ANALÝZA / Cílem Izraele je totálně zničit Hamás. Aby se to podařilo, izraelská armáda bude muset bojovat v tunelových komplexech. Ty během let pod Pásmem Gazy vybudovala samotná teroristická organizace Hamás. Půjde o pomalou a klaustrofobickou válku, která pro Izrael představuje jednu z největších výzev, jak píše britský deník The Economist.

„Představte si Pásmo Gazy jako dvouvrstvé území. Jedna vrstva je pro civilisty a druhá je pro Hamás. Snažíme se dostat právě do této druhé vrstvy,“ prohlásil během jedné z tiskových konferencí na sociální síti X mluvčí izraelské armády. Operace je součástí většího plánu na zničení hnutí Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil, že Hamás zničí a rozdrtí. „Každý člen Hamásu je mrtvý muž,“ dodal v televizním projevu.

Odborníci na městské války rozdělují bojiště do čtyř rovin – první z nich je obloha nad městy. Další jsou budovy, které nabízejí pozorovací stanoviště a úkryty. Třetí rovinu podle britského deníku The Economist tvoří ulice. Čtvrtá a poslední rovina městských bojů se odehrává v tunelech pod nimi. Právě ty budou pro izraelskou obranu představovat největší výzvu, až v nadcházejících dnech zahájí invazi do Pásma Gazy.

Invazi ale Izrael stále oddaluje. Jedním z důvodů je vyjednávání o propuštění rukojmích. Existuje totiž šance, že by Hamás mohl mimo jakoukoli větší dohodu propustit asi 50 z více než 200 rukojmích, kteří mají dvojí občanství, řekl jeden izraelský armádní zdroj deníku The New York Times. Kvůli jejich osvobození doporučili Izraeli vyčkat i Američané.

Izraelské jednotky navíc potřebují čas, aby se na pozemní ofenzívu mohly připravit, napsala na sociální síti X politoložka Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na FSV UK. Během operace budou muset bojovat i v kilometrech tunelů. Právě tam může Hamás část z 222 rukojmích držet.

Tunely existují už od počátku 80. let

Tunely na území Pásma Gazy se využívají už od začátku 80. let 20. století. Ty první vybudovaly beduínské klany na obou stranách hranice mezi Egyptem a Gazou po roce 1981. Dva roky před tím, v roce 1979, mírová smlouva mezi Egyptem a Izraelem rozdělila město Rafáh v jižním cípu Gazy na dvě poloviny. Na nové hranici ale existoval pouze jeden přechod. To podnítilo výstavbu podzemních tunelů, kterými mohli rodinní příslušníci komunikovat a pašeráci přepravovat zboží.

K prvnímu útoku tunelem z Pásma Gazy došlo v roce 1989. Teprve v roce 2005 začal Hamás podle BBC budovat rozsáhlou síť podzemích tunelů. Původním cílem bylo opět pašování materiálu a zbraní z Egypta. Tunely však měly i další využití.

Dále čtěte

Ve světě plném hrozeb potřebujeme silná média. Podpořte FORUM 24

Deník FORUM 24 vznikl jako Svobodné fórum v únoru 2015, aby se přidal mezi ty, kteří chtěli Českou republiku bránit…

Bojovníci Hamásu se v nich mohli ukrývat a komunikovat bez toho, aby museli spoléhat na telefonní síť, kterou Izrael odposlouchává. Tunely ale mimo jiné poskytují úkryt pro munici a zbraně. Stejně tak umožňují nájezdy během pozemních válek a únosy Izraelců, jako byl například únos desátníka Gilada Šalita v roce 2006. Ten později vedl k propuštění více než tisíce palestinských vězňů.

Tunely budovala i militantní organizace Hizballáh na izraelsko-libanonské hranici. Většina z nich ale byla mezi roky 2018 a 2019 zničena.

Metro pod nejhustěji osídleným místem na Zemi

„Nejsou to bunkry pro civilisty z Gazy. Jsou určeny pouze pro Hamás a další teroristy, aby mohli pokračovat v odpalování raket, plánování operací a vypouštění teroristů do Izraele,“ prohlásil mluvčí izraelské armády na již zmiňované tiskové konferenci.

Pásmo Gazy je jedním z nejhustěji osídlených míst na Zemi. Na pouhých 365 kilometrech čtverečních žijí zhruba dva miliony lidí. Pod asi 40 kilometrů dlouhým a šest až dvanáct kilometrů širokým Pásmem Gazy se ale rozkládá takzvané Gaza metro – síť tunelů a chodeb, která spojuje různá místa na palestinském území, ale směřují i za hranici s Izraelem.

Dále čtěte

Izrael chystá krvavou pomstu elitě Hamásu: Vyřídit je má nová speciální jednotka

Izraelské tajné služby Šin bet a Mosad zformovaly speciální jednotku určenou k vyhledání a likvidaci členů elitního komanda Hamásu, které…

Kontrolu nad Pásmem Gazy převzalo teroristické hnutí Hamás v roce 2007. Následující blokáda ze strany Egypta a Izraele potřebu podzemní sítě ještě zvýšila. Není známo, o jak rozsáhlou síť se ve skutečnosti jedná. Podle odborníků, jak píše BBC, se ale její rozsah za poslední dvě dekády zvětšil. Některé tunely jsou navíc vybavené elektřinou, klimatizací nebo železničními kolejemi. Pravděpodobně se táhnou přes velkou část Pásma Gazy a na některých místech můžou být i více než 100 metrů pod povrchem.

V roce 2014 zahájila izraelská armáda leteckou a pozemní operaci zaměřenou právě na tunely. Zničila jich přibližně 32, celkem se táhly v délce zhruba sto kilometrů, z toho 14 pronikalo na izraelské území. O sedm let později Hamás prohlásil, že izraelské útoky zničily jen asi pět procent všech tunelů a že celá síť má dohromady 500 kilometrů.

Je navíc složité tunely najít. Jejich ničení není o nic jednodušší. Podle doktorky Daphné Richemondové-Barakové z telavivské univerzity Reichman neexistuje žádné spolehlivé řešení, jak se s tunely vypořádat. „Pro tunely neexistuje žádný Iron Dome,“ dodala pro BBC.

Těžká volba izraelské armády

Před izraelskou armádou teď stojí těžké rozhodnutí. Izraelské letectvo se dříve pokoušelo shazovat podél tunelů bomby. Využívána byla také výbušnina podobná gelu, ale každý tunel vyžadoval v průměru devět až jedenáct tun této látky. Žádné z těchto řešení se ale neukázalo jako účinné.

Velení armády také zakázalo vojákům do tunelů vstupovat, pokud nebyl jeden konec tunelu zajištěn. Rozkaz byl porušen jen jednou, v roce 2014, kdy bylo do tunelu v Rafáhu uneseno tělo izraelského důstojníka. Podzemní válka v mnoha ohledech ztělesňuje nejsložitější aspekty městského válčení.

Čištění tunelů za pomoci dronů a vojáků bude trvat dlouho a bude nebezpečné. „I v takovém případě – který by si vyžádal nepředstavitelné lidské oběti – je nepravděpodobné, že by byla zničena celá síť tunelů v Gaze,“ napsala pro deník Financial Times Richemond-Baraková. Použití tvrdé síly zase přinese ztráty na civilním obyvatelstvu. Tunely často končí v civilních budovách. V praxi bude lokalizace a vyčištění několika set kilometrů podzemních chodeb otázkou let – nikoli týdnů nebo měsíců.

Tunely jsou součástí válek již od středověku. Dnes pomáhají skupinám, jako je třeba Hamás. V asymetrické válce narovnávají technologickou převahu jedné strany nad tou druhou. Tunely v Pásmu Gazy se od tunelů, které využívala al-Káida nebo Vietkong, ale liší. Jsou vybudované pod více než půlmilionovým městem Gaza a třetím nejhustěji obývaným místem na světě. „Podzemní válka je děsivá, klaustrofobická a pomalá,“ dodává britský deník The Economist.