Dánské stíhačky F-35 nebo F-16 startují k vojenským letounům Ruské federace, aby je odradily od narušení dánského vzdušného prostoru, čím dál častěji. Letos v červnu k tomu podle ministerstva obrany došlo devětadvacetkrát, zatímco ve stejném měsíci v předchozích dvou letech se jednalo o osmnáct, respektive jedenáct případů.

„Vysoký počet červnových aktivací odrazovacího systému ukazuje, že Rusko bylo velmi aktivní také v západní části Baltského moře. To nám připomíná, že bezpečnostní situace v oblasti Baltského moře se změnila a že Rusko může vůči Dánsku a vojenským letadlům a lodím jiných zemí NATO představovat větší hrozbu. Naše obrana se na to plně připravuje,“ prohlásil dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen.

Dánské stíhačky z pohotovostní jednotky jsou čtyřiadvacet hodin denně připraveny vzlétnout ze základny Skrydstrup, odkud se během několika minut dostanou do všech koutů dánského vzdušného prostoru. „Letadla jsou připravena na přistávací dráze s ostrými zbraněmi,“ uvedlo ministerstvo obrany s tím, že účelem pohotovosti je v případě potřeby velmi rychle reagovat na aktivity ve vzduchu, které ohrožují bezpečnost Dánska nebo představují hrozbu pro letecký provoz.

Dále čtěte

Dánsko pochopilo, že je ve válce, a hodlá bojovat. Rusům se chystá zasadit další ránu

KOMENTÁŘ / Krátce poté, co se předminulý týden nad Dánskem poprvé objevily neznámé drony, tamní vláda jasně deklarovala, že se…

V červnu 2025 byla pohotovostní služba ve vzduchu častěji než obvykle, což bylo způsobeno ruskou aktivitou v Baltském moři. V červnu 2024 byl pohotovostní stav aktivován 18krát, zatímco v roce 2023 to bylo 11krát.

Velitel dánského Národního leteckého operačního centra, plukovník Søren W. Andersen vysvětlil, že důvody aktivace v červnu se do značné míry časově shodují s mezinárodním námořním cvičením BALTOPS. „Aktivujeme pohotovostní službu, když se v západní části Baltského moře vyskytují ruské vojenské lety, a v tomto případě jsme zaznamenali vysokou aktivitu ruských průzkumných letadel, i když Rusko v tomto období létalo také s letadly, jejichž hlavním úkolem jsou obvykle taktické úkoly, jako námořní hlídky nebo stíhací bombardéry.“

V dánském vzdušném prostoru se v září několikrát objevily neznámé drony, které paralyzovaly provoz několika letišť. Létaly i nad vojenskými základnami. Někteří politici a experti v této souvislosti mluví o hybridním útoku ze strany Ruska, ale dosud se to nepodařilo prokázat.

Dále čtěte

Co je teď úkolem demokratů? Vyhrát příští volby a ukončit éru Andreje Babiše. A začít se musí hned

VÝZVA / Petr Fiala, ačkoli nakonec nebude sestavovat vládu a nebude pokračovat jako premiér, měl velice dobrý finiš předvolební kampaně.

Dánsko patří mezi země, kterým Rusko vyhrožuje, zejména kvůli podpoře Ukrajiny. Naposledy popudil Kreml výrok premiérky Mette Frederiksenové, že Dánsko si poprvé v historii pořídí střely dlouhého doletu, které budou mířit na Rusko.