Češi se o regulérnost amerických voleb přou víc než o ty vlastní

archiv

Je to zvláštní, že výsledek voleb amerického prezidenta vzbuzuje v Češích nutkavou potřebu vyjádřit se. Podle vášnivosti debat na sociálních sítích by neznalý pozorovatel mohl mít i pocit, že jsme si prezidenta volili my, když se tolik hádáme o to, zda byl zvolen podle pravidel. Dezinformace postavené na dezinterpretovaných zprávách z USA v podstatě v reálném čase zaplavují místní konspirační média a poskytují „argumenty“ těm, kteří věří, že vítězství Joea Bidena je výsledkem ohromného podvodu. 

Podvodníci amatéři

Už na první pohled je zajímavé, že demokraté riskovali kvůli manipulaci voleb prezidenta a zároveň si neohlídali volby do Senátu, který bude prezidentovi schvalovat členy kabinetu a bez nějž těžko prosadí svou agendu, a místní zákonodárné sbory, které budou v příštím roce překreslovat volební obvody po celé zemi na základě dat z letošního sčítání lidu. Ty tak budou moci ovlivnit politickou rovnováhu především ve sněmovně na další dekádu.

S jednomandátovými volebními obvody se dá přímo čarovat. V Pensylvánii například od roku 2012, kdy byly nové republikány navržené obvody použity, do roku 2016, než je zrušil Nejvyšší soud, proběhly troje volby do federální sněmovny. Ve všech třech republikáni získali 13 křesel a demokraté pět. Bylo přitom úplně jedno, zda demokraté o procento a půl zvítězili jako v roce 2012 nebo o jedenáct prohráli jako dva roky nato. Neohlídat si právě tohle by svědčilo o naprostém diletantismu podvodníků.

Pensylvánie a Nejvyšší soud

Pensylvánie je reálně jediným státem, kde by teoreticky mohlo dojít k nějakým výraznějším úpravám v počtu hlasů. Ne ovšem proto, že by demokraté podváděli, ale kvůli tomu, že Nejvyšší soud před volbami sice ponechal v platnosti rozhodnutí, dle nějž mohou volební komise přijímat volební lístky až do pátku 6. listopadu, ale zároveň si nechal otevřenou možnost rozhodnout v tomto případě znovu. Případem se totiž odmítl zabývat.

archiv

V případě Michiganu a Wiscsonsinu se už před volbami vyslovil proti tomu, takže není vyloučené, že by tak mohl rozhodnout i v případě Pensylvánie. Otázka ale je, zda se to týká dostatečného počtu lístků na to, aby to zvrátilo Bidenovo vedení o více než 40 tisíc hlasů. Každopádně předběžné opatření vydané soudcem Nejvyššího soudu Samuelem Alitem, aby byly tyto hlasy sčítány odděleně, už je na české dezinfoscéně vydáváno za velké Trumpovo vítězství.

Málo se ovšem ví, že takové doporučení vydaly komisím už před volbami úřady samotné Pensylvánie a zároveň Nejvyšší soud nezastavil sčítání těchto hlasů. Statní tajemnice (volená ministerská funkce sdružující některé pravomoci ministerstev vnitra a průmyslu a obchodu) Pensylvánie prohlásila, že rozhodnutí reálně nic nezměnilo, protože tato praxe byla běžná už před ním. Republikáni tvrdili, že některé okresy tuto směrnici ignorovaly, ale důkazy nepředložili. Alitovo rozhodnutí je tak spíš preventivní.

Lístky došlé po volbách

Korespondenční lístky je v různých státech třeba doručit do různých dat. U všech ale platí, že musí být odevzdány nejpozději do dne voleb. Problém v Pensylvánii je v tom, že její Nejvyšší soud rozhodl, že pokud datum na obálce s takovým lístkem není zřetelné, platí, pokud neexistuje důvodné podezření, že byl podán až po volbách. S napadením tohoto rozhodnutí by mohli republikáni u federálního Nejvyššího soudu uspět.

Navíc i kdyby došlo na jejich zneplatnění v Pensylvánii, které by vedlo k tomu, že v tomto státě Donald Trump vyhraje, pořád by musel ještě nějak změnit výsledky v dalším ze států, kde těsně prohrál. Přitom Michigan ani Wisconsin už po dni voleb žádné hlasy nepřijímaly, Georgia jen ze zámoří, kterých není moc.

V Nevadě Trump začal prohrávat už po sečtení méně než 10 % hlasů a i když se rozdíl měnil, Biden už vedení udržel. Korespondenční hlasy došlé po volbách, které stát přijímá až do 12. listopadu, pokud byly podány do dne voleb, tedy k vítězství nejspíš potřebovat nebude.

Přepočítávání

V některých státech samozřejmě došlo k přepočítávání, ale to historicky měnilo jen řádově stovky hlasů. Trump by jich přitom potřeboval zneplatnit v Georgii minimálně 11 tisíc. Ve všech ostatních státech pak ještě víc. Při onom slavném přepočítávání lístků na Floridě v roce 2000 vyhrál Bush o pouhých 547. Přepočet ve čtyřech okresech, který Gore požadoval, výsledek změnit nemohl.

Pokud by byly znovu vyhodnoceny hlasy v celé státě, mohlo to podle studie Florida Ballot Project sice výsledek změnit, ale Gore by byl vyhrál o maximálně necelých dvě stě hlasů. Představa, že by se nyní podařilo v menším státě, kde bylo odevzdáno o milion méně lístků než na Floridě v roce 2000, pohnout s více než deseti tisíci hlasy, je opravdu spíš z říše fantazie.

Trump má právo se soudit, ale ne obviňovat bez důkazů

Prezident Trump má jistě plné právo žádat soudní přezkum. Dále je fakt, že do zvolení sborem volitelů, k němuž dojde v prosinci, není oficiálně zvolen ani jeden kandidát. Pokud však nemá jasné důkazy, které by mohly zneplatnit desítky či stovky tisíc hlasů, a zatím takové nepředložil, pak je to krajně nezodpovědné. Na výsledek to vliv mít nebude, jen to novému prezidentovi sebere čas na přípravu na převzetí funkce.

Revue FORUM

Naprosto nepřijatelné pak je, aby prezident bez důkazů tvrdil, že volby byly zmanipulované. Republikáni zatím zveřejnili několik nesrovnalostí, ale všechny jsou dost nepřesvědčivé. Například v Michiganu prý software měnil hlasy pro Trumpa za hlasy pro Bidena. Mělo k tomu dojít v okrese Antrim, ale stejný software je prý v desítkách okresů v tomto státě. Jenže republikánská kandidátka na guvernérku v roce 2018 prohlásila, že za vším nakonec stála lidská chyba, která by byla každopádně objevena při interní kontrole výsledků.

Z „korunního svědka“ na tiskové konferenci prezidentova právníka Rudyho Giulianiho, který měl být republikánským dohlížitelem v Pensylvánii, je muž dosti pochybné pověsti, který byl mj. odsouzen za sexuální napadení dvou dětí ve věku 7 a 11 let. Navíc řekl jen tolik, že se pozorovatelé měli držet dál od členů komise, což bylo ale známé nařízení. Giuliani prohlásil, že má asi 60 až 70 svědků, ale zda některý z nich může přímo potvrdit manipulaci s hlasy, neřekl.

Máme se bát korespondenční volby

Někteří politici už přispěchali přihřát si svou polívčičku a bez znalosti věci, či možná s úmyslnou snahou manipulovat, řekli, že americké volby jsou důkaz, že korespondenční hlasování je přímou cestou k chaosu. Alexandr Vondra jej dokonce označil za postmoderní novinku. Pravda je taková, že hlasování touto formou bylo v USA poprvé použito už během občanké války. Tehdy v Americe marxistická postmoderna jistě neřádila.

Také je zřejmé, že sčítání v USA komplikuje roztříštěnost systému daná federálním uspořádáním. V reálu probíhá padesát jednotlivých prezidentských voleb a ty federální nastanou až v prosinci, kdy se sejde sbor volitelů. V některých státech tak republikány kontrolované zákonodárné sbory blokovaly možno začít korespondenční lístky zpracovávat už před volbami.

Jinde ale masivní počet takových hlasů k žádným prodlevám nevedl. V Texasu volí v předstihu a poštou většina voličů běžně. V roce 2016 to byly asi dvě třetiny z nich. Letos přišel k urnám osobně jen asi každý desátý volič, a přesto byly výsledky známé brzy. Podobně je na tom Florida. Při rozumně nastavených a jednotných pravidlech není důvod se bát, že bychom výsledky neznali ještě v den voleb, jak jsme zvyklí.

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner