Byla slečna Lipovská skutečně ohrožena, když šla na Radu ČT s policejní ochrankou?

Radní České televize Hana Lipovská (ČTK)

Radní České televize Hana Lipovská | FOTO: ČTK

V tomto textu je nejzávažnějším argumentem pro domněnku, že příchod slečny Lipovské s policejní ochrankou do ČT byla manipulace s cílem vyvolat skandál, mlčení. Nekonkrétnost a neochota mluvčích odpovídat na – bohužel dosti zpolitizovanou – otázku: Byla slečna Lipovská skutečně ohrožena v době, kdy dorazila na Kavčí hory v doprovodu dvou policistů v civilu? Odehrálo se to ohrožení v objektivní realitě, nebo v intrapsychickém prostoru slečny Lipovské? Byla skutečně ohrožená, nebo byl pocit ohrožení produktem její fantazie? Strávil jsem několik dní pokusy získat od příslušných institucí odpověď na tuto otázku, a příliš jsem neuspěl. Proč úřady v tak závažné a mediálně sledované cause mlčí? Myslím proto, že by pravdu o tom skandálu měli veřejnosti říct politici, ne policisté.

Příchod slečny Lipovské na zasedání Rady ČT v objektu České televize s policejní ochrankou vyvolal obrovskou pozornost. Něco podobného v dějinách České televize nepamatuji, a to mi je 56 let. A zcela nezodpovězena zůstala otázka, proč slečna Lipovská na zasedání, na které se bála jít, vůbec šla, protože část členů rady se – z jiných důvodů – na to jednání nedostavila osobně a připojila se online. Což mohla učinit i slečna Lipovská. Proto všichni – nejen novináři, ale především veřejnost, která krizi v Radě ČT velmi pozorně sleduje – čekali na výsledky vyšetřování a na informaci, co a od koho slečně Lipovské hrozilo, že ji museli chránit policisté. Nyní už oficiální výstup, tiskovou zprávu Generální inspekce bezpečnostních složek – GIBS – máme. Odpověď na tuto klíčovou otázku v ní však není.

Jak musí pracovat policie

Nemám nyní v úmyslu kritizovat, a ve svých textech o té události jsem nikdy samu skutečnost přidělení policejní ochranky slečně Lipovské nekritizoval a kritizovat nebudu. Za určitých okolností (které dle mých informací nastaly – informace od osoby o ohrožení a nedostatek času na prověření té informace) policie tu ochranku přidělit de facto MUSÍ.

Eric Drooker

Veřejnost má dosud v paměti, jak rodiče syna s těžkou duševní nemocí volali policii, že jim od něj hrozí násilí, policie jim ochranku nedala, schizofrenní nemocný své rodiče zabil, a policisté, kteří jim předtím ochranku nedali, šli před soud. Pokud tedy dnes policie od někoho získá informace o možné hrozbě, samozřejmě – do prošetření věci – dá ohroženému člověku, pokud ji sám neodmítne, ochranku. Běžný občan by asi musel své ohrožení té policii nějak doložit, vytisknout výhružné emaily, pustit jim nahrávku vyhrožování či něco podobného. Pokud ohrožení nahlásí kdokoliv, kdo má nějakou zaznamenáníhodnou veřejnou funkci, a není čas věrohodnost informace prověřit, nemá de facto policie volbu. Policista, který by nějaké osobě zastávající veřejnou funkci odmítl v takové chvíli ochranku, a tomu funkcionáři by skutečně někdo ublížil, policista by šel na dlouhá léta do vězení. Za hlasitého jekotu veřejnosti, že se neschopná policie zase na něco vykašlala. Pokud slečna Lipovská nahlásila odpoledne policii, že jí druhý den cestou na jednání Rady ČT hrozí nebezpečí, neměla policie volbu. Ochranku jí dát de facto musela.

Tak pravil GIBS

Vyhodnocení šetření krátkodobé ochrany členky Rady ČT: Policejní orgán GIBS se z úřední povinnosti na základě zjištění z veřejných zdrojů a následného obdrženého podnětu zabýval záležitostí poskytnuté krátkodobé ochrany členky rady České televize ze strany Policie ČR a dále údajnému úniku informací do médií z jejího uskutečněného podání vysvětlení.  Prošetřením věci jsme došli k závěru, že v rámci přidělování krátkodobé ochrany a při její samotné realizaci nedošlo k protiprávnímu jednání ze strany policie. Tento náš závěr opíráme zejména o fakt, že policie, pokud získá informace o tom, že by mohlo dojít k ohrožení zdraví nebo integrity konkrétní osoby, musí konat tak, aby zamezila případnému hrozícímu nebezpečí, a to bezodkladně. Tedy ještě předtím, než je možno obdržené informace věrohodně ověřit v případě hrozícího nebezpečí z prodlení.

Bohumil Doležal (archiv)

Co se týče údajného úniku informací, bylo prošetřením zjištěno, že zveřejněné informace v médiích byly součástí tiskového prohlášení policie, které bylo schváleno policejními funkcionáři. Zveřejněním informací z tohoto prohlášení nicméně nebylo zmařeno či sníženo splnění důležitého úkolu, ani nedošlo ke způsobení škody či jiné závažné újmy. Z výše uvedených skutečností policejní orgán GIBS neshledal důvody pro zahájení úkonů trestního řízení a celá věc tak byla uložena Ad Acta. Věrohodnost tvrzení osoby (v této konkrétní situaci), které byla poskytována krátkodobá ochrana, nebyla nikterak ze strany GIBS prošetřována, neboť se jedná o osobu, která nespadá do věcné příslušnosti GIBS.“ Tolik tisková zpráva kpt. Ivany Nguyenové, tiskové mluvčí.

Byl jsem smutný. To z mého pohledu nejdůležitější ve zprávě nebylo. Tak jsem se zkusil zeptat, a poslal paní tiskové mluvčí otázku: Potvrdilo, prosím, vyšetřování, že slečně Lipovské hrozilo v době, kdy jí byla na základě jejích informací (a v časové tísni nedostačující k prověření relevance podnětu) poskytnuta ochrana Policií ČR na cestu na jednání Rady ČT, skutečně nějaké nebezpečí? „Toto je již záležitostí Policie ČR, za nás šetření skončilo tak, jak je uvedeno v tiskové zprávě. Více nejsme oprávněni komentovat.

Policie – nejasná zpráva

Komplexním vyhodnocením celé věci bylo rozhodnuto o ukončení krátkodobé ochrany, jelikož pominuly důvody pro její poskytování,“ napsal mi na stejnou otázku kapitán Bc. Jan Daněk, tiskový mluvčí Policie ČR. A já zase posmutněl, a zase požádal o upřesnění. Napsal jsem: Srdečně děkuji, a uvědomuji si i to, jak je to choulostivá věc ale mohl byste, prosím, opravdu jen jedním slovem zcela konkrétně našim čtenářům říct: Byla, či nebyla slečna Lipovská dle výsledků vyšetřování v době, kdy měla ochranku, ohrožena? Předem díky a omlouvám se, že tak naléhám, mně chodí desítky dotazů od čtenářů, proč jsem to ještě nenapsal a od policie nezjistil.

„V době přidělení krátkodobé ochrany byly zákonné podmínky o přidělení toho institutu splněny. Následným šetřením byly některé skutečnosti nově upřesněny a doplněny, kdy tyto již v celém kontextu nedosahovaly podmínek pro trvání tohoto institutu,“ odpověděl pan mluvčí.

Bylo-li či nebylo-li ohrožení slečny Lipovské reálné, z té odpovědi pro můj hloupý rozum zcela jednoznačně nevyplývá. Ale – a to je, podtrhuji, jen moje spekulace – to sdělení znamená, že slečna Lipovská sdělila policii, že má obavy z ohrožení, či že ji někdo informoval, že je ohrožená, den před jednáním rady. Do druhého dne skutečně není v  silách policie ověřit, zda jsou tyto informace pravdivé, a zda slečně Lipovské opravdu nebezpečí hrozí. Takže, zcela samozřejmě, jsou splněny zákonné podmínky, a policie jí ochranku poskytnout de facto MUSÍ. A učinila to. Ovšem když věc policie prošetřila, tak už dle poznatků z vyšetřování nebyly zákonné důvody slečnu Lipovskou dále chránit. Takže zřejmě po prověření věci policie zjistila, že slečně Lipovské nic nehrozí.

Poznaná nutnost

Plně chápu, že Policie ČR ani GIBS nechtějí vstupovat do politiky – a že causa policejní ochranky slečny Lipovské je výsostně politickou hrou. Ono je asi dobře, že to policie nechce říct úplně otevřeně a natvrdo. Pokud skutečně šlo o závažný problém – skutečnou fyzickou hrozbu pro členku Rady ČT (což by bylo velmi znepokojující), měla by nejprve následovat reakce politiků, pak by mělo následovat policejní vyšetřování, ten, kdo slečnu Lipovskou ohrožoval, by měl jít před soud, a Česká republika by měla zcela kategoricky dát najevo, že se v ČR nikomu za výkon funkce vyhrožovat nebude. Člověka, který slečnu Lipovskou ohrožoval, by prostě měli zavřít.

Pokud by se však ukázalo, že ohrožení byl fantazijní produkt či manipulace ze strany slečny Lipovské, měla by také následovat reakce. Politici i sama Rada ČT by měli takový čin jednoznačně odsoudit, slečna Lipovská by měla být z etických důvodů okamžitě odvolána sněmovnou z Rady ČT, a  zcela jistě by měla státu uhradit náklady spojené s její policejní ochranou při cestě na zasedání rady.

Minimálně ta druhá varianta je výsostně politická – a tak by měli skutečnost říct veřejnosti politici, ne policisté. Pravdu o cause ochranky slečny Lipovské má vyslovit kompetentní politický subjekt, který přešetření policii nařídí, a výsledky vyšetřování sdělí veřejnosti. On sám, kompetentní politik  – ne mluvčí policie. Nevím, kdo to v rámci našeho právního systému může být, zda premiér, ministr vnitra, nebo bezpečnostní výbor poslanecké sněmovny. Ale subjekt podobné státnické váhy musí zajistit právem znepokojené veřejnosti informace, o co vlastně v té cause šlo. Zda jsme už na Balkáně – a člence Rady ČT skutečně hrozilo fyzické nebezpečí anebo zda jsme byli nedobrovolnými svědky manipulativního ochotnického tyátru, ve kterém byla pro zvýšení sledovanosti zneužita Policie ČR.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]