Setkal se s rasisty v Jihoafrické republice, sympatizoval i s krajně pravicovým hnutím identitářů. Český rodák a dnes poslanec Bundestagu za populistickou Alternativu pro Německo Petr Bystroň má bohaté zkušenosti s extremisty. Jeho AfD teď v Německu čelí přezkoumávání civilní kontrarozvědkou a Bystroň patří ke krajně pravicovému křídlu strany. Mimo jiné tvrdí, že jeho idolem je Václav Klaus.

„Počkejte, až budeme ve vládě. Všechny vás poženeme k odpovědnosti,“ hrozil Petr Bystroň politickým oponentům na stranickém mítinku v červenci 2016 ve Würzburgu.

Takto se zase obrátil k demonstrantům z Antifa, kteří protestovali proti AfD: „Až se dostaneme k moci, tak levicové extremisty jako jste vy ‚uklidíme‘. A bude konec s levicovým extremismem, to vám garantuji,“ tvrdil loni před volbami do bavorského zemského sněmu.

Dodal, že jedním z prvních kroků AfD u moci bude razie v německých tajných službách, podobná té, kterou loni krátce po nástupu do vlády provedla v Rakousku tamní strana Svobodných.
Právě německá civilní kontrarozvědka si teď ale na Bystroňovu stranu naopak došlápla. V obsáhlé analýze ji celostátně prohlásila „případem k přezkoumání“, což je jeden z předstupňů případného sledování AfD zpravodajskými prostředky včetně odposlechů a informátorů.

O pozornost si říkají především dvě krajně pravicové organizace uvnitř AfD, které kontrarozvědka označila za „podezřelé případy”. Týká se to mládežnické organizace strany Junge Alternative a dále stranického křídla „Flügel“ pod vedením durynského bosse AfD Björna Höckeho.

Pochodovat zvlášť, udeřit společně

Kompletní, zhruba 500stránkový materiál tajné služby unikl na internet. Přímo Petru Bystroňovi se věnuje na několika místech a zmiňuje zejména jeho výroky z posledních let, které se týkají extremistického hnutí identitářů.

Bystroň v uplynulých třech letech mimo jiné řekl, že „AfD musí být ochranným štítem pro lidi, kteří se angažují u identitářů či u Pegidy (protiislámské hnutí, pozn. red.)“ a že „identitáři jsou dnes pro AfD tím, čím kdysi byli Greenpeace pro stranu Zelených“.
Jak blízko by se přitom měla strana samotná k identitářům přiblížit, aby to jí samotné nepřineslo problémy, vyjádřil slovy „pochodovat zvlášť, udeřit společně“.

Kvůli těmto vyjádřením ho také několik měsíců během roku 2017 sledovala bavorská kontrarozvědka.

Loňská analýza Nadace Heinricha Bölla hodnotí bavorskou AfD ve srovnání s ostatními zemskými organizacemi strany jako „krajně napravo“. Tímhle směrem se podle dokumentu posunula právě v éře předsednictví Petra Bystroně v letech 2015 – 2017.
Bavorská AfD „se řídí islamofobním a maximálně restriktivním přístupem k azylu“ a je v ní řada „personálních propojení s krajní pravicí, která jsou ovšem popíraná nebo jen napůl přiznávaná,“ popisuje dokument stranu, kterou Bystroň pomáhal formovat.
„Řešením by byl apartheid“

Identitáři se v posledních několika letech soustředili na téma migrace, v souvislosti s ní mluví často o „výměně obyvatelstva“ v Evropě, „přílišném odcizení“, „islamizaci“ a podobně. Stejnou rétoriku používal v uplynulých letech i Petr Bystroň.
O „výměně obyvatelstva“ mluvil třeba tehdy, když komentoval Globální pakt OSN o migraci.

I když se identitáři prezentují jako progresivní hnutí mladých a vzdělaných lidí, nemají daleko k rasistickým myšlenkám, jak ukazuje třeba i tato reportáž stanice Deutsche Welle z festivalu identitářů v Drážďanech.

„Řešením by byl apartheid (muslimů a křesťanů v Německu),“ komentuje třeba jeden z účastníků situaci kolem migrace. Reportér tmavé barvy pleti pak čelí rasistickým poznámkám.
Slovo apartheid se v souvislosti s Bystroněm skloňovalo i nedávno po jeho návštěvě Jihoafrické republiky. Setkal se tam se skupinou bílých farmářů Suidlanders spojovanou s rasistickými postoji a společně si zastříleli.

Kromě toho, že Bystroň podle kontrarozvědky opakovaně sdílel příspěvky identitárního hnutí na svém Facebooku a Twitteru, patří lidé z prostředí identitářů i mezi jeho okruh stranických kolegů.
Týká se to třeba mládežnické organizace AfD – Junge Alternative, kterou týdeník Die Zeit označil za „nenapravitelně kontaminovanou“ právě hnutím identitářů a dalšími extremistickými proudy.

Ukazuje to příklad bývalého předsedy stranického dorostu AfD Markuse Frohnmaiera. Ten je sice o dvacet let mladší než Bystroň, oba spolu ale dříve působili v organizaci Forum Carolus, Bystroň údajně jako prezident, Frohnmeier jako viceprezident. Předloni se oba stali poslanci Bundestagu.

Málo členů, velký vliv

Jak už dříve upozornila německá média, Forum Carolus má sídlit ve Štrasburku, na webu ale nemá nic o funkcionářích z AfD a stránky sdružení momentálně nefungují. Na facebookovém profilu se ale dají dohledat společné fotografie Bystroně a Frohnmaiera z roku 2015. V té době už AfD dva roky existovala.

Frohnmeier také dlouhodobě (podobně jako Bystroň) sympatizuje se stranou Svobodných v Rakousku, kde má krajní pravice také velký vliv, zejména prostřednictvím radikálních členů tzv. buršáckých spolků, o kterých HlídacíPes.org opakovaně informuje.

Že se Frohnmaier identitářů nestraní, ukázala jeho předloňská schůzka s neformálním lídrem identitárního hnutí v Německu a Rakousku Martinem Sellnerem. Britská BBC loni označila Sellnera za „novou tvář krajní pravice v Evropě“.

Stejně jako mají buršáci vzhledem ke své velikosti nadproporční vliv na celostátní stranu Svobodných v Rakousku, má i Mladá Alternativa a v ní sympatizanti identitářů větší dopad na celostátní fungování AfD v Německu, než by odpovídalo jejím zhruba 1800 členům.

Právě kvůli nim a jejich extrémním názorům a vazbám je teď ale celá strana objektem zájmu německých tajných služeb.
Mentor Václav Klaus

Deník Die Tageszeitung zmapoval síť spolupracovníků všech poslanců AfD v Bundestagu a jejich vazby na krajní pravici, včetně dřívějšího členství v krajně pravicových sdruženích nebo činnosti v extremistických médiích. V týmu Petra Bystroně se takových spojení objevilo několik, vedou mimo jiné ke krajně pravicovým blogům či časopisům.

Petr Bystroň ale nemá kontakty jen na krajní pravici v německy mluvících zemích. Loni v září dostal v USA cenu nadace Phyllis Schlaflyové blízké americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. O rok dříve dostal totéž ocenění exporadce Donalda Trumpa Steve Bannon.

Nadace kromě Bystroně ocenila třeba i kongresmana Steva Kinga, kterého letos v lednu Kongres zbavil všech jeho funkcí v parlamentních výborech kvůli dlouhodobým rasistickým postojům.
Bystroň v projevu při udílení ceny v USA mimo jiné také chválil českého exprezidenta Václava Klause, označil ho za svůj „politický idol a osobního mentora“.

Klaus před volbami v roce 2017 aktivně AfD podporoval a jezdil do Německa jako host na její mítinky. Bystroň byl naopak hostem na Klausově oslavě 75. narozenin.

Hlavním vchodem do Lán

V Česku se kromě mainstreamových médií vyjádření Petra Bystroně objevují často i na alternativních webech jako je například PI-NEWS, který se hlásí k inspiraci americkým krajně pravicovým serverem Breitbart.

Nadstandardní kontakty má s Bystroněm i internetová RAPTOR-TV, za kterou stojí proruský aktivista Žarko Jovanovič.
Kontakty hledal Petr Bystroň dlouhodobě i směrem k Miloši Zemanovi. V roce 2016 Bystroně přijal ještě jen prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, o dva roky později, v září 2018, už ale Bystroně vítal sám Zeman, na zámku v Lánech. Poslanec AfD tehdy na schůzku s prezidentem doprovázel zmiňovaného Trumpova exporadce Steva Bannona.

Díky těmto vazbám na sympatizanty amerického prezidenta je Bystroň také jedním z evropských oblíbenců alternativních médií blízkých Trumpovi, která jeho názory šíří mimo Německo v angličtině.

Exkluzivně jeho vyjádření týkající se kriminality migrantů v Německu citoval například server thegatewaypundit.com, který si v USA vysloužil opakovaně kritiku mainstreamových médií za nepřesné informace nebo přímo šíření konspiračních teorií.

Perestrojka pro EU

Stejně jako o další politiky evropských pravicově populistických stran se o Bystroně zajímá také Rusko – a on o něj. Obhajuje zrušení protiruských ekonomických sankcí a odmítl například, že by loňské prezidentské volby v Rusku poznamenaly jakékoli manipulace, jak tvrdili volební pozorovatelé z OBSE.

V lednu v rozhovoru pro list Komsomolskaja pravda Bystroň na otázku o evropské budoucnosti odpověděl, že Evropská unie potřebuje „perestrojku“, že je Rusko neoddělitelnou částí Evropy a že AfD by Moskvu pozvala do „nové Evropské unie“ v budoucnu raději než třeba Turecko.

Bystroň také bývá pravidelným respondentem Kremlem financované televize Russia Today. V jednom z jejích lednových článků se politik AfD například ocitl ve stejném odstavci s Milošem Zemanem, když oba kritizovali způsob, jakým si Ukrajina připomíná kontroverzní bojovníky z řad tzv. banderovců.

Převzato z Hlídacípes.org.