Ilustrační foto FOTO: Freepik
FOTO: Freepik
NÁZOR / Dříve to byly výjimky, dnes developeři nabízejí jen v Praze stovky bytů za astronomické ceny 20–50 milionů, objevují se dokonce kousky za 100 milionů korun. Je to výborný byznys pro developery, ale pomohou vyřešit českou bytovou krizi? Těžko. Zabírají obrovské plochy a neřeší vůbec nic. Jsou to investice pro miliardáře.
Zdanění není nikdy populární, ale je podivné, že někteří ekonomové dnes navrhují plošné zvýšení daně z nemovitosti, tedy i zvýšení pro chudé rodiny. Argumentují třeba i tak, že senioři uvolní nemovitosti, aby nemuseli daně platit. Jenže senioři nesnášejí změny a pravděpodobně by stejně zůstali doma, jen by ještě víc zchudli.
Mnohem lepším řešením by bylo ponechat daně za běžné byty stejné, nebo je zvýšit jen nepatrně. Zato prudce zvýšit daně za luxusní nemovitosti. Kdo si kupuje 200metrový byt v centru Prahy za padesát milionů korun, neřeší primárně bytovou potřebu. Jde o luxusní rozmar, případně o investici. Realitní kanceláře uvádějí, že takové projekty, zejména v Praze, často kupují cizinci, kteří si chtějí bezpečně uložit kapitál a vydělat.
Pokud někdo může zaplatit padesát milionů, bez problémů může zaplatit i tři miliony navíc. Daň by se mohla platit už z nabytí takové nemovitosti, která je pro běžný trh nepoužitelná, a stejně tak z vlastnictví. Nejedná se o žádné trestání pracovitých, ale naopak o vyrovnání nespravedlnosti.
Něco podobného navrhovala mimo jiné také iniciativa Chytřejší daně. Daň ze 62,5 % vychází z hodnoty stavby a jen z 37,5 % z hodnoty pozemku. Mnohem efektivnější je však danit hodnotu pozemku.
Dnešní daň paradoxně trestá chudší lidi. Může za to zastaralý systém koeficientů, který špatně zohledňuje reálnou hodnotu nemovitostí a pozemků v regionu. Třeba v Havířově mají metrovou sazbu daně z nemovitosti až třikrát vyšší než v malých obcích okolo Prahy, ačkoli nemovitosti v Havířově mají poloviční cenu. Domácnosti s levnými nemovitostmi a pozemky v průměru platí vůči jejich hodnotě zhruba pětinásobnou daň než domácnosti, které vlastní luxusní nemovitost.
Stejně tak by se neměla zavádět daň z dědictví pro běžné byty (například do 8 milionů korun). Pokud ale někdo zdědí nemovitosti za 50 milionů, daň by ho jistě nezničila.