Ilustrační foto. FOTO: Pixabay/Comfreak
FOTO: Pixabay/Comfreak
Máte strach z energetické krize, bojíte se energetické bídy? Já ano. Přestože česká vláda už zajistila, že nezmrzneme, růst cen energií a tanečky, které kolem cen energií dělá asystémová opozice, znepokojily kde koho. Mně se po krátké komunikaci s mým dodavatelem proudu silně ulevilo, takže se spěchám svěřit, jak se to stalo. Když si vyžádáte od svého dodavatele čísla, jak na tom jste, tak se vám uleví jako mně. Vcelku bez ohledu na výsledek, i kdybyste měli nedoplatek. Protože srovnat si účty za energie ještě před zimou bude i v případě nedoplatku mnohem snazší nyní, v září, než po Novém roce.
Když se začalo mluvit o energetické krizi, najednou jsem si uvědomil, že mi vyúčtování roční spotřeby přijde v únoru. Takže se mi může kumulovat případný nedoplatek, a v únoru mi možná přijde složenka na mnoho desítek tisíc. Sestěhoval jsem hady k sobě a přestavěl terária tak, aby stála před radiátorem ústředního topení. V posledních teráriích, kde jsem ještě měl žárovky, jsem nainstaloval led diody, co žerou jen jednotky wattů. Začal jsem důsledně zhasínat všude, kde zrovna nejsem – i když už dávno nemám žárovky, ale diodová svítidla. Takže když hodinu nenechám v koupelně rozsvíceno, jak jsem dělal běžně, ušetřím patnáct watthodin. Nepřepsal jsem se, nemá to být kilowatthodin, skutečně „jen“ watthodin. Ale ani ty mi nikdo nedá zadarmo. A pak jsem si na internetovém portálu zvýšil zálohy.
Připomínám – jsem letitý klient, mám smlouvu na dobu neurčitou, takže nějakou fixaci cen do konkrétního termínu nemám a ani zatím nedošlo k nějakému katastrofickému zdražení. Přes všechna tato opatření se mi občas ozval v mozku špendlík úzkosti: Nepropálil jsem tolik, že mi v únoru přijde faktura na několik desítek tisíc?
Slovo distributora
„Zálohy bývají z naší strany nastaveny zpravidla velmi přesně. Málokdy vznikne při ročním vyúčtování výrazný přeplatek či nedoplatek. Známe totiž historii odběrného místa a víme, jakou spotřebu elektřiny domácnost má,“ říká Karel Hanzelka, vedoucí oddělení PR a tiskový mluvčí mého distributora.
„Zálohy jsou nastaveny tak, aby pokryly očekávanou spotřebu a odrážely aktuální ceník dodavatele. Víme, že spotřeba domácnosti se obvykle nemění, pokud domácnost zásadně nezmění své spotřebitelské chování. Dovolím si odlehčený tón: Pokud se k Vám natrvalo nenastěhuje babička, která peče v elektrické troubě kuře, bábovku a bublaninu denně, a pokud se Vám k tomu nenarodí dvojčata a neperete v pračce nově třikrát denně namísto dřívější frekvence třikrát týdně, nemusíte se obávat nedoplatků. V současnosti provádíme odečet elektroměrů manuálně – naši odečítači objíždějí odběrná místa a zapisují stavy. V příštích 10 letech ovšem plánujeme postupně vyměnit všechny elektroměry v naší distribuční síti za digitální s možností dálkového odečtu. To nově umožní měsíční frekvenci vyúčtování za elektřinu, obdobně jako třeba za mobilní telefon. Je zde však jedno úskalí – v létě je spotřeba elektřiny zpravidla nižší než v zimě (dlouho světlo, netopí se, dovolené, prázdniny), proto se vyúčtování v zimě a v létě může o dost lišit. V Moje PRE smlouvy ani délka fixace není (fixace = konec smlouvy), to najde však na poslední faktuře. Pokud se ptáte, jak si ohlídat roční spotřebu, možnosti jsou v podstatě dvě. Lze provést takzvaný mimořádný samoodečet. Nahlásíte nám stav elektroměru a my provedeme mimořádné vyúčtování. Na tento krok je navázána fakturace. Samoodečet se používá zpravidla tehdy, když se mění majitelé bytu či domu, případně nájemníci.
Odběratel si může jednoduše hlídat spotřebu i sám. Stačí k tomu základní matematické počty a znát stav elektroměru a mít v ruce poslední roční vyúčtování. Příklad (budu používat pro zjednodušení zaokrouhlená čísla): mám základní distribuční sazbu D02d (vysoký tarif, což má většina Pražanů) a mám, řekněme, roční vyúčtování v lednu za předchozí kalendářní rok. Vím z vyúčtování, že jsem měl roční spotřebu 2000 kWh a stav elektroměru byl při posledním vyúčtování třeba 10 000 kWh. Pokud se podívám na elektroměr v polovině roku, v červenci, a vidím na něm hodnotu kolem 11 000 kWh, vím, že toto číslo zhruba odpovídá polovině roční spotřeby a že mi nehrozí nedoplatek,“ říká Karel Hanzelka.
Samoodečet není samohana
Přes technickou podporu PRE jsem zjistil, že na jedné webové stránce jejich serveru je na to kalkulačka. Můžete si ten výpočet dle aktuálního stavu vašeho elektroměru vypočítat sami. Vypočítal jsem si ho sám, a poslal pro kontrolu dotaz na jejich support. Zodpověděl mi ho sám pan mluvčí. „A k Vaší situaci mi kolegové, kteří mají na starost zákazníky, poslali následující: Pan redaktor s výpočtem postupoval správně, až do chvíle, kdy odečítal zálohy vs. předpoklad spotřeby.“ A následovalo jiné číslo, než jsem si spočítal sám.
Při odečtu záloh od sumy mé spotřeby jsem se sekl o sedmadvacet korun. Ale i s tou chybou, i bez ní, jsem pořád v mírném přeplatku. Spadl mi ze srdce takový kámen, až se krajty vylekaly. Tak jsem panu mluvčímu popravdě napsal: „Omlouvám se, ale já mám matematickou inteligenci 80, to je kousek od horní hranice slabomyslnosti.“
Psychologie úzkosti
Úzkost nejvíce ze všeho podporuje nejistota v nějaké oblasti a intenzita možných následků, které na nás odtud mohou v budoucnosti nečekaně dopadnout. Ve společnosti je nejšpatnější nálada, co pamatuji, finanční krize 2008/2009 zdaleka takovou paniku, jaká je dnes, nevyvolala. Energetická nouze, kterou nám Putin poslal místo raket, je zcela objektivně stresogenní faktor – i pro duševně zdravé a psychicky robustní, resilientní lidi. Resilience je něco jako houževnatost, odolnost při zátěži. Značný podíl na tom stresu ze zdražování energií má nejistota, kolik vlastně jeden každý z nás při vyúčtování zaplatí. Kolik jsme vlastně už při růstu cen všude okolo „propálili“. Pohovor s panem Hanzelkou a technickou podporou PRE mne té nejistoty zbavil. Mám nastavené některé mechanismy na běžné rutinní práce typu holení hlavy či výměnu vody u hadů, abych na ně nemusel myslet. Například každého prvního v měsíci krmím tarantule. Takže k tomu krmení pavouků přidám nově i každoměsíční samoodečet.
Tahle cesta nemá jen psychoterapeutický potenciál. Má i objektivní plus – je to průběžná zpětná vazba, která může řadu lidí zachránit od nějakého pádu do bídy, až jim za půl roku přijde vyúčtování energií. Pokud někdo – ať už s fixovanou novou cenou, nebo nefixovanou cenou s tím, že se občas ceníky budou hýbat směrem nahoru – v září zjistí, že propálil navíc deset tisíc korun, může s tím něco dělat. Vyměnit žárovky, vzít si svetr, přestat používat klimatizaci a nesnižovat teplotu v místnostech otevřením okna, ale ztlumením radiátoru. Takže už v říjnu bude mít (následkem nárůstu cen) jen udržitelné dva či tři tisíce nedoplatku, zvedne si zálohy, a po novém roce jej nečeká rána mezi oči v podobě faktury na šedesát tisíc korun – což je částka, která může třeba pětinu našich domácností srazit do dluhové pasti.
Zjistěte si u svého distributora, jak spočítat, „za kolik v tom jste,“ a nečekejte na špatné zprávy za půl roku! Jednak se tím zbavíte kusu úzkosti, kterou ze současného stavu světa má asi každý, a za druhé se tím můžete vyhnout nějakému opravdu ošklivému finančnímu šoku.
