, což je to, co naše královská rodina má dělat. Myslím, že věci jdou, co se týče britské královské rodiny, momentálně dobře.

Co se vám líbí na České republice?

Skoro všechno! Snažím se nyní víc poznávat venkov a krajinu. To se hodně projevilo během karantény, protože v přírodě se člověk cítil bezpečně. Také jsem se více procházel ulicemi, protože byly prázdné, ale přesto jsem si uvědomoval, že není možné cítit se úplně šťastně bez lidské přítomnosti. Lidé se ke mně chovají velmi slušně. Mám také velmi rád klasickou hudbu. Abych to shrnul – život v České republice je opravdu pozitivní zkušenost.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner