Ilustrační foto FOTO: ČTK/AP/Leonid Shcheglov
FOTO: ČTK/AP/Leonid Shcheglov
Neúnavný chrlič kremelské propagandy Aeronet přináší 19. prosince další za vlasy přitaženou historku. Polští vojáci vraždí na hranici s Běloruskem migranty a dávají je do masových hrobů.
Aeronet píše: „Běloruskými médii již od pátku otřásá kauza polského vojáka, který dezertoval z hlídky přes žiletkový plot na hranici a uprchl do Běloruska. Voják jménem Emil Czeczko vypověděl v rozhovoru reportérce 1. kanálu státní běloruské televize šokující svědectví, které můžete níže zhlédnout ve videu s českými titulky, které jsem pro vás připravil. Polská kontrarozvědka podle svědectví vojáka organizovala v posledních měsících na hranici s Běloruskem podle všeho utajený program masové genocidy veškerých zadržených migrantů, ale rovněž i polských občanů, kteří se stali náhodně svědky masových poprav migrantů v polských lesích.
Oběťmi se stali i zaměstnanci neziskovek a dobrovolníci, kteří migrantům pomáhají při cestě přes Polsko do Německa. Dezertér vypověděl, že celé to začalo ve chvíli, kdy před několika měsíci přijela do pohraničí vojenská kontrarozvědka a začala si mezi vojáky vybírat jedince, které převážela do hlubokých polských lesů na hranici, kde pohraniční stráž prováděla popravy migrantů do masových hrobů.
Vojáci přivezení na místo byli nejprve opíjeni alkoholem a poté byli nuceni střílet migranty, kteří stáli seřazení u vybagrovaných jam. Některé hroby jsou ovšem natolik mělké, že divocí vlci těla snadno vyhrabou a rozsápaná je potom roztahají po lesích, takže z polského pohraničí se šíři hrozivé zprávy o tom, jak houbaři nacházejí lidské ostatky v lesích a po cestách, případně jsou svědky toho, jak si vlci vlečou kus lidského těla. Polská armáda již přešla do protiútoku a tvrdí o uprchlém vojákovi, že neutekl kvůli popravám migrantů, ale kvůli tomu, že v Polsku čelí trestnímu stíhání za kouření marihuany.“
Nejde jen o šílený Aeronet. Zprávu přinesl už 17. prosince ve své české verzi kremelský web Sputnik News.
Zabývat se nesmysly běloruské propagandy by bylo ztrátou času. Je v tomhle ještě hloupější než ruská a to už je co říct. Všelijaká zinscenovaná přiznání před kamerou a občas nějaké to veřejné pokání patří k výbavě takových výtvorů zcela nutně. Realita je docela prostá. Nelegitimní režim diktátora Alexandra Lukašenka, který se po zcela zmanipulovaných „volbách“ prohlásil zase prezidentem, předvádí tragikomedii tak obludnou, že by tomu mohli s jistým úsilím věřit snad jen Foldyna s Vyvadilem a s Petrem Hájkem. (Když optimisticky předpokládáme, že takoví lidé něčemu věří.)
Polská média s odvoláním na ministra obrany Mariusze Blaszczaka potvrzují, že k útěku vojáka skutečně došlo a že dotyčný měl problémy se zákonem ještě v Polsku. Týkaly se řízení pod vlivem alkoholu a drog, k němuž údajně došlo minulý víkend. „Emil Czeczko se během zadržení nepřiznal k tomu, že je voják, což mu pomohlo získat nějaký čas… Jednou z pravděpodobných verzí je, že Czeczko mohl být špionem nebo informátorem Bělorusů. Když se dostal do potíží se zákonem a jeho vyloučení z armády bylo otázkou času, Bělorusové ho mohli informovat o přechodu hranic, což by využili k propagandistickým účelům.
Jeden z polských důstojníků v rozhovoru uvedl, že operaci „předání polského vojáka a žádost o azyl v Bělorusku“ mohly připravit místní služby. „Především, kdyby hranice překročil voják v polské uniformě, byl by zastřelen, nebo vzat do vazby a podroben mnohadennímu výslechu. Přesto Czeczko překročí hranice pozdě večer, někdo mu to jistě usnadní a druhý den ráno poskytne rozhovor běloruským novinářům. Nepochybuji o tom, že byl připraven a řízen již dříve.“ V současné době probíhá vyšetřování běloruského občana, partnera Czeczkovy sestry.
Propagandisté by to neměli s vymýšlením takových historek přehánět. Už ten kolorit, který tomu dávají, vzbuzuje útrpný úsměv. Aeronet třeba barvitě vykresluje údajné hrůzy: „Už je jasné, proč polská kontrarozvědka a vojenská policie uzavřely přístup od pohraničí – ono by se novinářům těžko vysvětlovalo, proč se okolo silnic povalují roztrhané lidské končetiny a po lesích pobíhají vlci s kusy těl, na kterých je ještě oblečení. Takové bizarní obrazové záběry by asi novináři nerozdýchali.“
To je pravda. Všichni novináři nejsou géniové, ale po takovém představení, s kterým by si běloruská filmová studia musela dát hodně práce (jen sehnat ty vlky, že ano), by nejspíš vypuklo u sledujících bujaré veselí.
