Ilustrační foto FOTO: Pixabay/MonikaP
FOTO: Pixabay/MonikaP
Velkoobchodní ceny elektřiny vyskočily skutečně prudce, za jeden rok na desetinásobek. Proč to tak je, co se tak radikálně zhoršilo? Proč se v této souvislosti mluví o cenách plynu, když z něj se vyrábí jen malá část elektřiny? Cena plynu přitom přes víkend dokonce mírně klesla, asi o pětinu. Vývoj má známé příčiny, ale díky tomu se také nabízí několik možností řešení, jak s problémem aspoň něco udělat.
Novinky.cz už přinesly článek s alarmujícím titulkem: „Panika na trzích: V Německu i Česku pokořila cena elektřiny 1000 eur za MWh.“ Dále se tam dočteme: „Velkoobchodní cena elektřiny pro německý i český trh s dodáním v příštím roce v pondělí poprvé přesáhla 1000 eur (zhruba 24 600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Výrazně naopak klesá velkoobchodní cena plynu pro evropský trh, klíčový termínový kontrakt zlevnil o více než 20 procent.“ A ještě: „Už v pátek se jedna megawatthodina elektřiny na této burze dostala na 984 eur (24 190 kč) za MWh. Před rokem se přitom cena pohybovala jen kolem 90 eur (2200 Kč).“
Nejdřív k těm vysokým cenám. Jejich vzrůst nastal už loni. Za viníky se označuje (současně či na střídačku) „zelená“ evropská politika a Rusko. Evropský plán na přechod k čistým energiím ale nehraje takovou roli, jak by se zdálo z výkřiků v internetových debatách. Důvodů současného stavu je několik.
Euractiv psal už loni 19. října: „Prudký nárůst cen je způsoben celou řadou tržních a regulačních faktorů, které se spojily a vytvořily tuto dokonalou bouři. Jedním z hlavních faktorů je oživení poptávky po energii v Číně, Evropě i jinde, protože svět se vzpamatovává z pandemie covidu-19. Tento trend byl také spojen s neobvykle chladnou zimou, která vedla k rekordním čistým odběrům z podzemních zásobníků plynu nejen v EU a USA, ale i v dalších energeticky bohatých zemích, jako je Rusko. Výroba větrné a solární energie v Evropě byla v důsledku povětrnostních podmínek rovněž nedostatečná. Investoři se navíc zdráhali rychle zvýšit financování těžby ropy a zemního plynu pod tlakem regulačních orgánů a ekologických aktivistů, aby upustili od podpory nových projektů těžby uhlovodíků. Nejisté prognózy budoucí poptávky po energii také nepřejí závazkům k financování těchto nových projektů.“
Proč tam ale hraje takovou roli plyn? Třeba v německém energetickém mixu byl podíl plynu na výrobě energie v roce 2021 jen 15,3 procenta, obnovitelných zdrojů 40,9 procenta a jaderné energie 11,9 procenta. V roce 2022 zatím v Německu vyrobili z plynu 14,6 procenta energie, z obnovitelných zdrojů 46,4 procenta a jaderné energie 5,6 procenta.
Ruského plynu mělo Německo loni 55 procent, letos 40 procent (což býval evropský průměr) a dodávky jsou tak špatné, že číslo může ještě spadnout. Cenu veškeré elektrické energie na burze ale určuje nejdražší zdroj, a to je letos plyn. Ten je drahý kvůli již zmíněným faktorům: nenaplněné zásobníky po loňské dlouhé zimě, zvýšená poptávka po zkapalněném plynu po lockdownech a oživení výroby v Asii a nakonec válce na Ukrajině a snížení dodávek v Nord Streamu 1 z Ruska na momentálních 20 procent kapacity. Kromě toho ve Francii stojí polovina jaderných elektráren kvůli jejich technickému stavu a suchu, které komplikovalo chlazení reaktorů. Svá zařízení opravovali také v Norsku. Seběhlo se tedy několik faktorů najednou: zima, poptávka po covidu, nutné technické odstávky a válka.
Čím vyšší bude poptávka po elektřině, tím více je třeba zapojit dražší zdroje – a ty plynové jsou velmi drahé. To pak pro celý trh ovlivní (zvýší) ceny elektřiny. Pokud jde o ceny na energetické burze, tak se tam vždy počítá nejvyšší nabídka za poslední prodanou megawatthodinu a většinou je vyrobena drahou plynovou elektrárnou. Proto francouzský prezident současný stav označil za „absurdní“.
Když víme, proč to tak je, co se s tím dá dělat? Německý web br.de píše o tom, jak to zkoušejí ve Španělsku a Rakousku.
Španělsko: „Navzdory všem obavám však Španělsko ukazuje, jak se zbavit skokového nárůstu cen elektřiny a udržet tak náklady pro zákazníky pod kontrolou: Vláda v Madridu přijala nikoli nekontroverzní opatření, kterým omezila cenu plynu právě s ohledem na výrobu elektřiny. Od té doby jsou plynové elektrárny ve Španělsku schopny vyrábět elektřinu levněji než srovnatelné elektrárny v Německu nebo Francii. Španělsko tam dostává mnoho zakázek a vyváží elektřinu z plynu především do nedaleké Francie. Spalování plynu samozřejmě nepřispívá k ochraně klimatu, a pak už není k dispozici pro zemské rezervoáry a zásoby na nadcházející zimu.“
Rakouský model: „Rakousko chce pomocí cenové brzdy pro elektřinu zvolit zcela jiný přístup k ochraně spotřebitelů před prudkým růstem cen na burze. Černo-zelená vláda ve Vídni pověřila Rakouský institut pro hospodářský výzkum (Wifo), aby vypracoval praktický a nebyrokratický model. Podle šéfa společnosti Wifo Gabriela Felbermayra by to mělo zajistit levnější základní spotřebu v každé domácnosti – za cenu elektřiny jako před ruskou invazí na Ukrajinu. Cenová brzda se vztahuje pouze na určitou spotřebu. To má podpořit úspory energie, protože vše nad tento rámec se pak bude účtovat za drahou tržní cenu. Pouze u základní spotřeby chce stát vyrovnat rozdíl v ceně s dodavatelem elektřiny a ulevit tak soukromým domácnostem.“
Tento poslední model ale zas nepomůže podnikům.
Momentálně probíhají rozhovory, které se snaží najít celoevropské řešení. Český premiér Petr Fiala a německý kancléř Olaf Scholz se v pondělí na jednání v Praze na tom shodli. Evropa musí podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely oddělit ceny plynu od cen elektřiny. Na 9. září Síkela svolal mimořádnou evropskou radu pro energetiku. Bude projednávat návrh na stanovení maximální ceny plynu, který se využívá pro výrobu elektřiny. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek chce v tomto týdnu hledat s právníky a podnikateli právní cestu k zastropování rostoucích cen energií. Cena elektřiny na pražské burze oproti loňsku stoupla na desetinásobek.
Ekologické organizace navrhují, aby státy Evropské unie postavily plynové elektrárny mimo trh. Velká většina elektřiny se v Evropě podle ekologů vyrábí daleko levněji, než se prodává, ale cenu na trhu určuje ta nejdražší, tedy plynová, i když je jí malé množství. Evropská komise kvůli prudkému růstu cen elektřiny připravuje krizová opatření a systémovou reformu trhu. Oznámila to předsedkyně komise Ursula von der Leyenová na konferenci Bledské strategické fórum ve Slovinsku. „Potřebujeme pro elektřinu nový model trhu, který skutečně funguje,“ dodala. Chystané změny ale neupřesnila.
