ROZHOVOR / Zná to asi každý. S nástupem zimního období častěji posmrkáváme, pokašláváme, nebo dokonce vážněji onemocníme respirační infekcí. Naše imunita tedy pracuje na plné obrátky, avšak někdy její ochranný štít nefunguje tak, jak by měl. Pokud máte rádi bylinky, mohou se stát dobrými pomocníky v boji proti nemocem. Popovídali jsme si o nich se zkušenou fytoterapeutkou neboli bylinářkou Monikou Poledníkovou.

Monika Poledníková je funkční terapeutka a fytoterapeutka, která propojuje tradiční znalosti o léčivých rostlinách s moderním přístupem k péči o tělo a zdraví. Už od malička ji fascinovaly bylinky, ale teprve v dospělosti je začala více studovat. Nyní díky vzdělání v oboru léčivých rostlin, léčebné výživy, zdravotního cvičení, zdravotních masáží a rehabilitace dokáže individuálně podpořit imunitu, vitalitu a celkovou pohodu klienta. Pracuje s tělem komplexně – provádí masáže, mobilizace měkkých tkání, srovnává postavení těla, učí klienty pracovat s jejich tělem, sestavuje jídelníčky a připravuje bylinné směsi na míru.

Kromě individuálních konzultací vede Monika i workshopy a přednášky. Snaží se vše propojit tak, aby jí to dávalo smysl. Navíc se neustále vzdělává – aktuálně v oblasti rehabilitace a dálkově studuje obor ergoterapie.

Moniko, proč je podle vás zima pro naši imunitu tak náročným obdobím? Co se v těle děje a jak nám s tím mohou pomoci bylinky?

Zima je pro naši imunitu náročná hned z několika důvodů. Trávíme méně času venku, více sedíme uvnitř budov a přirozeného pohybu je méně. Navíc je v tomto období málo slunečního světla, a když už ven vyrazíme, jsme zabalení do několika vrstev oblečení, takže se tvoří méně vitamínu D. To vše dohromady může naši obranyschopnost oslabovat. Mimochodem, u vitamínu D je to u většiny lidí celoroční problém. Je proto vhodné nechat si změřit jeho hladinu a podle toho se dále zařídit. Pokud je hladina nízká, je vhodné suplementovat vyšší dávky, a hlavně sáhnout po kvalitním doplňku.

Neméně důležitou roli pak hraje také kvalitní výživa a naše psychické rozpoložení. V zimě máme kvůli nedostatku světla a sluníčka větší sklon k únavě, chmurám či horší náladě, což se přirozeně odráží i na imunitním systému. Dobrou zprávou ale je, že si můžeme pomoci. Ať už vhodnými bylinkami nebo pravidelnou psychohygienou.

Bylinky nám mohou pomáhat především tím, že podporují přirozené fyziologické procesy. Například echinacea je spojována s podporou normální funkce imunitního systému a tymián či mateřídouška zase přispívají ke zdraví dýchacích cest. Další byliny, jako je meduňka či třezalka, podporují psychickou pohodu, čímž nepřímo ulehčují i imunitě, která na stres a napětí velmi citlivě reaguje. Šípek má spoustu céčka a zázvor zase prohřeje a poradí si s nepřátelskými bacily. Jednoduše řečeno, bylinky pomáhají tělu lépe zvládat zátěž, kterou zima přináší.

Kdybyste měla vybrat jednu až dvě byliny, které by měl mít v zimě doma úplně každý, které by to byly – a z jakého důvodu?

Těžké rozhodování, ale na prvním místě rozhodně šípek. Je skvělý pro zimní období díky vysokému obsahu přírodního vitamínu C a antioxidantů, které tělu pomáhají zvládat zátěž, únavu a podporují celkovou vitalitu. Navíc je velmi šetrný, vhodný i pro děti a dá se využít v čajích i sirupech. Ovšem pozor – šípek je třeba zpracovávat za studena, jinak zlikvidujeme cenný vitamín C. Čaj tedy připravíme studenou macerací (louhujeme až 24 hodin). Na šípkovém keři se navíc objevují i šípkové hálky, ze kterých si vyrábím tinkturu. Je silná a funguje jako přírodní antibiotikum.

Co se týče té druhé bylinky, nejspíš bych volila tymián. Ten totiž podporuje dýchací cesty, pomáhá při kašli, je vhodný při nachlazení a celkově tělo prohřívá. Já třeba přidávám tymián do mastí na bolavé průdušky či kašel. Pokud byste to chtěli taky zkusit, pak se poraďte nejlépe s aromaterapeutem, jak na to. Není jedno, jaký tymián do masti dáte. Chemotyp thymol je příliš silný, já ho mám ráda a z mnoha důvodů mi vyhovuje, ale třeba pro děti není vůbec vhodný. Nejdříve od 6 let bych do takové masti přidala jen chemotyp linalool. U menších dětí jsou vhodnější a bezpečnější jiné bylinky a éterické oleje.

Kdybych mohla zmínit ještě další bylinky, pak je rozhodně skvělý obyčejný jitrocel. Funguje perfektně na nachlazení i kašel a je vhodný i pro nejmenší. A dokonce třeba i pro psy. Dále je pak skvělá meduňka, na zklidnění. Pomáhá lipový květ či květ černého beru. Ráda mám i mateřídoušku, která podpoří dýchací cesty. A rozhodně i heřmánek. Na nachlazení, bolesti hlavy nebo zažívací potíže.

Mnoho lidí spoléhá například na rakytník, zázvor nebo echinaceu. Jak tyto „zimní stálice“ vnímáte vy? A je nějaká bylinka, která podle vás neprávem stojí v pozadí?

Rakytník je bohatý na vitaminy a antioxidanty, ale je důležité připravovat ho správně čili studenou macerací. Pokud rakytníkový čaj zalijete horkou vodou, spoustu cenných látek zničíte, tudíž snížíte jeho účinky. Zázvor prohřeje a podpoří obranyschopnost, ale neměli bychom ho pít denně jen „pro chuť“, může být totiž návykový. Tedy až budeme potřebovat, už nám nepomůže. Takže bychom jej měli pít ideálně ve chvíli, když cítíme, že se o nás něco pokouší. Také není úplně ideální kombinovat zahřívací zázvor s ochlazujícím citronem, jak je v našich končinách zvykem. Tělo dostává protichůdné informace a neví, jak s nimi naložit.

Echinacea zase podporuje imunitní systém a je vhodná při prevenci. Neměli bychom ji ale užívat dlouhodobě, protože při častém užívání může účinnost klesat. Udělejte si během zimy třeba dvě třítýdenní kúry s echinaceou, ideálně popíjejte nějakou bylinnou směs pro imunitu, která echinaceu obsahuje.

A která bylinka stojí v pozadí? Je jich určitě více. Mnoho obyčejných lučních bylin stojí neprávem v pozadí, přitom mají skvělé účinky. Například jitrocel kopinatý, který roste téměř všude téměř tři čtvrtě roku. Také obyčejná mateřídouška, ta roste jako plevel a my si jí dnes už prakticky nevšímáme. A moc ráda mám i obyčejný řebříček. Je to hodně „ženská“ bylina (na ženské obtíže), ale také podporuje trávení a jemně posiluje organismus.

Máte osvědčený postup, jak začít posilovat imunitu pomocí bylin, když se na nás valí únava, nachlazení nebo první škrábání v krku?

Když cítíte první známky nachlazení nebo únavy, zkuste kombinaci studené macerace šípku a inhalace mateřídoušky. Na inhalaci můžete využít i éterický olej. Jemná pára pročistí dýchací cesty a podpoří imunitu, aniž by tělo zatěžovala. Na škrábání v krku je pak nepřekonatelná šalvěj. Jestliže ji chcete jen kloktat, pak stačí bylinu jen zalít, nechat 10 až 12 minut louhovat, výluh zchladit a poté můžete kloktat. Pokud byste ji chtěli i k pití, pak je nutné bylinu pořádně převařit. Obsahuje totiž thujon, který působí na organismus dráždivě. Čím déle šalvěj vaříme, tím méně thujonu v ní zůstane. Ani tak ale nejde o bylinu vhodnou pro pravidelné nebo dlouhodobé užívání.

Mimochodem, jestli nemáte dost energie a jste unavení, dejte si bylinnou koupel s epsomskou solí. Bylinky vás nakopnou a espomská sůl dodá potřebný hořčík. Uvidíte, že se po takové koupeli budete cítit opravdu dobře.

Jak správně bylinky během zimy užívat, aby měly opravdu účinek? Je lepší sáhnout po čaji, tinktuře, sirupu, nebo záleží na konkrétní bylině?

Ano, vždy záleží na konkrétní bylině. Každá je jiná, má jiné účinky a jinak se i připravuje. Všeobecně, louhované čaje (nálev) jsou vhodné pro byliny uvolňující účinné látky teplem, jako tymián nebo heřmánek. Formou odvaru se zase připravují třeba čaje z kůry, tu je nutné převařit. Užitečná v tomto období může být třeba vrba bílá, obsahuje salicin, který se v těle přeměňuje na kyselinu salicylovou a působí protizánětlivě, analgeticky a mírně snižuje horečku.  Zatímco byliny citlivé na vitaminy a antioxidanty (šípek, rakytník) je lepší připravovat studenou macerací, aby se nezničily.

Tinktury jsou ideální pro dlouhodobou podporu imunity nebo při prvních symptomech nachlazení. Dnes už i můžete vybrat, zda budete užívat alkoholovou (lze nakapat do horkého nápoje a eliminovat tak množství požitého lihu) nebo bezalkoholovou tinkturu. Sirupy jsou zase fajn pro děti a na kašel. U sirupů je však vhodný nosič med, nikoliv klasický cukr.

Éterické oleje (bylinné silice) lze zase používat pro inhalace nebo do mastí, ale vždy podle chemotypu a doporučeného dávkování. Velká obezřetnost je pak nutná u dětí. Ostatně, chcete-li si hrát s aromaterapií, rozhodně doporučuji navštívit nějaký odborný kurz nebo se naučit základy u aromaterapeuta. I u přírodní léčby je vždy nezbytné dodržovat doporučené dávkování, i postup.

Setkáváte se s nějakými mýty ohledně bylinek na imunitu, které byste ráda uvedla na pravou míru?

S nějakými mýty se setkávám neustále. První a zásadní je, že byliny nejsou hračka – mnoho druhů není vhodných pro dlouhodobé užívání. Některé byliny mohou ztrácet účinek, může se vyvinout tolerance (tělo si „zvykne“) nebo se mohou objevit nežádoucí účinky. Vzpomínám na paní, která mi říkala, že v časopise psali o nějaké „zázračné“ bylince, tak ji užívala nadměrně půl roku v kuse s tím, že jí určitě pomůže. Paní bylo víc a víc zle. Až se rozhodla vyhledat odborníka a řešit, co jí tedy vlastně je.

Je nutné říci, že pokud nějaká bylina bude pro půl světa zázračnou a všude o ní budou psát, vám jednoduše sedět nemusí. Dokonce na ni můžete mít i alergii. Někteří lidé také očekávají okamžitý účinek, ale bylinky nefungují jako léky a jejich pozitivní efekt se projevuje spíše postupně, při pravidelném užívání. U chronických obtíží říkám klientům, že účinky bylin a bylinných směsí se mohou objevit po 21 až 28 dnech pravidelného užívání.

Další běžný mýtus je, že „více je lépe“. Nadměrné dávky často nepřinášejí rychlejší účinek, ale mohou být škodlivé. A mnozí si i myslí, že bylinky mohou zcela nahradit zdravý životní styl, zatímco ve skutečnosti jsou jen podporou imunity, nikoli všelékem. Je dobré mít na paměti, že pokud chcete žít zdravě a být zdraví, pak bylinky jsou jen jeden kousek z celého puzzle.

Existují bylinky, se kterými bychom měli zacházet v zimě opatrněji – třeba kvůli interakcím s léky nebo silnějšímu působení?

Rozhodně ano. Je dobré být opatrný například u silnějších bylin, jako je echinacea, tymián nebo šalvěj, protože mohou při dlouhodobém užívání či ve vysokých dávkách silněji působit nebo ovlivnit účinek některých léků. Při kombinaci s léky je proto vždy vhodné konzultovat užívání bylin s farmaceutem nebo odborným fytoterapeutem, který má potřebné vzdělání, aby se předešlo nežádoucím interakcím, problémům nebo zbytečnému zatížení organismu. Běžní lékaři se v problematice bohužel nevzdělávají a často nejsou schopni správně poradit.

Pokud byste měla doporučit jednoduchý zimní rituál, který si čtenáři mohou dopřát každý den – jaký by to byl?

Nevím, jestli to lze nazvat rituálem, ale snad ano. Večerní čaj. Na dlouhých zimních večerech mám ráda, že jakmile se setmí, zapálím svíčku nebo zapnu tlumená světla, uvařím si čaj (nejraději lipový, bezový, heřmánkový nebo meduňkový, případně nějakou mnou namíchanou směs), dám si do něj lžičku medu, pustím si relaxační písničky a popíjím. Nebo si takhle sedneme doma všichni a povídáme si. To mám moc ráda.

Moniko, a ještě závěrem – kdyby se o vás chtěli lidé dozvědět víc, ať už o vaší práci, kurzech nebo celkovém přístupu k fytoterapii, kam byste je nasměrovala?

Ideálně na web monikapolednikova.cz, kde čtenáři najdou veškeré informace o mé práci, kurzech a na blogu i něco o bylinkách. Pokud někdo preferuje osobní setkání, pak se může zastavit v Rakovníku v Salonu Beauty, kde mám pronajaté prostory pro své služby – ať už jde o masáže, zdravotní cvičení, rehabilitaci nebo právě poradenství v oblasti bylinek a výživy. A také jsem vydala knihu Bylinkové recepty. Nyní proběhl její dotisk, tudíž je na trhu stále k mání.