Čech žijící v Berlíně: Německá vláda je efektivní. Vyřízení finanční podpory trvá v Německu pár hodin

repro youtube.com

Angela Merkelová | FOTO: repro youtube.com

Deník FORUM 24 porovnává situaci během koronavirové pandemie v jednotlivých zemích. Tou největší otázkou jsou samozřejmě restriktivní opatření, ale také následná pomoc zasaženým firmám i občanům – a začínáme v Německu. Ján Michalčák je český politolog dlouhodobě žijící v Berlíně. V rozhovoru pro deník FORUM 24 popsal situaci v zemi a rozdíly v přístupech německé a české vlády k občanům.

Stalo se v Německu něco v souvislosti s koronavirem, co upoutalo vaši pozornost, ať už pozitivně nebo negativně?

Potěšilo mě, že Německo bylo první zemí, která začala přijímat pacienty v kritickém stavu z ostatních států EU, a to navíc v době, kdy samo čelilo největšímu náporu nových případů nemoci.

Pavel Hofman

Jaká nejvýraznější opatření Německo přijalo, aby zabránilo šíření viru?

Komplexně popsat v pár větách to, jakým způsobem Německo zareagovalo na pandemii, je velmi složité. Jednak je Německo velkou zemí, ve které jsou různé oblasti zasažené různě, jednak – a to je hlavní – je Německo federací. A zdravotnictví patří do výlučné kompetence každé z jednotlivých šestnácti spolkových zemí. Opatření se tak v různých částech Německa mohou velmi výrazně lišit. Federální vláda má pouze poradní a koordinační hlas. Nemůže například vůbec vyhlásit nouzový stav tak, jak ho známe z Česka, a začít zemím cokoliv taxativně přikazovat. 

Federální vláda uvolnila výrazné finanční prostředky na pomoc firmám a jednotlivcům. Už na začátku března zjednodušila podmínky pro tzv. kurzarbeit. Celkový objem finanční pomoci vláda vyčíslila na 819,7 miliardy eur, což je největší ekonomický záchranný balíček v dějinách Německa. Z toho například 50 miliard eur je vyčleněno na pomoc malým podnikům a živnostníkům – tři měsíce mohli mimo jiné dostat příspěvek ve výši až devět tisíc eur měsíčně. Výrazně se také zjednodušily podmínky pro výplatu tzv. základního státního příspěvku, který je běžně určen nejméně vydělávajícím skupinám obyvatel. Nyní je dostupný v podstatě všem lidem žijícím v Německu bez ohledu na výši příjmů. Vláda žadateli platí po dobu půl roku celou výši nájmu a navíc vyplácí příspěvek na životní náklady. 

archiv

Ján Michalčák

Jaká jsou nařízení v oblasti zdravotnictví?

V oblasti ochrany zdraví v Německu platí velmi podobné zásady jako v Česku – tzn. udržování odstupů, pravidelná dezinfekce prostor, uzavření některých provozoven, kde by mohlo dojít k intenzivnějším kontaktům osob atd. Některé spolkové země ale přistoupily k radikálním krokům – dvě z nich, Šlesvicko-Holštýnsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko, dokonce na nějakou dobu zakázaly vstup všem, tedy i Němcům z jiných spolkových zemí, kteří tam neměli trvalý pobyt. Na nějakou dobu tedy pandemie znovu vytvořila hranice uvnitř Německa. V těchto dnech již ale probíhá postupné rozvolňování.

Jak na změny Němci reagovali?

Nemůžu mluvit za celou zemi, ale v Berlíně jsem měl pocit, že většina obyvatel byla velmi disciplinovaná. V obchodech se například důsledně dodržovaly rozestupy, v prvních dnech znatelně poklesla koncentrace lidí na ulicích, jindy přeplněné části města zely prázdnotou. S přibývajícím časem samozřejmě morálka mírně opadá, stejně jako v Česku, nicméně rozestupy se dodržují stále a do vnitřních prostor či MHD lidé poctivě nosí ochranné prostředky.

youtube

Jaký je váš názor na způsob, jakým se země o své občany během krize stará, a na to, jakou jim poskytuje (nejen) finanční podporu?

Vláda podle mého názoru s lidmi komunikuje konzistentně a klidně, názory a opatření se nemění několikrát za týden. Lidé tedy vědí, co očekávat. Spolkové a zemské úřady navíc všechny informace velmi přehledně zveřejňují na webu, byly spuštěny například i speciální mobilní aplikace pro informování o krizových opatřeních. Lidé se mohou přihlásit do whatsappové skupiny, ze které jim pravidelně od Spolkového ministerstva zdravotnictví chodí důležitá upozornění. Díky spolupráci s Facebookem byly také spuštěny osvětové kampaně o pandemii v mnoha světových jazycích, mezi něž patří třeba i čeština. Takže i naši občané, kteří žijí v Německu, ale třeba neumějí dobře jazyk, se mohou to nejdůležitější dozvědět. Způsob přihlášky o různé druhy finanční podpory byl zjednodušen a vyřízení mnohdy trvá jen několik hodin. 

Jak teď vypadá život v Německu?

Opět nemůžu mluvit za celé Německo, ale v Berlíně se život postupně dostává do normálu. Lidí na ulicích znatelně přibylo, znovu se otevřely restaurace včetně vnitřních prostor, postupně se otevírají školy a školky, obchody do 800 metrů čtverečních mohou fungovat bez omezení (při dodržení hygienických pravidel, s rouškou a dostatečnou dezinfekcí). Jediné, co zatím není jisté, je, kdy se otevřou např. fitness centra, divadla nebo kina. Hotely by se měly začít otevírat v příštím týdnu. 

Ačkoliv je stav ve všech spolkových zemích podobný, protože se na tom premiéři dohodli, platí, že detaily se po celé zemi liší. 

Německo také postupně otevírá hranice. V minulém týdnu zrušilo systematické kontroly se všemi svými sousedy, nyní probíhají už jen namátkově. 15. června pak zmizí úplně.

Myslíte, že je situace Německa oproti zbytku světa něčím specifická?

Nemyslím. Pandemie Německo zasáhla velmi podobně jako minimálně zbytek Evropy, opatření byla přinejmenším zpočátku také velmi tvrdá. Podstatný rozdíl tkví ale určitě v tom, že Německo je zdaleka nejbohatší evropskou zemí. Proto si mohlo dovolit tak masivní ekonomickou pomoc. Jen pro připomenutí: v podstatě každý, jehož příjem v důsledku pandemie utrpěl, má nyní nárok na již zmiňovaný základní státní příspěvek, v rámci kterého mu vláda půl roku platí nájem. Zkuste si představit, kolik jen toto opatření musí stát peněz. 

FB Šmucler

Jaká je teď v zemi nálada? Mají lidé z viru strach?

Atmosféra určitě není běžná – přece jen se informacím o viru nedá vyhnout, je to – stejně jako v Česku a všude jinde v Evropě – v podstatě hlavní téma v médiích, a to již několik měsíců. Ale strachem bych to nenazval. Německé zdravotnictví situaci bez větších obtíží zvládá, obrovské množství lidí už se vyléčilo. Lidi vědí, že nákaza hrozí, ale paniku jsem nezaznamenal. Řekl bych, že panuje zdravý respekt a ostražitost.

Jaký máte názor na způsob, jakým vláda informuje o průběhu krize, o mimořádných opatřeních a o plánech do budoucna?

To už jsem zmiňoval výše. Mám pocit, že informování je klidné, uvážlivé a konzistentní. Ale současně upřímné – vláda nemá problém mluvit o nepříjemných věcech, když je to nutné. Na druhou stranu je fakt, protože v každé spolkové zemi jsou opatření odlišná, že může být pro pozorovatele složité se orientovat v detailech. Co je dovoleno v jedné spolkové zemi, ale zakázáno v jiné? Tomu je potřeba věnovat čas, aby to člověk z relevantních zdrojů zjistil. Což je ovšem běžná situace v jakékoliv federaci.

Je něco, o čem si myslíte, že vláda v souvislosti s koronavirem zanedbala?

Myslím, že vláda mohla reagovat rychleji například při omezování příletů z rizikových oblastí. Ještě v půlce března bylo například možné bez omezení přicestovat z Íránu, ačkoliv tou dobou například Institut Roberta Kocha (hlavní německý úřad pro kontrolu nemocí) varoval, že se odtamtud koronavirus šíří. Počet letů nebyl omezován a cestujícím nebyla na letištích měřena teplota či zjišťován jejich zdravotní stav. Omezení začala platit 2. dubna.

Co si myslíte, že současná krize vypověděla o Němcích a o tom, jak funguje jejich politické vedení?

Myslím, že pandemie odhalila úplně jiný přístup vlády k občanům, než jsme například zvyklí v Česku. Někdy šlo o rozdíly zdánlivě „pouze“ rétorické – omezení byla oznamována klidněji než u nás, zákazy nepůsobily tak přísně, jako se to občas zdálo ze zdejších tiskových konferencí. To podle mého názoru přispělo k uklidnění obyvatel. 

Myslím, že pro německou vládu je obecně mnohem složitější svým občanům cokoliv zakazovat či přikazovat. Může za to jednak už zmiňovaný federální systém, který výrazně omezuje možnosti spolkové vlády, jednak historická zkušenost. Je například absolutně nemyslitelné, aby v Německu kontrolovala hranici (včetně tzv. zelené hranice) armáda a aktivně bránila občanům v odchodu ze země. V žádnou chvíli například neplatil plošný zákaz kamkoliv vycestovat. A ano, můžete namítat, že je úplně k ničemu oficiálně smět cestovat, když Němce žádná jiná země na své území nepřijme. A v určitou chvíli to nejspíš byla pravda. Nicméně i tento detail ukazuje přístup německé vlády k občanům – ti jsou chápáni jako svobodné bytosti, nikoliv poddaní vlády. Platí tedy přístup „pokud se do jiné země dokážete dostat, a nezajímá nás jak, tak jeďte“. Stejné se dá říct o rouškách. Nikdy zde neplatila povinnost nosit je nepřetržitě, i venku. Donedávna dokonce nebylo nutné je nosit ani v uzavřených prostorech. Myslím, že i to se dá chápat jako odlišný přístup vlády – možná by nebylo myslitelné, aby zavedla povinnost nosit roušky ve chvíli, kdy nebyly k dostání. Ale tohle všechno je samozřejmě jen můj pocit, realita může být úplně odlišná.

Sledujete, jak zahraniční média, včetně těch českých, informují o situaci v Německu? Odpovídá to vaší zkušenosti?

Myslím, že některá česká média se o situaci v Německu vyjadřují velmi tendenčně. Například se často opakuje celkový počet nakažených, ale už se nezmiňuje, že celých 92 % pacientů (!!!) už se z nemoci vyléčilo. A když přepočteme počet aktivních případů na počet obyvatel, tak dokonce zjistíme, že je na tom Česko hůř než Německo. Pak se člověk musí ptát, proč se o Německu stále hovoří jako o „rizikové oblasti“.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner