Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov FOTO: President.gov.ua / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: President.gov.ua / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Nepřestaneme bránit naši zemi, nevzdáme se jediného kousku našeho území. V reakci na zablokování návrhu o nové pomoci Ukrajině v americkém senátu to na sociální síti X napsal tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov. Na pomoc Kyjevu by balík navržený v senátu vyčlenil přibližně 61 miliard dolarů (1,38 bilionu korun). Republikáni výměnou za podporu balíčku, který zahrnuje i pomoc pro Izrael a další položky, požadují výrazné zpřísnění americké imigrační politiky.
„Klid a pevnost. Bez ohledu na to, kdo, kde a jak hlasoval v kterékoli zemi na světě, nepřestaneme bránit naši zemi, nevzdáme se jediného kousku našeho území,“ napsal ve čtvrtek na sociální síti X tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov.
„Soustředíme se, vyvodíme závěry, znovu nabijeme zbraně a budeme pokračovat v ničení ruské zrůdy,“ dodal s tím, že každým dnem, s každou těžkou, ale nezbytnou lekcí Ukrajina roste a stává se silnější. „Uvědomili jsme si, že navzdory lidskému pokroku ve světě se síla opět stává nejvyšší prioritou, a proto jsou a zůstávají ukrajinské obranné síly naší nejlepší zárukou bezpečnosti, spolehlivou pojistkou proti hrozbě, že se staneme rukojmími nestabilní politické situace a neplnění našich mezinárodních bezpečnostních závazků,“ uzavřel.
Návrh o nové pomoci Ukrajině a Izraeli, kterou požaduje prezident Joe Biden, zablokovali republikáni v americkém senátu ve středu. Výměnou za podporu balíčku, který zahrnuje i další položky, požadují výrazné zpřísnění americké imigrační politiky, které se pro demokraty zatím zdá být nestravitelné. Obě strany o věci chtějí dál jednat, budoucí vývoj však podle médií zůstává nejasný.
Web Politico po hlasování napsal, že americký závazek vůči Ukrajině na plénu senátu utrpěl drtivou ránu. Bílý dům v posledních dnech varuje, že americká vláda po konci roku nebude mít peníze na podporu země napadené Ruskem, a to ani vojenskou, ani ekonomickou. Výpadek pomoci od dosud nejvýznamnějšího spojence by podle Bidenova týmu mohl „ochromit“ ukrajinské bojové operace.
Na pomoc Kyjevu by balík navržený v senátu vyčlenil přibližně 61 miliard dolarů (1,38 bilionu korun), Izrael by z něj dostal na 14 miliard dolarů (315 miliard korun). Dvě miliardy dolarů měly jít na bezpečnost Tchaj-wanu a oblasti Indického oceánu a západní a střední části Tichého oceánu. Něco přes devět miliard dolarů mělo jít na humanitární pomoc a nejméně deset miliard na posílení zabezpečení americko-mexické hranice. Biden původně kongres žádal o zhruba 106 miliard dolarů, senátoři pak částku ještě navýšili na 110,5 miliardy dolarů (2,5 bilionu korun).
Republikánští senátoři dávali v posledních dnech najevo, že návrh zablokují, když do něj demokraté nezahrnou jejich požadavky ohledně imigrační politiky. Republikáni tuto možnost mají, jakkoli jsou v senátu v menšině, neboť při procedurálních hlasováních, jako bylo to středeční, je zde pro přechod většiny návrhů do další fáze projednávání zapotřebí nejméně 60 z celkových 100 hlasů.
Návrh krizového balíku nakonec podpořilo 49 senátorů, proti se jich postavilo 51. Kromě všech republikánských senátorů vyjádřil nesouhlas i formálně nezávislý Bernie Sanders, který je však v praxi součástí klubu demokratů. Ten se vymezuje vůči izraelskému tažení v Pásmu Gazy a uvádí, že USA by neměly posílat miliardy dolarů „extremistické“ vládě Izraele bez jakýchkoli podmínek ohledně její vojenské strategie. Součástí izraelské strany premiéra Benjamina Netanjahua jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany.
Jakkoli Bidenův balík ve středu narazil na nesouvisejícím bodě, odpor, s nímž se návrh setkal, odráží slábnoucí ochotu republikánů podporovat Ukrajinu, píše list The New York Times. Odkazuje přitom na průzkumy veřejného mínění, které svědčí o poklesu zájmu Američanů o uvolňování dalších prostředků ve srovnání se začátkem ruské agrese.
„Naše hranice mi dělá větší starosti než Ukrajina,“ řekl podle televize NBC News republikánský senátor Lindsey Graham. Diskuse v kongresu se odehrávají na pozadí velmi rušného roku na americko-mexické hranici, kam denně přichází tisíce migrantů prchajících především ze zemí Latinské Ameriky. Republikáni toto téma dlouhodobě zdůrazňují a prezidenta Bidena obviňují, že nechává „otevřené hranice“.
Jednání v senátu podle všeho budou pokračovat a do věci se ve středu vložil i Biden, když prohlásil, že je otevřený „značnému kompromisu“ ohledně ochrany hranic. Osud další americké podpory Kyjevu však zůstává nejasný, neboť jakákoli dohoda senátorů by musela projít také sněmovnou reprezentantů, kde mají těsnou většinu republikáni. Jejich lídr Mike Johnson tento týden uvedl, že projednávaný krizový balík musí být spojený s „transformativní změnou“ americké imigrační politiky.
