Téměř všichni stíhaní pachatelé budou tvrdit, že jsou nevinni, že jsou obětí spiknutí a účelovek, ale jen jeden jediný si může nadiktovat verdikt dozorujícímu žalobci, a to z kanceláře ve Strakově akademii. Není to jen o síle peněz. Ten signál je zprávou o stavu společnosti, o řízené destrukci právního státu, o selektivním uplatňování práva, o velkopanských praktikách posttotalitní „šlechty“ oligarchů, kteří uchvátili celý stát a smějí se naši kolektivní zbabělosti a naivitě. Armáda loajálních přisluhovačů nyní zažívá slastné pocity triumfu. Někdo lže ze strachu a jiný se bojí pravdy, a tak lže již ze zvyku, z pohodlnosti, kvůli profitu, plní jen něčí pokyny a příkazy. A díky tomu může sedět na lavičce vítězného týmu, a nosit vodu a ručník. Třeba si ho náčelník všimne a šoupne ho příště na billboard. Šarochovo razítko a reakce veřejnosti svědčí i o zřejmém fatálním rozdělení společnosti.

Tady přeci nejde jen o nějaký Čapák. Bureš takhle podobně funguje vždy. Těch kauz je na jednoho borce již požehnaně (neúrekom). Mimo jiné i tyto. A k tomu si přidejme fiktivní a předraženou reklamu nejen agrofertí německé pekárny a německé chemičky. Anebo také dotaz na to, odkud vzal AB zdroje, když v jednom krátkém časovém období prý nakupuje za opravdu velké peníze korunové dluhopisy, kupuje Mafru, investuje stovky milionů do volební kampaně ANO a nechává si vyplácet stomilionové odměny. Že by se na něj někdo složil? Kdo asi? Pohled na našeho big bosse dělíme jen na to, co už o něm víme, a na to, co se o něm ještě dozvíme. Den, kdy nikoho tzv. v jeho rodné řeči neprekabátí je pro něj dnem marnosti. Dnešní dny mezi ně nepatří. Teď zase prekabátil nás všechny. „To čumítě Čehúni!“

Když mu prošel násilný export jeho syna na okupovaný Krym, tak jsem říkal, že už mu projde vše. Dnes jsme se o tom přesvědčili. Ta absence odvahy se nám vždy vymstila a zanechává trvalé šrámy na charakteru národa. Tohle se nedá ničím okecat. Nepotřebujeme nezávislé soudy, když máme asi závislé ty, kteří to k soudu nepustí. Pozorovatelé naší země nevěřícně kroutí hlavou – spící prezident na Pietě ve Varšavě a autoritářský vykuk v čele vlády. To bude pěkná oslavička třicátého výročí sametu. Slaví se již nyní i v ulici Politických vězňů, jedna z mnoha absurdit českého příběhu. Po spirále času jsme se vrátili zpět. Vlastně ne, tohle by si ani Husák se Štrougalem nemohli lajznout. Babišismus se Zemanem vytvořili nový doposud nepoznaný obzor. Pro oživení paměti doporučuji si přehrát autentická slova hlavního „hrdiny“ na tzv. šumanových nahrávkách. To jenom jako doklad toho, kam až jsme klesli.

P.S. Významným novým věřitelem Agrofertu mezi úvěrujícími bankami je Bank of China. Bez komentáře.