Pokud ruská Duma přijme zákon, který přizná vojákům, kteří se účastnili okupace Československa v roce 1968, status veteránů ozbrojených sil, měla by Česká republika adekvátně reagovat. Proč? Onen zákon, předložený komunistickým poslancem Sinělščikovem, totiž o sovětské okupaci explicitně hovoří jako „oprávněném vstupu legálně pozvané armády SSSR na území ČSSR v srpnu 1968“.

To znamená, že ruský režim přijme zákon, který legalizuje vpád vojsk Varšavské smlouvy na naše území. Zákon, který z bezprecedentního kroku agrese a nezákonného jednání učiní něco, co je pro Rusko v pořádku, normální, a Moskva může takový čin kdykoliv zopakovat. Bude mít pro to legislativní podporu.

V takovém případě ale musí Česká republika adekvátně a rozhodně zareagovat. Není možné, abychom mlčením přešli něco, co je v rozporu s mezinárodním právem. Abychom přešli fakt, že stát, který se k nám chová jako nepřátelská mocnost, toto chování podpořil zákonem.

Když se hovoří o strašném a takřka sebevražedném boji proti německým nacistům, vyzdvihují v Moskvě hrdinství Ruska. Když se hovoří o teroru komunistů proti například Maďarsku či ČSSR, hovoří se o záležitosti SSSR. Současný moskevský režim si přisvojuje zásluhy na pozitivním, ale vinu za negativní dává zaniklému komunistickému soustátí.

To že návrh podává komunista, tedy kvaziopozniční poslanec, neznamená, že jde o marginálii. Zákon má podporu napříč stranami ruského parlamentu, a lze tedy predikovat, že bude bez problémů přijat. Takže Putin nyní jasně dává najevo, že zločiny SSSR nebyly zločiny, ale konání potřebné a zcela OK. Toto poselství režimu, který doma osekává demokratické principy a navenek je agresivní a silně nacionalistický, je tedy velice nebezpečné. Moskva už se necítí omezována sovětskou minulostí a plně přijímá jako legální vše, co kdy členové politbyra a KGB učinili.

Je jasné, že my bychom se měli ozvat. Problém je jak a kdo. Kamarád Putina prezident Zeman? Snad aby se o to raději nepokoušel, mohl by se stát ještě více komickou figurkou na poli zahraniční politiky. Kromě toho – předpokládám, že by se stejně neodvážil. Je na Putinovi tak závislý, že případné odebrání možnosti s vožděm pobesedovat (za trest) by nemusel přežít.

A mimoto se domnívám, že je mu něco jako tento hnusný zákon zcela ukradené. Už nemá potřebu se tvářit, že prý všechno pro ČR. Už ne. Kandidovat nebude, a pokud snad podpoří před dalšími prezidentskými volbami jiného kandidáta, jeho voliči na Zemanovy byvší postoje či mlčení zapomenou a podpořenému to do urny vhodí.

Takže by měl konat ministr zahraničí ČR Petříček. Vzhledem k jeho minulým krokům na poli zahraniční politiky věřím, že by to udělat chtěl. Ale – jakou bude mít podporu ve vládě, kde Petříčkova ČSSD jen dělá trapnou stafáž ANO? A bude mít sociální demokracie ještě „koule“ na to, aby vlastního ministra podržela? Premiér Babiš za současného dění potřebuje komunisty jako nikdy předtím, takže zřejmě odsouhlasí jejich postoj k moskevskému zákonu. A ten bude jasný – zákon je dobrý, Putin je dobrý, vše je dobré a Petříček je banderovec.

Ozve se parlament? Ten parlament, který má v čele bezduchého Vondráčka? Ten parlament, který nedokázal (a opět, kvůli nátlaku komunistů na vládní strany) odsoudit komunistu Ondráčka za jeho jakoby oficiální burlesku v neuznané Doněcké republice? Asi těžko.

Ozýváme se my, novináři, kterým není lhostejný osud naší republiky, její vláda a její směřování. Ozývají se i lidé na náměstích českých, moravských a slezských měst. Jenže – to je málo. Rusové si z něčeho takového nedělají nic. Nebudou si jistě dělat nic ani z nějakého oficiálního protestu z naší strany, ale… Takový protest zkrátka musí přijít. Česká republika není onucí Moskvy. Ještě ne.

Revue Forum Banner