Vicepremiér Petr Macinka a vládní zmocněnec Filip Turek (oba za Motoristy sobě) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Nad tím, jakou šanci má případná žaloba Filipa Turka na prezidenta republiky, se zamyslel známý právník Petr Toman. Ačkoliv je čím dál obtížnější brát ikonu Motoristů vážně, renomovaný právník to přesto udělal. Na sociální síti X si lámal hlavu nad tím, který konkrétní výrok z dopisu Petra Pavla by se dal označit za nepravdivý nebo nepodložený.
Výstupy Filipa Turka, který se jel „zblízka podívat“ na Ukrajinu v doprovodu ministra zahraničí Petra Macinky, mu opět zajistily ohromující publicitu. Vedle toho, že Turek v dlouhém velbloudím plášti před rozvalinami kyjevských domů zopakoval ruskou propagandu o příčinách války, jak ho – zdá se – naučil jeho duchovní otec Václav Klaus, nejvíce rezonoval jeho výrok o záměru podat žalobu na prezidenta Petra Pavla.
Čestný prezident Motoristů a odmítnutý žadatel o ministerský post chce údajně vymoci omluvu za prezidentovy výroky, které se ho prý „hluboce dotkly“. Prezident je zveřejnil v souvislosti s odmítnutím jmenovat Turka ministrem životního prostředí.
„Jaké věty z dopisu prezidenta to tak asi budou?“ ptá se Petr Toman a z dopisu cituje pasáže, které prezident uvedl jako důvody svého rozhodnutí: „Opakovaně adoroval, či přinejmenším bagatelizoval jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, nacistické Německo…Vážně zpochybňoval důstojnost a rovnost žen a příslušníků různých menšin…Zlehčoval násilné činy z nenávisti, a to i spáchané vůči malým dětem…Opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči základní hodnotě právního státu: vůli k dodržování právního řádu našeho státu.“
Ačkoli se Filip Turek brání tím, že žádná z výše uvedených výtek není pravdivá, existuje k nim nespočet důkazů v podobě jeho vlastních příspěvků a komentářů na Facebooku. Od výkřiků oslavujících Hitlera a Mussoliniho, přes fotografie se zdviženou pravicí, až po rasové, homofobní a sexistické urážky. Psali jsme o nich nesčetněkrát. Mezi ty nejvíce nechutné patří schvalování žhářského útoku, při kterém málem uhořela dvouletá romská holčička.
Pokud se pan Turek k této nesmyslné žalobě skutečně odhodlá, všechny jeho staré obludné výroky jako zázrakem znovu ožijí a u soudu se mu vrátí jako bumerang. Historka o tom, že je vlastně vůbec nepsal, protože mezi jeho oblíbené kratochvíle patřilo půjčovat v hospodě telefon náhodným lidem, aby si na jeho Facebook psali, co se jim zlíbí, může fungovat možná v jeho facebookové bublině, ale u soudu sotva.
„Nevýhodou žalob na ochranu osobnosti je, že několik let udržujete v mediálním prostoru kauzu, která by jinak už dávno zmizela,“ upozorňuje Toman a dodává: „Když ji prohrajete, máte soudem potvrzeno i to, co jste vůbec nechtěli slyšet.“
Diskutující však příliš nevěří, že by se Turek k žalobě s mizivou šancí na úspěch skutečně odhodlal. „Poslanec Filip Turek podá tak maximálně jablka do moštárny,“ píše jeden z nich s narážkou na jednu z černých staveb na Turkově zahradě, kterou nechal dodatečně legalizovat tím, že ji prohlásil za moštárnu.
„Takže budeme mít soudem potvrzeno, že je nácek a kradl na daních?“ ptá se další. „Jestli ho bude zastupovat Rajchl, dostane pár let natvrdo,“ vysmívá se jiný právnickým schopnostem poslance za SPD a šéfa PRO Jindřicha Rajchla, jehož nejznámější klienti Tomáš Čermák a Patrik Tušl dostali za nenávistné urážky Ukrajinců tresty v podobě podmínky, respektive deset měsíců vězení natvrdo.
„Radost z vítězství je vždy menší a smutek z prohry mnohem větší, než jste na začátku čekali,“ uzavírá Petr Toman, právní expert s dlouholetou praxí.
