Černý den pro Kreml: Švédsko a Finsko podaly žádost o vstup do NATO. Česká i německá vláda s ním vyjádřila souhlas

Finská premiérka Sanna Marinová (FinnishGovernment / Wikimedia Commons / CC BY 2.0)

Finská premiérka Sanna Marinová | FOTO: FinnishGovernment / Wikimedia Commons / CC BY 2.0

Švédsko a Finsko ve středu učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO. Šéf aliance jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců. Německá vláda kancléře Olafa Scholze na středečním zasedání začlenění Finska a Švédska do Severoatlantické aliance odsouhlasila. Také česká vláda s ním vyjádřila souhlas. Naopak Turecko k němu zůstává kritické.

Armády dvou skandinávských zemí podle premiéra Petra Fialy plní veškerá kritéria pro přijetí do aliance. Stejný krok ještě musí udělat Sněmovna a Senát, předseda vlády neočekává komplikace. „Rozhodnutí Švédska a Finska podat přihlášku do NATO vítám. Putinova agrese na Ukrajině donutila obě země přehodnotit jejich dlouhodobou politiku neutrality a požádat o vstup do aliance,“ napsal Fiala. „Česká vláda vstup Švédska i Finska jednoznačně schválila. Nyní tak musí učinit ještě Poslanecká sněmovna a Senát. Neočekávám však žádné komplikace,“ doplnil. Návrh kabinetu ve středu předložilo ministerstvo zahraničí.

Materiál z vlády poputuje k podpisu prezidentovi Miloši Zemanovi, následně bude český velvyslanec při NATO Jakub Landovský zmocněn k podpisu dodatků zakládajících listin a posledním krokem bude ratifikace v Parlamentu. „Nicméně v té době již bude Finsko a Švédsko přistupujícím členem a bude s námi jednat u jednoho stolu v rámci NATO,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský.

(Týdeník FORUM)

Vstup obou zemí do NATO musí v Německu ještě ratifikovat parlament, což je považováno za formalitu. Přijímací proces by ale mohlo ohrozit Turecko, která má proti přijetí Švédska a Finska výhrady. „Jsem si jist, že mezi členskými státy včetně Turecka se rychle podaří získat souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO,“ řekl v úterý kancléř Scholz.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v posledních dnech opakovaně ujistila, že Německo bezvýhradně podporuje přičlenění Finska a Švédska do NATO. V úterý řekla, že Německo svou podporu demonstruje rychlou ratifikací rozšíření aliance. Ministryně také uvedla, že spolková vláda o rychlé ratifikaci již jednala se všemi demokratickými stranami ve Spolkovém sněmu. Do tohoto výčtu vláda nepočítá protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová a se kterou vládní strany odmítají spolupracovat.

Dlouhodobě neutrální Stockholm a Helsinky změnily svůj pohled na členství v alianci pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu. Finsko přitom s Ruskou federací sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici. „Jste naši nejbližší partneři a vaše členství posílí naši společnou bezpečnost,“ řekl Stoltenberg, podle něhož bude nyní aliance rychle pracovat na dokončení přijímacího procesu. Ten může zabrat několik měsíců a jeho rychlý start dnes podle diplomatických zdrojů zablokovalo Turecko.

Finská a Švédská neutralita

Aby mohly oba státy řady třicetičlenné vojenské organizace rozšířit, musí nejprve přihlášku schválit zástupci všech stávajících členských zemí a poté ratifikovat jejich parlamenty. Většina členů NATO dává najevo, že hodlá toto rozšíření rychle podpořit, odmítá ho však turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

(Milan Tesař)

O zahájení vstupní procedury ve středu v Bruselu jednali velvyslanci členských zemí, podle diplomatů však nedospěli k potřebnému jednomyslnému souhlasu. „Neříkáme, že se nemohou stát členy… Ale chceme dosáhnout dohody,“ citoval list Financial Times nejmenovaného tureckého činitele, podle něhož Ankara neumožnila středeční shodu ambasadorů. Erdogan ve středu prohlásil, že Turecko žádalo skandinávské země o vydání 30 lidí, které označuje za teroristy, ale neuspělo. Podle prezidenta obě země na svém území nechávají působit lidi spojené s kurdskými organizacemi, jež Ankara považuje za teroristické.

Moskva nese rozšiřování aliance k ruským hranicím nelibě a již dříve pohrozila odvetnými kroky. Na oba státy se začne pravidlo kolektivní obrany vztahovat až po vstupu do NATO. Stoltenberg ve středu ale připomněl, že některé členské země již slíbily pomoc Finsku a Švédsku v případě nepřátelských akcí.

Neutrálním státem je Švédsko od roku 1814, proto doposud nebylo členem žádné vojenské aliance, úzce však spolupracuje se Severoatickou aliancí a účastních se jejích vojenských cvičení. Oficiální brožury švédské armády z roku 2016 uvádí, že se Švédsko připravuje na možnou válku s Ruskem. Země zachovala neutralitu i v průběhu obou světových válek. Švédská neutralita vedla také k tomu, že si země udržuje silnou armádu a zbrojní průmysl.

Finsko oficiální politiku neutrality přijalo poté, co se v roce 1955 stalo členem Organizace spojených národů. V roce 1969 se připojilo k Organizaci pro hospodářskou spolupráci, v roce 1994 se pak přidalo k Partnerství pro mír s NATO a o rok později vstoupilo do Evropské unie. Finsko bylo v roce 1809 přičleněno do Ruské říše jako autonomní Finské velkoknížectví a po ruské revoluci v roce 1917 vyhlásilo nezávislost.

Severoatlantická aliance byla založená 4. dubna 1949. Sídlí v Bruselu v Belgii. Aktuálně má 30 členů. Nejnověji je jejím členem Černá Hora od června 2017 a od března Severní Makedonie. V dubnu 2009 pak do NATO přistoupila Albánie a Chorvatsko.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]