Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), premiér Andrej Babiš (ANO) a předseda KSČM Vojtěch Filip FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Sněmovnu čeká několik posledních jednacích dnů, volební období současné menšinové vlády ANO a ČSSD se totiž chýlí ke konci. Jedním z návrhů, které by se ještě měly projednávat, je však mj. novela o střetu zájmů, která skýtá několik důležitých bodů. Na konferenci pořádané Sdružením místních samospráv o tom promluvila poslankyně Věra Kovářová (STAN).
Příští týden čeká poslaneckou sněmovnu poslední řada schvalování zákonů, přičemž mnohé z nich se již nepodaří projednat. Jedním z důležitých bodů bude novela o střetu zájmů, která se kromě zaměření na premiéra Andreje Babiše bude týkat také měst a obcí.
„Jedná se o novelu o střetu zájmů v části majetková přiznání. Od září 2017 došlo k významné změně a byl zřízen tzv. registr oznámení, což byl informační systém veřejné správy, a kromě toho, že se tam vyplňovala celá řada nových údajů, tak jsme také měli možnost nahlížet na majetková přiznání svých kolegů a takto mohli činit všichni občané ČR bez žádosti. Možná si pamatujete, co se po této velké změně stalo,“ nastínila jádro problému Věra Kovářová, poslankyně a místopředsedkyně hnutí STAN. Promluvila tak na konferenci Veřejná správa na rozcestí, kterou pořádalo v pátek v Brně Sdružení místních samospráv ČR.
Celá řada starostů, ať uvolněných, či neuvolněných byla podle ní zklamána z reakce některých spoluobčanů, kteří si majetkové přiznání svého starosty zkopírovali nebo si ho prohlíželi napřímo. „To mělo za následek poměrně velký odliv především neuvolněných komunálních politiků, kteří si řekli, že nevidí důvod, proč když ve svém volném čase pracují za pár korun pro obec, měl by někdo vidět jejich majetkové přiznání,“ řekla.
Podle europoslance Stanislava Polčáka na základě této úpravy střetu zájmů bylo uloženo 25 tisíc pokut naším kolegům, kteří se rozhodli, že se tomuto zákonu nepodvolí. „Není přece možné, aby jejich osobní citlivé údaje v době GDPR takto volně pluly internetem a stát je nechránil,“ řekl. Situace byla nejabsurdnější v tom, že obce a města ztratila tisíce schopných a prospěšných, kteří si řekli, že chtějí chránit svoje soukromí. V registrech totiž lidé mohli vidět i údaje o společném jmění manželů.
Nahlížení do registrů by proto mělo být pouze na základě žádosti, jako tomu bylo dříve. Navrhovatelé iniciovali stížnost senátorům a návrh podepsalo přes 60 z nich – díky čemuž se podařilo zákon změnit tak, že z něj Ústavní soud klíčové pasáže vyškrtl. Údaje tak již nejsou veřejně viditelné.
„Podali jsme žádost o novelu o střetu zájmů, aby bylo na majetkové přiznání možno nahlížet jen na základě žádosti. Chceme, aby v režimu otevřeného registru zůstali poslanci, senátoři a ministři, protože musí strpět větší informovanost ze strany občanů o tom, jaké mají příjmy,“ podotýká Kovářová.
Projednání návrhu však ve sněmovně blokují poslanci z hnutí ANO, KSČM a SPD. „Pevně věřím, že v příštím týdnu, kdy je poslední jednání sněmovny, se podaří tuto neochotu prolomit. Důvodem, proč nechtějí, aby to přišlo na program, je pozměňovací návrh pana poslance Jakuba Michálka, který podal pozměňovací návrh zpřesňující vlastnictví médií,“ dodává Kovářová.
Předseda poslaneckého klubu Michálek předložil v dubnu pozměňovací návrh, který zajišťuje vymahatelnost pravidel proti střetu zájmů politiků, a to zejména ve vztahu k vlastnictví médií.
„Ústavní soud ve svém nálezu jasně uvedl, že při ochraně veřejného zájmu a demokratických hodnot je zákonodárce v reakci na koncentraci významné ekonomické a mediální moci a z toho plynoucích hrozeb oprávněn činit v mezích ústavního pořádku opatření bránící možné postupné deformaci demokratického režimu,“ vysvětlil Michálek.
Na schválení zákona chybí jediné hlasování. „Dostal jsem informaci, že to bude předmětem významného politického střetu příští týden, protože je poslední šance, kdy se to může prosadit na pořad jednání sněmovny,“ řekl Polčák.
„Abychom zvýšili tlak, který se dotýká schválení této novely, oslovili jsme Úřad pro ochranu osobních údajů, jak je možné, že osobní údaje jsou vydávány nikoli na základě střetu zájmů, ale postupem podle zákona 106 – zákona o svobodném přístupu k informacím. Tento zákon má v sobě ustanovení, které říká, že se jím neposkytují osobní údaje,“ poukázal Polčák.
„Na konci září se má ministerstvo spravedlnosti vyjádřit, na jakém právním základě tyto údaje poskytuje. Neřešilo a můžeme zůstat v pasti, že se úplně všechno uzavře. Ta 106 nejde použít – což bude znamenat, že se tyto údaje nebudou zpřístupňovat vůbec nikomu. Ani novinářům, ani občanům, ani transparentním organizacím. A to jsme také nechtěli,“ uzavírá Polčák.
