Náměstek moravskoslezského hejtmana Lukáš Curylo (KDU-ČSL), který byl předsedou hodnotící komise celé zakázky. FOTO: Profimedia / Moravskoslezský kraj / FORUM 24
FOTO: Profimedia / Moravskoslezský kraj / FORUM 24
Má to být velkolepý projekt, který léta ležel v šuplíku. Centrum digitalizace, vědy a inovací Černá kostka za více než miliardu korun má kraj začít v Ostravě oficiálně stavět už příští měsíc. Kolem výběru zhotovitele ale panuje řada nejasností. Krajští radní z veřejné zakázky vyloučili sdružení stavebních firem s nejnižší nabídkou. Zakázku nakonec přiklepli druhému v pořadí. Tím je sdružení firem Metrostav DIZ a OHLA ŽS. Černá kostka se tak prodraží minimálně o 70 milionů korun. Nad důvody vyřazení se objevilo mnoho otazníků. Náměstek hejtmana Lukáš Curylo (KDU-ČSL), který byl navíc předsedou hodnoticí komise celé zakázky, jakékoli pochybení odmítá. Postup však nedokázal úplně vysvětlit, prý je na dovolené.
Moravskoslezský kraj veřejnou zakázku na stavbu Černé kostky vypsal letos v lednu. Jedním z přihlášených bylo sdružení firem KAMI PROFIT s.r.o. a BBP Stavby s.r.o., které podaly společnou nabídku za 1,225 miliardy korun. Rada kraje však na začátku srpna obě firmy na doporučení hodnoticí komise ze zakázky vyloučila. Údajně nesplnily podmínky zadávacího řízení. Vítězem se tak z druhého místa stala společnost s názvem „Black Rubic“. Za ní se skrývají stavební firmy Metrostav DIZ s.r.o. a OHLA ŽS, a.s. Ty slibují postavit Černou kostku za částku přesahující 1,295 miliardy korun. Což je o více než 70 milionů víc, než nabízely krajem vyřazené firmy.
Kraj při vyloučení firem KAMI PROFIT a BBP Stavby ze zadávacího řízení argumetoval například tím, že dostatečně neprokázaly výstavbu nebo rekonstrukci budovy alespoň za 1,2 miliardy korun, což byla jedna z podmínek účasti na veřejné zakázce. Firmy sice jako referenci doložily výstavbu obchodního komplexu Aiport City v Bělehradě, komisi to však nestačilo. Podle ní nejde o jednu stavbu, ale o několik budov, kterým chybí propojení.
Nepomohlo ani doložení dokumentů ze strany vyloučených stavebních firem. Mimo jiné výkresy či potvrzení od samotného objednatele stavby, že se jedná o vzájemně propojený komplex – s jednotlivými křídly propojenými společným základem stavby a podzemním parkovištěm –, který se realizoval v postupných a vzájemně se překrývajících fázích. Vyplývá to z Usnesení o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze 6. srpna letošního roku a dalších dokumentů, které má deník FORUM 24 k dispozici.
Komisi se nezdály ani zkušenosti hlavního stavbyvedoucího, kterým měl být Ing. Roman Hindrich. Kraj v podmínkách požadoval odbornou kvalifikaci v posledních deseti letech před zahájením zadávacího řízení. Mimo jiné praxi při výstavbě nebo rekonstrukci budovy za minimálně 1,2 miliardy korun. Firma podle dokumentů, které má deník FORUM 24 k dispozici, doložila několik dokladů, které zkušenosti Hindricha dokazovaly a které odpovídaly zadávací dokumentaci. Komise však i přes další doplnění informací dospěla k názoru, že hlavní stavbyvedoucí kvalifikaci neprokázal. Kraj zpochybnil také kvalifikaci poddodavatele a údajně mimořádně nízkou cenu.
Ověřován byl doslova každý údaj
Vyloučené firmy proti rozhodnutí kraje podají námitky, obrátí se také na hejtmana, krajské radní i zastupitele. V dopise, který měl deník FORUM 24 možnost vidět, chtějí politiky mimo jiné upozornit na diametrálně odlišný přístup ke dvěma uchazečům o veřejnou zakázku.
„Naše nabídka byla ze strany odborné komise podrobena takřka inkvizičnímu zkoumání. Ověřován byl doslova každý údaj. Výsledkem byla enormně rozsáhlá výzva k doplnění a objasnění nabídky, která se zaměřovala téměř na vše, co bylo v nabídce obsaženo. V řadě případů přitom nebylo vůbec jasné, z čeho pramení pochybnost komise, když údaje v nabídce byly zcela jasné. Nicméně respektovali jsme, že zadavatel má právo informace ověřovat, a všechny požadované doklady jsme včas předložili,“ stojí ve zmíněném dopise.
V něm zároveň zpochybňují reference, které doložily vybrané firmy Metrostav DIZ a OHLA ŽS. Například v případě zakázky pro brněnskou Fakultní nemocnici sv. Anny, kterou realizovala společnost OHLA ŽS, mělo jít o projekt realizovaný po jednotlivých budovách a v různých letech. Jednotlivé objekty jsou navíc podle katastru nemovitostí evidovány jako samostatné budovy.
Vítěz veřejné zakázky zároveň jako referenci uvedl stavbu Toledo University Hospital Complex. U něj je také z veřejných zdrojů patrné, že se jednalo o komplex sedmi různých budov. Proč tedy stavby komise neověřila stejně jako v případě vyřazeného účastníka, jasné není. Pokud tak učinila, měla podle svých kritérií referenci vyřadit. Firmy KAMI PROFIT a BBP Stavby v dopise poukazují také na to, že krátce po odevzdání nabídek byla jejich konkurence detailně seznámena s obsahem té jejich.
Ani nevím, jak se ta firma jmenuje
Náměstek hejtmana pro oblast kultury a památkové péče Lukáš Curylo (KDU-ČSL), pod kterého projekt Černé kostky spadá a který byl zároveň předsedou několikrát zmíněné hodnoticí komise, jakékoli pochybení odmítá. Na otázky deníku FORUM 24 několikrát reagoval dotazem, odkud informace máme.
„To já nevím, to říkáte vy. Oddělení pro veřejné zakázky nás o tomto neinformovalo. A bylo tam několik dalších členů. Takže nevím, jakou máte informaci. Máte asi lepší informace než komise,“ odpověděl Curylo na otázku, proč komise postupovala u prověřování splnění podmínek u obou uchazečů rozdílně. „Vycházím z informací odborného týmu, kde jsou odborníci z různých stran, bylo tam 15 lidí. Ti to posuzovali a navrhli nám podklady k rozhodnutí. Nevím, odkud máte informace vy,“ pokračoval náměstek hejtmana.
„Vyzvali jsme je k doplnění a to prokázalo právě to, že to nemají propojené (budova Aiport City v Bělehradě, pozn. red.). A našli další čtyři pochybení, tam nebylo jedno. Z hlavy to nevím, protože jsem na dovolené. Nám ze zákona nezbývalo nic jiného než je vyloučit, protože nesplnili pět věcí. Já nevím, jaké máte informace vy, ale u toho Metrostavu nebo jak se jmenuje, nemám to před sebou, jestli nesplnili, dobře, tak to nesplnili, tak mají možnost obrany,“ prohlásil Curylo.
Podle informací deníku FORUM 24 od osob obeznámených se situací měl právě Curylo na jednom z jednání hovořit o obavách, že by firmy KAMI PROFIT a BBP Stavby zakázku nemusely zvládnout. „Prosím? Já ani nevím, jak se ta firma jmenuje, natož abych to hodnotil. Nevím, odkud ty informace máte zase. Já ani nevím, jak se jmenuje ani první, ani druhá firma,“ reagoval Curylo podrážděně na dotaz, zda nešlo o záměr zadat zakázku firmám, které skončily až na druhém místě. Tedy Metrostavu DIS a OHLA ŽS.
„Vycházeli jsme z podnětů, které nám zpracovali. Na základě nich se rozhodlo, jak se rozhodlo. Ani nevím, s kým bych jednal. Kdo to říkal, proč to vy říkáte, motiv z vaší strany moc nechápu. Naopak, byli lidé, kteří šířili různé věci, a já jsem říkal, že do toho zasahovat nebudu, protože o tom nic nevím. Já čekám na výsledky odborné komise, která mi to připravila, a na základě toho jsme v týmu rozhodli. A rozhodlo se jednohlasně, byli tam i zástupci opozice. Takže já nevím, kam směřujete, ani nevím, s kým bych jednal a proč,“ vzkázal náměstek hejtmana. Kromě Curyla v hodnoticí komisi seděl také další z náměstků hejtmana, konkrétně Jaroslav Kania z hnutí ANO.
Nezbývá nám nic jiného
I přes komplikace s veřejnou zakázkou si kraj naplánoval na čtvrtek 12. září slavnostní zahájení stavby Černé kostky. Vedení kraje chce zřejmě ceremoniál stihnout ještě do voleb, přestože ještě není podepsána smlouva se zhotovitelem, a je pravděpodobné, že to hned tak nebude. Pokud navíc celá věc skončí u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), bude projekt zřejmě zablokován ještě déle.
Curylo v tom však žádný problém nevidí. „Jsou opravné prostředky, na které mají nárok (vyřazené sdružení firem, pozn. red.). Já to nezpochybňuji, je to jejich možnost. My ale musíme pokračovat dál, abychom to realizovali tak, jak má být, a v časovém rámci, který má být,“ prohlásil s vážností krajský náměstek. „Já nebudu předjímat rozhodnutí. Může to dopadnout jakkoliv. Nám ale v dané chvíli nezbývá nic jiného,“ doplnil. Podle zákona však do vypořádaní s námitkami vyřazeného uchazeče a dořešení celé situace není možné žádnou smlouvu se zhotovitelem podepsat a stavba tak reálně zahájena nebude.
Financování Černé kostky má být zajištěno z unijní dotace, konkrétně z operačního programu Spravedlivá tranformace ve výši 1,6 miliardy korun. Celý projekt vyjde asi na 2,6 miliardy korun. Pokud se celá realizace kvůli problémům s veřejnou zakázkou zásadně opozdí, může být čerpání unijních peněz ohroženo.
