Češi vnímají uprchlíky pozitivně, tvrdí sociolog Prokop. Změnit se to může v létě

Solidarita s ukrajinskými uprchlíky z Ukrajiny drží i navzdory negativním kampaním, prozradil v rozhovoru pro deník FORUM 24 sociolog Daniel Prokop z PAQ Research. Výzkumná společnost spolupracuje s Českým rozhlasem na projektu Česko 2022: Život k nezaplacení, v rámci kterého probíhá od letošního března průzkum, jak Češi vnímají integraci lidí z Ukrajiny. V dubnu se nálady mírně zhoršily. Chleba se však podle Prokopa bude lámat v létě.

Z vašeho výzkumu vyplynulo, že se v Česku zhoršuje vnímání integrace Ukrajinců. Není tento vývoj víceméně přirozený a logický? Jelikož v březnu jsme byli v podstatě na začátku a odpovědi respondentů mohly být ovlivněny prvotní ochotou pomoci a očekáváními přijmout Ukrajinské uprchlíky. Dnes již uběhl další měsíc a k těmto očekáváním se připojily vlastní reálné zkušenosti.

Jasně, ta naše otázka zkoumá integraci ukrajinské menšiny v Česku, která se logicky mění. Postoje jsou pozitivní, ale je třeba sledovat jejich vývoj. Hodnocení začlenění v oblasti práce, jazyka, škol, bydlení a tak dále silně souvisí s tím, zda jsou lidé ochotni přijmout uprchlíky i dlouhodoběji. Mírné zhoršení bych nedramatizoval. Ta naše otázka je spíše zpětná vazba vládě, než uprchlíkům. A říká – i po měsíci a půl bezprecedentní uprchlické krize je vnímání docela pozitivní, ale v oblasti jazykového vzdělávání a využívání kvalifikací na trhu práce byste měli dělat více.

Myslíte si, že by tyto vaše statistiky mohly do budoucna ještě více poklesnout?

V některých oblastech je hodnocení začlenění dost pozitivní – třeba v bydlení a vzdělávání. Ale tam se bude lámat chleba v létě, až dojdou některé rekreační kapacity a ve školách na podzim. Je třeba teď věnovat maximální úsilí, aby se tyhle výzvy podařilo překonat.

Existuje podle vás míra, do které by se měli Ukrajinci kulturně přizpůsobit a sdílet naše české hodnoty? A do jaké míry by měli naopak Češi tolerovat hodnoty a tradice Ukrajinců?

Myslím, že hlavní hodnoty jako je význam vzdělání, práce, rodiny sdílíme. Jde tedy spíše o konkrétní dopady. Tedy o to, aby nedošlo přehlcení menší části škol – děti z Ukrajiny se musí rozdělit do velké části vzdělávací soustavy. Aby se nesnížila nabídka nájemního a obecního bydlení pro chudší Čechy. Aby Ukrajinské rodiny nebyly dlouhodobě vytlačeny do ubytoven, s kterým se pojí další negativní jevy. A abychom využili kvalifikace lidí z Ukrajiny a oni nedělali na dohody a na ruku v nekvalifikovaných profesích, čímž bychom poškodili je i riskovali, že vznikne tlak na snižování mezd.

Může klesající výsledek zrcadlit strach české společnosti z toho, že jim ukrajinští uprchlíci naruší českou kulturu?

Toho se bojí menší část lidí zejména nad 65 let.

Je jazyk klíčovým problémem integrace? Jaké kroky by měly být podniknuty pro podporu jazykové průpravy Ukrajinců?

Ve vzdělávání je klíčové, aby se děti integrovaly do běžných českých tříd. Když k tomu budou mít vzdělávání češtiny, naučí se jazyk za pár měsíců. Může to hodně ulehčit situaci v září. Měli bychom rozšířit počet škol specializovaných na jazykové vzdělávání cizinců a taky udělat online kurzy. Můžou mít trochu menší efekt, ale stovky tisíc lidí nejde pokrýt osobně. To se týká i dospělých zaměstnanců. Podle nás by měly mít tyto kurz v pracovní době a stát by je i jejich zaměstnavatele měl motivovat. Špatná čeština by jinak mohla blokovat využití jejich kvalifikace.

Názor, že ukrajinští uprchlíci bydlí mezi většinovou populací a neshlukují se na ubytovnách, se u respondentů ze skupiny vysokopříjmových domácností zvýšil z 58 % na 65 %. Čím si vysvětlujete tento výsledek výzkumu?

Já myslím, že se projevilo to, že velká část ukrajinských uprchlíků žije v solidárních domácnostech ve střední třídě. Ta dokonce může otázku bydlení trochu podceňovat, protože vidí hodně tyto první příchozí, kteří patří asi k sociálně vyšším vrstvám a bydlí v domácnostech. Tisíce uprchlíků bydlící v ubytovnách a rekreačních zařízeních už tak vidět nejsou.

Je podle vás v rámci integrace lepším řešením inkluze ukrajinských žáků do českých škol nebo vytvoření oddělených speciálních tříd? Například z důvodu jazykové bariéry?

Samozřejmě. Je řada případů, kde se udělaly speciální školy a třídy, učilo se třeba v Turecku podle Syrských osnov a pak se to muselo celé zrušit a děti komplikovaně a pozdě začleňovat. Někdy jsou samozřejmě ukrajinské třídy nevyhnutelné. A do podzimu bychom asi nemuseli děti drtit v českém kurikulu, ale spíše je učit jazyk, začleňovat je do kolektivů a poskytnout jim psychosociální podporu. Ale je důležité, aby byly v českých třídách, aby chodili hrát fotbal či do hudebních kroužků a podobně.

Podle výzkumu jsou muži vstřícnější k integraci ukrajinských uprchlíků než ženy, zejména v kategoriích práce a bydlení. Čím je to podle vás zapříčiněno?

 To bych nepřeceňoval. Může to být náhoda.

Jak myslíte, že celkový pokles ovlivnila vláda a její kroky podporující imigranty? Například příspěvek 5000 Kč.

To nevíme. Myslím, že větší nebezpečí než „přílišná“ podpora Ukrajinců, by bylo zapomnění na problémy části chudších Čechů v inflaci. Potřebujeme zprůchodnit příspěvek na bydlení, snížit zdanění nízkopříjmové práce a částečných úvazků a vymyslet nějakou rozumnou regulaci cen energií.

Jak by měla vláda na takové zhoršení reagovat, aby jej nemohla opozice a další otočit proti ní? Co se dá s klesající ochotou Čechů k integraci ukrajinských uprchlíků dělat, abychom uprchlíky integrovali co nejpřirozeněji a bez problémů?

Klíčové je, aby se omezily negativní dopady v bydlení, vzdělávání a využil se potenciál na pracovních trhu, jak jsem říkal. Plus nedovolit rozpad solidarity tím, že se systém neřídí a problémy kumulují jen v části škol a některých regionech. Když zatížení nerozkládáte a nedáváte povinnost krajům a školám přijímat uprchlíky, tak i ostatní kraje a školy omezí svou dobrovolnost, protože by za ni byly potrestány obrovským náklady. Tohle je největší riziko, které si myslím vláda zatím zcela neuvědomuje.

Je to úkol pro vládu, humanitární organizace nebo jiné orgány?

Humanitární a neziskové organizace toho dělají hodně, ale všechny klíčové aspekty integrace v bydlení, vzdělávání a podobně jsou v rukou vlády a krajů.

Výsledky vašeho výzkumu ovšem nejsou tak alarmující. Situaci ale opoziční ANO a SPD možná až zneužívá a jejich reakce tak působí jako silná politická kampaň. Není tedy Česko silnější než Babiš a Okamura, vzhledem k tomu, že výsledky výzkumu hovoří jasně?

Souhlas. Mne samotného i z dalších dat překvapuje, jak ta solidarita navzdory negativním kampaním drží. Ale ta rizika na straně nezvládnutí některých procesů integrace tak dopadů inflace na Čechy jsou reálná. Nejlepší reakce na tyhle kritiky je sebrat jim sílu tím, že ty problémy řešíte a komunikujete.