Centrální banka čelí oslabování koruny, snaží se tak zabránit dalšímu zdražování

Česká národní banka v pátek 4. března na svém webu oznámila, že intervenuje na devizovém trhu proti oslabování koruny. Naposledy centrální banka na trhu působila naopak, aby českou měnu oslabila. Dělo se tak v letech 2013-2017, kdy Česko bylo na hraně deflace. Tehdy byl kurzový závazek nastaven asymetricky, tzn., že ČNB nebránila dalšímu oslabování kurzu nad stanovenou hranici, ale naopak bránila posilování pod 27 korun za euro. Tento krok centrální banky jednoznačně pomohl ekonomice se vzpamatovat a uchránil nás od tzv. deflačně-recesní spirály, kterou jsme mohli vidět například v době velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století.

Jak již popisoval jeden z největších ekonomů všech dob Milton Friedman, tato deprese se prohloubila právě kvůli chování centrální banky (v tomto případě amerického Fedu), která místo toho, aby uvolnila měnové podmínky, tak kvůli záchraně zlatého standardu začala sazby  zvyšovat. ČNB sice v roce 2012 učebnicově snížila základní měnově-politickou úrokovou míru (2T repo sazbu) na 0,05 %, tj. na technickou nulu, ale stále to nestačilo, a tak musela přikročit právě k využití devizového kurzu. Krátké historické okénko skončilo, zpět do současnosti.

Dále čtěte

Týdeník FORUM o Ukrajině. Jak zastavit Putina?

Aktuální číslo Týdeníku FORUM se samozřejmě věnuje ruské agresi na Ukrajině. Přinášíme analýzy, fotografie, komentáře i…

Proč začala Česká národní banka intervenovat?

Eskalace rusko-ukrajinského konfliktu, který vyústil ve válku, měla samozřejmě za následek oslabení kurzu koruny vůči euru. Česká měna předtím z důvodu kladného úrokového diferenciálu vůči euru posilovala, ale rizikové situace na trzích vždy odnesou rizikové měny z tzv. emerging markets (rozvojové trhy), kam koruna stále patří.

Oslabující koruna by jednoznačně měla za následek vyšší inflaci, jelikož by kurzový kanál začal působit proti úsilí České národní banky. Zvyšoval by totiž cenu importů. Centrální banka by samozřejmě mohla ještě více zvýšit úrokové sazby, aby zvýšila kladný úrokový diferenciál, zatraktivnila vklady v českých bankách, vytvořila poptávku po korunách a tím zpevnila kurz, ale vystavovala by se tím rizikům v oblasti finanční stability.

Jak je na boj na devizovém trhu ČNB připravena?

Vrátíme-li se zpět k letům 2013-2017, tak právě v té době ČNB vytvářela nabídku korun a poptávku po eurech, aby vytvořila depreciační tlak na korunu. Díky tomuto faktu se v její rozvaze ocitlo o mnoho miliard eur více než na začátku měnové intervence, ke konci ledna letošního roku to činilo 157 miliard eur. Na konci roku 2021 byly devizové rezervy (rezervy zahraničních měn a zlata) ČNB na úrovni 61 % vůči hrubému domácímu produktu. Česko je tak v první desítce světa, co se devizových rezerv týče.

Dále čtěte

Ani v současné situaci by vláda neměla zapomínat na jednu svou klíčovou prioritu

Válečný konflikt na Ukrajině a jeho dopady přirozeně zastiňují a zatlačují do pozadí dlouhodobé problémy, kterým Česká republika čelí a…

Pro srovnání si uveďme poměr devizových rezerv vůči HDP v zemích CEE regionu – Maďarsko (18 % HDP), Polsko (22 %). Převedeme-li tato makroekonomická čísla do lidské řeči, tak devizové rezervy ČNB pokrývají dovozy za zhruba 12,5 měsíců, rezervy Polské národní banky za 7,3 měsíců a Maďarské národní banky pouze za bezmála 4 měsíce. ČNB tak má oproti centrálním bankám z okolních zemí větší manévrovací prostor, aby vytvořila apreciační tlak na korunu, než jakým ostatní mohou působit na forint či zlotý.

Reakce kurzu

Devizový kurz koruny vůči euru se před začátkem války mezi Ruskem a Ukrajinou pohyboval okolo 24,3 korun za euro. Následná eskalace konfliktu však přispěla k výprodejům korunových pozic, načež kurz oslabil pod hranici 26 korun za euro. ČNB si tak od intervence slibuje posílení koruny, tak aby působila protiinflačně a neohrozila návrat inflace k dvouprocentnímu cíli na horizontu měnové politiky.

Zdroj: Investing.com

Předpovídání kurzů a sazeb

Předpovídat kurz v této situaci je velmi obtížná disciplína a odvážím se říci, že si na ni netroufá téměř nikdo. V případě dalších eskalací rusko-ukrajinského konfliktu by kurz měl dle empirických zkušeností oslabovat, ale jestliže se válka bude uklidňovat nebo dojde k alespoň částečnému příměří, pro korunu to bude mít jednoznačně apreciační tendence, k čemuž navíc přispěje krok ČNB v podobě měnové intervence.

Měnově-politické úrokové sazby lze odhadovat též s velkou nejistotou, ale jeden ze sedmi členů bankovní rady Tomáš Holub další zvýšení sazeb nevyloučil. Pravděpodobně se však nebude jednat o další razantní krok, nýbrž spíše o mírné ladění v řádu 25 až 50 bazických bodů.