Česká společnost se nachází v hluboké krizi. Má prezidenta a premiéra, kteří oba velmi zásadním způsobem poškozují zájmy naší země. Je nás už hodně, kdo to chceme změnit, ale není tu zatím jasné řešení a východisko z krize.
Miloš Zeman odvrací naši zemi z rodiny západních demokracií a servilně slouží autoritářským režimům. Andrej Babiš destruuje demokracii zevnitř a ohrožuje právní stát.
Česká společnost je rozložená, část národa uvěřila lžím ruské propagandy. Demokratická část veřejnosti i politické scény jsou bezradné. Parlamentní opozice je vůči arogantní vládní moci, jež se opírá o extremisty, slabá.
[ctete postid=“244384″ title=“Vychází Speciál FORUM. Mapuje důsledky pěti let Babiše ve státních funkcích“ image=“https://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/04/Screenshot-2019-04-14-21.10.00-385×230.png“ excerpt=“Redakce deníku FORUM 24 vydává speciální publikaci k pěti letům politické hegemonie “ permalink=“https://forum24.cz/vychazi-specialni-publikace-forum-mapujeme-dusledky-peti-let-babise-ve-statnich-funkcich/“]244384[/ctete]
V této chvíli se snaží občanské iniciativy pořádat protesty a demonstrace. Je to nepochybně správné, ale bez jasné politické koncepce bohužel málo účinné. Problém je v tom, že se česká veřejnost snaží politický problém naší země vyřešit nepolitickými prostředky.
Katastrofální omyl české demokraticky orientované veřejnosti tkví již léta v tom, že chce pořádat permanentní antikorupční revoluci. A to místo toho, aby zachránila demokracii a tuto demokracii poctivě a krok za krokem budovala.
Nastupující ministryně spravedlnosti Marie Benešová podle občanských aktivistů ohrožuje státní zástupce a nezávislost justice. To je vážná výhrada. Problém ale netkví v tom, jak se kdy tato dáma postavila k vyšetřování korupce a ke konkrétním whistleblowerům, ale v tom, že jasně ukázala ochotu být převodovou pákou moci Miloše Zemana.
Také je zásadní otázkou, zda si současné vedení státního zastupitelství zaslouží speciální podporu protestující části veřejnosti. Zatím se státní zástupci vyznamenali spíše v řešení poklesků exponentů moci dávno bývalé, ale nemají žádné přesvědčivé úspěchy při řešení deliktů moci současné.
V české veřejnosti je rozšířený omyl, že lze politický problém, který máme se Zemanem a s Babišem, vyřešit nepolitickými prostředky a důrazem na morální či trestně právní očišťování společnosti, což má nějak neurčitě a samopohybem vést k jakémusi lepšímu pocitu z demokracie.
Je to ale přímo naopak.
K jedinému myslitelnému a věcnému zlepšení poměrů v oblasti zneužívání moci může dojít až tehdy, když vybudujeme silnou demokracii.
Naším řešením není silné státní zastupitelství či silná policie, ale silné demokratické politické strany. Protože nechceme policejní stát či prokurátorský stát, k němuž logicky vede antikorupční revoluce.
Chceme demokratický stát, kde jsou represivní složky státu pod kontrolou parlamentu, ústavního soudu, všech soudů v zemi a také pod kontrolou občanské veřejnosti s potřebnou pomocí svobodných médií.
Potřebujeme demokratickou alternativu k patetickému hnutí proti korupci, za které jsme zaplatili hroznou cenu v podobě značné destrukce dříve fungující, byť chybující pluralitní demokracie.
Budoucí síla demokratů v této zemi se může odvíjet jedině od vzájemně respektované plurality a nikoli od falešné jednoty. Přirozená společnost je pluralitní a sází na konkurenci myšlenek. A tím je právě silná. My se toho pořád bojíme, že by si někdo vedle mohl myslet něco jiného a mohl vypadat chytřejší. Přitom je to požehnání.
Českým problémem je ale kromě chronické závisti zejména upínání se k falešnému mesiáši a k falešnému náboženství údajné morálnosti osvícených osobností, jež mají nahradit demokratickou politiku. Je to zaostalá a falešná ideologie. Žádné osobnosti nejsou morální samy o sobě a apriori.
Demokratická politika se opírá o silné demokratické strany a dobré demokratické politiky. Žádné nepolitické občanské hnutí nemůže nahradit efektivní a účinnou politiku.
Naše demonstrace budou účinné až tehdy, když budou mít ráz masové politické akce za záchranu pluralitní demokracie a budou tudíž v jejich čele stát političtí lídři. To nesnižuje roli občanských iniciativ a jejich protestů, ale zároveň jejich roli nelze přeceňovat.
Faktickou záchranou demokracie je budování politických stran, integrace rozmělněných politických straniček a vytváření funkčních koalic. Odvaha formulovat politický program a získávat pro něj relevantní část veřejnosti u parlamentních voleb.
Tato země je ohrožená. Její demokratický ráz lze ubránit jedině tehdy, když budeme mít dostatek inteligence a odvahy opustit antikorupční fantasmagorii, která tu dovedla k moci zdaleka největšího korupčníka. A také odvahy jasně říci, že „antibabiš“ je jediným skutečně demokratickým a v budoucnu i efektivním programem proto, aby bylo možné destruktivní vládu Andreje Babiše zastavit a porazit ve volbách a v parlamentu.
„Antibabiš“ přitom neznamená nenávist k jedné osobě, ale rozhodný odpor k systému, který Babiš vytvořil. Je to systém nadvlády hrubé síly nad pravidly. Je to systém jediného hegemona a kumulace politické, ekonomické a mediální moci. Je to tudíž systematické omezování svobody salámovou metodou.
Je třeba odmítat pejorativní nálepky z antibabišismu. A je třeba je naopak zároveň přijmout v pozitivním smyslu. Není tu totiž moc odhodlaných antibabišovců. Je tu naopak málo odhodlaných antibabišovců. To je náš problém.
Demokratická veřejnost se navíc nadále ubírá cestou neartikulované antikorupční revoluce a hledání laciného pocitu morálky bez zodpovědnosti za stát. Jenže to je líbivý kýč.
Masaryk by řekl: Tož tudy ne.
Masaryk kladl důraz na politickou práci, což znamená setrvalé a každodenní úsilí o demokratickou zemi, demokratickou společnost a demokratický, neboli vnitřně pluralitní národ, který je soudržný díky společně sdíleným hodnotám civilizované společnosti.
Zatím míříme spíše do džungle. Tento proces musíme v našem životním zájmu zastavit. S pozitivním programem pluralitní demokracie.
Pavel Šafr
Šéfredaktor deníku FORUM 24
