Zatímco v době tak před sto lety se vědci zajímali o eugeniku, tedy o modifikaci genomu za účelem zlepšení kvality lidské populace, dnes už zaznívají ambicióznější myšlenky a mluví se o lidské nesmrtelnosti. Pokud se lidé bojí smrti, je to samozřejmě jen odsouvání problému, protože déle než vesmír člověk existovat nemůže, aspoň ne z hlediska přírodních věd. Jedná se ale o jakési koketování s tím, jak by šel lidský život prodloužit.

Jedna z idejí, která stále zní dost podivně, je „nahrání“ obsahu lidského mozku (včetně vědomí) do počítače. O dosažení takového zvláštního cíle ale zatím ani tak nejde. Zajímavé by mohly být různé částečné výsledky spojení člověka se strojem. Některé zní dost hrozivě, jiné by mohly mít význam.

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

Ve svém článku na Medium.com se autor Leon Okwatch nejdříve zabývá tím, co o „nahrávání mysli“ víme.

„Všichni známe společnost Neuralink a její agresivní snahu vytvořit rozhraní mezi mozkem a počítačem. Ačkoli se jejich pilotní fáze zaměřuje na vývoj nových lékařských terapií, zakladatel Elon Musk naznačil, že na cestě k singularitě dojde k úplnému spojení člověka se strojem. Dalším odvážným podnikem, který v současné době probíhá, je iniciativa 2045, financovaná ruským miliardářem Dimitrijem Iskovem. Projekt usiluje o nahrazení lidských těl robotickými avatary po nahrání mysli, přičemž odhadovaný termín, kdy se tak stane, je rok 2045.“

Nejdříve si ale, než se bude mluvit o nějakém „nahrávání“, musíme vyjasnit, co je to samotná mysl, tedy schopnosti lidského vědomí a inteligence. Kdyby se povedlo vytvořit kopii tohoto vnitřního světa a přenést ji do počítače, znamenalo by to v podstatě „funkční nesmrtelnost“. (Teď nechme stranou, jestli zrovna tohle je něco, po čem toužíme.)

Vyhlídky nahrávání mysli vycházejí podle autora ze tří základních předpokladů:

a) Fyzikalismus

Jedná se o předpoklad, že lidská mysl je obsažena ve struktuře, uspořádání a elektrochemických vlastnostech mozku. Je to představa, že vše, co tvoří mysl, lze nalézt v mozku. Udržuje diskusi v mezích přírodních zákonů. Představte si mozek jako centrální čip, v němž se zpracovává veškerá činnost mysli.

b) Skenovatelnost

Jedná se o předpoklad, že v určitém okamžiku porozumíme mozku dostatečně dobře a budeme disponovat technologií, která nám umožní simulovat všechny jeho aspekty vytvořením digitální kopie. Skenování mysli je počátečním krokem k pochopení toho, jak ji replikovat. Vědci vynaložili velké úsilí na vývoj správné technologie pro skenování mysli.

c) Vypočitatelnost

Zde se nabízí myšlenka, že je mysl vypočitatelná; to znamená, že ji může hostit počítačový software. Nedávný vývoj v oblasti neuronových sítí, které napodobují lidskou mysl, prokázal neuvěřitelné výsledky; dává vědcům další důvod věřit, že mohou lidský mozek zpětně zkonstruovat.

Mnozí vědci a filosofové tyto předpoklady zpochybňují. Nicméně když tyto tři předpoklady přijmeme, odkud začít?

Prvním krokem je pochopení toho, jak mozek funguje.

„Lidský mozek je zdaleka nejsložitější známou biologickou strukturou. Skládá se z přibližně 80-100 miliard neuronů, které spolu komunikují prostřednictvím miliard spojení, jež každou sekundu vysílají tisíce signálů.

Jednoduché nejsou ani stavební kameny mozku. Na ultrastrukturální úrovni neurony vysílají a přijímají signály prostřednictvím koordinovaných chemických a elektrických procesů.

Abychom tuto propojenou masu buněk dostali do počítače, potřebujeme model, který můžeme simulovat v digitálním světě. Vědci se již stovky let snaží zorientovat v mechanice našeho velkého a komplikovaného mozku. K tomu bude zapotřebí provést skenování na vysoké úrovni, aby bylo možné zmapovat lidský mozek.“

Ve vědecké terminologii mluvíme o vytvoření něčeho, čemu se anglicky říká connectome. To je kompletní katalog všech struktur v mozku a jejich vzájemných propojení a interakcí. Projekt Human Connectome Project, založený v roce 2014 a sestávající z mnoha akademických a výzkumných institucí, pracuje na zmapování connectomu v rekordním čase. V roce 2016 zveřejnili dosud nejpodrobnější mapu mozkové kůry, v níž kromě potvrzení existence 83 dalších oblastí mozku objevili 97 oblastí.

Aby se to podařilo u lidského mozku, který se skládá ze 100 miliard neuronů, je nutný obrovský skok v technologii skenování mozku. Vědci s tím začínají v malém. Vzorky, které se v současné době zkoumají, jsou velké jako zrnko písku. V těchto malých vzorcích se nachází asi 100 000 neuronů a asi miliarda spojení.

Pokud se podaří zmapovat všech 100 miliard neuronů v lidském mozku, dalším krokem bude vývoj počítačového modelu, který jej dokáže simulovat.

Výzkum a vývoj v oblasti umělé inteligence vedl vědce k přesvědčení, že mohou simulovat lidskou mysl. Podle vědců budou umělé neuronové sítě se správnými přísadami v budoucnu zcela napodobovat svůj biologický protějšek.

„Hlavní překážkou tohoto cíle je výpočetní výkon počítače a úložný prostor. Umělé neuronové sítě již dnes řídí naše internetové vyhledávače, digitální asistenty, samořídící auta atd. Stále však nikdo nevytvořil umělou síť odpovídající 86 miliardám neuronů.

Zdokonalující se počítačové technologie však možná brzy umožní sledovat a zpracovávat tak obrovské soubory dat. Odborníci předpovídají, že technologie pokročí mnohem dříve, než zmapujeme lidský mozek.“

Nejtěžším dílem skládačky zůstává lidské vědomí. Jasný popis lidského vědomí zatím nemáme. „Neexistuje nic, co bychom znali důvěrněji než vědomé prožívání, ale není nic, co by bylo těžší vysvětlit,“ říká David Chalmers, profesor filosofie a neurověd. Chalmers ve své knize Charakter vědomí označuje vědomí za „těžký problém“ a vysvětluje, že těžké problémy jsou takové, které nelze rozdělit tak, aby se vešly do našeho stávajícího chápání vědy.

Nejnovější myšlenkovou školou je ta, která zkoumá vědomí z hlediska subatomárního světa kvantové fyziky. Vychází z toho, že pokud dokážeme vědomí redukovat na fyziku a matematiku, bude snazší jej zakódovat. Ovšem ani naše chápání kvantové fyziky není moc pokročilé. Snažíme se tak vysvětlit něco, čemu nerozumíme, pomocí jiné věci, které taky moc nerozumíme.

Autor uzavírá: „Ve světle převažujících problémů si stále nemůžeme být jisti, zda se nám podaří nahrát lidské vědomí. Pokud neuděláme obrovský krok v jeho pochopení, bude jeho nahrání obtížným úkolem… Osobně si vzhledem k tomu, že vědomí je (údajně) víc než jen součet částí mozku, nedovedu představit, že bychom ho rozbili tím, že získáme lepší skeny. Tím nechci říct, že to nebude možné. Jde o to, že musíme změnit strategii. V nejhorším případě se nám podaří mít seznam všech ingrediencí pro nahrávání mysli, ale stále se nám nepodaří vyrobit dobrý dort vědomí.“

Smyslem takového bádání nakonec může být, že se dozvíme více sami o sobě a vyvineme přitom technologie, které budou k něčemu užitečné.