Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Až se v létě ujme Česká republika předsednictví Rady EU, bude už „bruselský rok“ v plném proudu. I letos bude Evropská komise pokračovat v návrzích směrem k uskutečnění Zelené dohody pro Evropu, tedy dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Plány unijní exekutivy jsou ale mnohem širší, server Euractiv sestavil výběr nejdůležitějších bodů.
Hned zkraje roku by měla Evropská komise přijít s návrhem na omezení pesticidů. Návrh by měl přenést do praxe již odsouhlasené evropské strategie, které počítají s tím, že se používání pesticidů v zemědělství sníží do roku 2030 o polovinu.
Stávající unijní legislativu týkající se znečištění ovzduší a podzemních a povrchových vod chce Komise zpřísnit tak, aby odpovídala doporučením Světové zdravotnické organizace. Konkrétně by to mělo znamenat například snížení množství plastového odpadu u evropských pobřeží o polovinu či snížení znečištění v ohrožených lokalitách až o čtvrtinu. Konkrétní návrh by měla představit ve třetím čtvrtletí roku 2022.
Stále palčivějším problémem jsou také mikroplasty, které se používají například ve výrobě barev či kosmetiky, ale nakonec končí ve vodě, v tělech živočichů a nakonec i v potravinách. EU dosud žádnou konkrétní hranici pro jejich omezení nestanovila, změnit by to měla legislativa chystaná na konec příštího roku.
Součástí Zelené dohody pro Evropu jsou i snahy omezit produkci odpadu. Iniciativa nazvaná Právo na opravu (Right to Repair) má zajistit, že určité výrobky vydrží déle a že je nebude třeba po krátké době vyhazovat. Zejména elektronika by měla být navržena takovým způsobem, aby ji bylo možné za přiměřenou cenu opravit. Legislativu Komise představí ve třetím čtvrtletí roku 2022.
Během roku také bude pracovat na legislativě, která se týká pohlcování uhlíku, zveřejnit by ji však měla až koncem roku 2022. Nová pravidla by měla podporovat tzv. negativní emise, tedy lepší vstřebávání uhlíku z atmosféry, třeba díky rozšířenější výsadbě stromů. Dále se Komise zaměří na emise z těžkých nákladních aut a sjednocení různých způsobů měření emisí z dopravy napříč členskými státy. Návrhy by měla zveřejnit v posledním čtvrtletí roku 2022.
Digitální a soběstačná Evropa
Pandemie covidu přinesla nekoordinované reakce členských států, uzavírání hranic a spolu s nimi i nedostatek některých kritických produktů, které buď nebylo možné dodat vůbec, nebo docházelo k výrazným zpožděním.
Díky novému nástroji pro mimořádné situace by EU měla lépe ochránit provázané dodavatelské řetězce a sladit postup členských států tak, aby se zboží během krize mohlo uvnitř Unie bez problémů pohybovat. Návrh by měla Komise představit v prvním čtvrtletí.
Urgentním problémem je především nedostatek čipů. Chybějící polovodiče omezily výrobu skoro ve všech technologických odvětvích napříč celým světem a evropský průmysl nebyl výjimkou. Tzv. čipová krize ukázala, že evropské ekonomiky jsou kriticky závislé na dodávkách čipů ze zahraničí, a tím pádem i zranitelné v případě výpadků v jejich dodávkách. Evropským aktem o čipech chystaným v první polovině roku 2022 chce Komise postupně začít budovat domácí kapacity na výrobu vlastních polovodičů.
Rizikem nejen pro obchod uvnitř EU jsou také hackerské útoky. Podle Evropské agentury pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) vzrostl počet útoků na evropské dodavatelské řetězce meziročně čtyřikrát, na cloudové služby dokonce pětkrát.
Evropská komise chce navrhnout postup, jak evropskou kyberbezpečnost posílit. Evropský akt o kybernetické odolnosti by měl být připraven ve druhé polovině příštího roku, aby do budoucna zavedl společné bezpečnostní standardy a zaručil, že softwarové výrobky budou bezpečné a výrobci budou správně nakládat s citlivými daty.
Ekonomika a sociální politika
V oblasti hospodářství bude důležité zejména oživení po pandemii. To si však vyžádá obrovské investice, které pouze veřejné zdroje a bankovní úvěry nedokážou pokrýt. Jednou z cest je podle Komise zlepšení přístupu malých a středních podniků na veřejný kapitálový trh. Zde má Evropa například v porovnání s USA značné mezery. Kvůli komplikovaným pravidlům se řada evropských firem přesouvá do zahraničí, kde je vstup na burzu často snazší. Návrh Komise představený v druhé polovině roku 2022 by tomuto trendu chtěl zabránit a evropským firmám domácí trhy s cennými papíry zatraktivnit.
Komise se chce taky zaměřit na minimální příjem. Konkrétně chce Komise ve svém nezávazném doporučení navrhnout, jak by státy mohly lépe zajistit, aby nedocházelo k vyloučení určitých skupin obyvatel ze společnosti až za hranici chudoby, či jak by státy mohly lépe sdílet relevantní data s unijními institucemi. Doporučení zveřejní v třetím čtvrtletí roku.
Ve stejném období by se měla Komise zaměřit také na zdravotní a sociální péči. Tato oblast se ve světle covidové krize ukázala napříč Unií jako hluboce podfinancovaná a bez dostatečného množství zaměstnanců. Sociální péče patří do kompetence jednotlivých členských států. Ty si proto samy určují vlastní pravidla péče a provádějí reformy. Nová strategie v oblasti péče má za cíl vytvořit společný rámec, který by měl reformy v jednotlivých evropských zemích k sobě přiblížit. Komisní návrh by se měl zaměřit mimo jiné na děti se zdravotním postižením, předškolní vzdělávání či rozdíly v zaměstnanosti mužů a žen.
EU se letos spolu s ostatními státy G20 a OECD zavázala k boji proti daňovým rájům. Jejich neblahý vliv na světovou ekonomiku by mělo napravit spravedlivější zdanění nadnárodních podniků. Toho by se mělo docílit dvěma kroky. Jednak se mezinárodní komunita dohodla na univerzální minimální dani pro korporace ve výši 15 procent, jednak na férovém rozdělení daní ze zisků mezi jednotlivé země, kde korporace působí. EU má ambice být v těchto snahách lídrem. Komise proto příští rok hodlá navrhnout konkrétní postup, jak mezinárodní dohodu splnit co nejdříve.
Silnější Evropa ve světě
Evropská komise plánuje zlepšení evropského sankčního mechanismu. EU používá sankce například proti zemím, jež hrubě porušují lidská práva. Uvalení sankcí jednou stranou má však dopad nejen na subjekty samotného cílového státu, ale může negativně ovlivnit i domácí ekonomiku, zejména pokud druhá strana uvalí protisankce. Tzv. blokovací nařízení má za cíl lépe chránit evropské společnosti a fyzické osoby před nežádoucími vlivy sankcí a zefektivnit tak unijní zahraniční politiku. Představit by ho Komise měla na jaře.
Kromě „zezelenání“ energetiky v rámci EU chce Brusel prosazovat přechod na čistší zdroje energie také globálně. Pomoct mu v tom má nová mezinárodní energetická strategie, která bude prosazovat odklon od fosilních paliv směrem k udržitelným zdrojům. Strategie by rovněž měla usilovat o to, aby byly dodávky energií bezpečné a světové trhy s energiemi otevřené. Zveřejnit ji chce Komise hned začátkem roku.
Média a lidská práva
Útoky na novináře a omezování médií jsou v členských státech čím dál častější. Příkladem mohou být vraždy novinářů na Slovensku a Maltě či rušení nezávislých deníků v Maďarsku. Mediální trh je navíc zasažen rostoucím vlivem digitálních gigantů a snahou některých politiků koncentrovat sdělovací prostředky do vlastních rukou. Díky aktu o svobodě sdělovacích prostředků by měli být novináři lépe chráněni a zároveň by mělo být jasnější, kdo jaká média vlastní. Komise ho představí ve třetím čtvrtletí roku 2022.
Ve stejné době plánuje Komise představit také návrh na uznávání rodičovství mezi členskými státy. Ty jsou totiž v otázce stejnopohlavního rodičovství nejednotné. Zatímco státy jako například Německo, Dánsko a Francie jej povolují, ústavy Polska, Maďarska či Slovenska jej naopak zakazují. Při pohybu či stěhování v rámci Unie tak může dojít k neuznání rodičovství, a tedy k problémům např. s výživným či dědictvím.
Text publikujeme s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org.
