Ruská armáda (ilustrační foto) FOTO: commons.wikimedia.org/ CC A 4.0/Ministerstvo obrany RF
FOTO: commons.wikimedia.org/ CC A 4.0/Ministerstvo obrany RF
Ukrajina útočí na ruské ropné přístavy a Putinův válečný stroj přichází o miliardy dolarů. Drony zasahují klíčovou infrastrukturu od Baltského moře po Černé moře a přivádějí ruský exportní systém na pokraj kolapsu, říká americký analytik a korespondent Kyiv Post Jason J. Smart ve svém komentáři na YouTube.
Nebe už dnes kvůli ukrajinským dronům Rusko neopanuje. Poprvé od začátku konfliktu provádí Ukrajina více dronových útoků na ruském území než Rusko na území ukrajinském. Ruské územní zisky se od ledna do března propadly přibližně o 93 procent. V lednu Rusko zabralo 319 čtverečních kilometrů ukrajinského území při odhadovaných ztrátách 31 700 vojáků, tedy zhruba sto mužů na kilometr čtvereční. V březnu to bylo již jen 23 čtverečních kilometrů, za což se zaplatila cena přibližně 31 960 padlých.
Cena placená krví za jeden kilometr zisku se za několik týdnů zvýšila čtrnáctinásobně.
„Rusko dnes vynakládá více lidských životů za méně půdy než kdykoli předtím,“ říká Smart.
Klíčovou součástí ukrajinské strategie jsou opakované údery na ruskou exportní infrastrukturu. Podle agentury Reuters bylo ukrajinskými dronovými útoky, poškozením plynovodu a zabavením tankerů zastaveno přibližně 40 procent ruských kapacit pro export ropy.
Baltský přístav Ust-Luga, který normálně zvládá exportovat kolem 700 tisíc barelů ropy denně, byl zasažen 22., 25., 27., 29. a 31. března, přičemž pokaždé musely být vývozní operace přerušeny. Týdenní tok ruské ropy klesl minulý týden o 1,75 milionu barelů denně na 2,32 milionu barelů a Moskva přišla o více než miliardu dolarů příjmů.
Ani na jihu Ruska není situace lepší. Klíčový terminál v Novorossijsku, hlavním ruském přístavu na Černém moři, vzplál po dronovém náletu v pondělí brzy ráno. Rusko tak nemůže těžit z prudkého nárůstu cen ropy, protože nakládací operace v jeho klíčových exportních přístavech narušují ukrajinské útoky. Smart odhaduje, že jen za posledních 30 dní mohly útoky ohrozit příjmy v hodnotě přibližně šest miliard dolarů.
Ekonomický tlak se přímo přesouvá do personální krize. Rusko sice na začátku roku 2026 naverbovalo přibližně 80 tisíc vojáků, ale ztráty dosáhly 85 tisíc mužů. Nábor tak nestačí doplňovat padlé. Aby Rusko přilákalo dobrovolníky, zvýšilo náborové bonusy v nejméně 12 regionech o 50 až 80 procent. Přesto jsou výsledky tristní. Zhruba čtvrtina nových smluvních vojáků je trestně stíhaná a asi 40 procent z nich jsou dlužníci.
Mnozí vidí vojenskou službu jako jízdenku jen jedním směrem,“ konstatuje analytik. Příběhy o korupci a zneužívání v řadách armády odvracejí další zájemce.
Ruská ekonomika vykazuje stále zřetelnější známky rozkladu. Zisky z ropy a plynu klesly o 64 procent, zisk Rosněfti se mezi lety 2024 a 2025 propadl o 96 procent. Počet osobních bankrotů vzrostl v roce 2025 o 31 procent na téměř 568 tisíc insolvencí. Ruské dráhy se topí v dluzích a jsou závislé na čínském financování. Jen v lednu Rusové vybrali z bank v hotovosti 19,7 miliardy dolarů, což je nejvíce od března 2022. Důvěra v bankovní systém se hroutí.
„Jakmile se peníze stanou problémem a vznikne tlak, krize s lidskými zdroji se jen zhorší. Ve skutečnosti to dnes vypadá, že Rusko nesplní své náborové cíle asi o 16 procent. To znamená, že země nestačí doplňovat ztráty, které utrpěla, a armáda se vyprazdňuje. Vladimir Putin může nadále nařizovat útoky, ale nemůže nařídit, aby vzniklo více vojáků.“
Ekonomické vyčerpání způsobuje, že válka proniká do každodenního života. „Lidé to začínají pociťovat na vlastní kůži a škody začínají pálit zevnitř. Fronta stagnuje. Příjmy jsou pod tlakem a armáda se tenčí. Každý nový úder dopadá na strukturu, která je už tak pod tlakem. Každý měsíc zbývá méně prostoru k absorbování dalšího úderu. Jakmile válka začne poškozovat systém, který ji udržuje, úpadek už není postupný. Ztráty se netýkají jen armády. Jsou to už i ztráty sociální, pak politické a nakonec jsou smrtelné pro ty, kteří válku začali.“
