Škoda Auto, podobně jako Pilsner Urquell či Pražský hrad patří mezi neodmyslitelné symboly České republiky. I přes svou neoddiskutovatelnou důležitost je závislost na Škoda Auto pro tuzemskou ekonomiku potenciálně nebezpečná, a to zejména během hospodářské krize. Problémem není závislost jen na samotné Škodě, nýbrž na celém automobilovém odvětví, které kromě Škody tvoří další významní zaměstnavatelé, jako Hyundai nebo Toyota. Ačkoliv tyto koncerny zaměstnávají tisíce Čechů, jejich budoucnost je nejistá.
Průmysl u nás zaměstnává 38 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, což je nejvíce v rámci Evropské unie. Valná většina průmyslových odvětví je cyklická (automobilový průmysl, stavebnictví, energetika atd.), což znamená, že tato odvětví v době ekonomické konjunktury vykazují nadprůměrné výsledky, avšak během krize jsou výsledky výrazně podprůměrné.
Česká ekonomika je nejvíce závislá právě na automobilovém odvětví, což dokazuje i fakt, že Škoda Auto je největším jednotlivým tvůrcem tuzemského HDP, na kterém se podílí až 5 %. Její podíl na vývozech je pak dokonce 10 %. I přes dlouhou tradici automobilového průmyslu se na něj nelze spoléhat za každou cenu, právě kvůli slabým výsledkům během krize. V době nejistoty jsou pak ohrožena pracovní místa nepřeberného množství lidí.
Aktuální situace ve světě
Automobilový průmysl v současnosti kvůli zpřetrhaným dodavatelským řetězcům zažívá krušné časy. Narušené řetězce společně s ohromnou poptávkou způsobily celosvětový nedostatek polovodičových čipů, které postrádají výrobci osobních, ale i nákladních vozidel. Nedostatek této klíčové součástky zpomaluje výrobu i distribuci vozidel a nutí výrobce odstavovat nedokončená auta, která čekají na čipy do řídicích jednotek, na odstavná parkoviště. Situace připomíná rok 2018, kdy musela být kvůli novým směrnicím EU nově vyrobená vozidla kontrolována ohledně dodržování hladiny emisí. Situace je však oproti roku 2018 složitější. Tehdy stačilo vytvořit nové měřicí stanice. Dnes musíme oživovat ekonomiky a vyrovnávat se se zdražováním komodit, které nemalou mírou způsobuje inflační tlak na zboží běžné i cyklické spotřeby.
Jak dlouho bude tato situace trvat?
Nedostatek polovodičových čipů na výrobu řídicích jednotek se dnes nazývá čipovým hladomorem. Kdo však za nedostatkem stojí? Především omezení spojená s pandemií covidu-19, která způsobila uzavření továren na výrobu těchto součástek. Tím nastal výrazný propad produkce čipů, a tedy i dodávek do jednotlivých automobilek. Situaci ještě zhoršila navýšená poptávka po polovodičích. Dle údajů Semiconductor Industry Association (Americká asociace výrobců polovodičů) poptávka v květnu letošního roku zaznamenala 26% nárůst. Tento nárůst způsobil v čipových továrnách tlak na navyšování produkčních kapacit. Dle společnosti Deloitte se situace přestane zhoršovat v roce 2022, kdy budou odběratelé na čipy čekat 10–20 týdnů. To negativní situaci nejen ve Škoda Auto prohloubí.
Samotní výrobci mohou se situací pouze těžko něco udělat a budou se muset spolehnout na znovuoživení dodavatelských řetězců díky znovuotevření fabrik. Kromě toho jim určitou naději poskytují plány na výstavbu nových továren. Bude však pravděpodobně ještě několik let trvat, než jejich výstavba přinese kýžené zvýšení produkce čipů. Další nadějí pro české firmy je navázání spolupráce mezi českými a tchajwanskými firmami. Do jednání o rozšíření mezinárodních kontraktů se kromě Škody zapojí i ČEZ nebo tchajwanský Foxconn, který na našem území již vyrábí počítačové součástky. Přesto ale budou problémy automobilového průmyslu ještě minimálně několik měsíců trvat.
Dopady na ekonomiku
Dopady na ekonomiku jsou více než děsivé. Již v červnu člen představenstva Škoda Auto Michael Oeljeklaus informoval, že Škoda přeruší výrobu, pokud počet nedokončených vozů přesáhne 55 000. S nastavením tohoto limitu se úzce váže i redukce zaměstnaných pracovníků, nezanedbatelné množství z nich nepracuje a v říjnu pobíralo 85 % mzdy. Toto číslo se vzhledem k vývoji situace pravděpodobně ještě sníží. Česká ekonomika ale i přes potíže ve Škodovce ve 3. kvartálu 2021 meziročně vzrostla o 3,1 %. Dle ředitele odboru národních účtů ČSÚ Vladimíra Kermieta k tomuto růstu nejvíce přispěly výdaje domácností na konečnou spotřebu a změna zásob. Bude-li se však situace dále zhoršovat, je nejasné, zda si ekonomika současné tempo udrží.
Signál pro změnu
Aktuální situace je do nebe volající. Lidé pravděpodobně ke konci roku začnou vlivem snižování počtu směn přicházet o práci, zatímco auta na provizorních parkovištích, vytvořených z letištních ploch nebo v okolí továren, zejí prázdnotou. Každá krize vytváří příležitosti k transformaci. Tou aktuální je zamyšlení se nad budoucností českého průmyslu coby tahouna ekonomiky. Česká republika by se neměla soustředit jen na lákání zahraničních společností působících v cyklických odvětvích, které zde s vidinou levné pracovní síly stavějí továrny. Namísto toho se podobně jako v Irsku nebo Nizozemí soustřeďme na rozvoj tzv. knowledge industry, tedy průmyslu založeného na intenzivním používání technologie a lidského kapitálu. Tím můžeme průmysl diverzifikovat, konečně naplnit slibovanou transformaci z montovny na mozkovnu a posunout se na pomyslném ekonomickém a společenském žebříčku trochu blíže k opravdu vyspělým zemím.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
