Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) FOTO: ODS / se souhlasem
FOTO: ODS / se souhlasem
Hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně klesl o 0,2 procenta a meziročně vzrostl o 1,7 procenta. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Meziroční růst HDP byl podpořen zejména zahraniční poptávkou a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Naopak výrazně negativní vliv měly výdaje na spotřebu domácností.
Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] klesl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,2 procenta a meziročně vzrostl o 1,7 procenta. Hrubá přidaná hodnota klesla ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,2 procenta a meziročně vzrostla o 1,4 procenta.
Na meziročním růstu hrubé přidané hodnoty se nejvíce podílel průmysl a informační a komunikační činnosti. Naopak negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. K meziročnímu růstu HDP přispěla tvorba hrubého kapitálu a zahraniční poptávka. Výdaje na konečnou spotřebu domácností měly negativní vliv a výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí také.
„Na straně poptávky byla ve 3. čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního poklesu HDP domácí poptávka. Snížily se zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Zahraniční poptávka měla pozitivní vliv,“ komentuje údaje ředitel ČSÚ Vladimír Kermiet.
Celková zaměstnanost podle dat Českého statistického úřadu klesla v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,1 procenta a meziročně vzrostla o 1,8 procenta.
Výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně o 2,4 a meziročně o 4,4 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily. Pokles nastal i v meziročním srovnání, a to v nákupu jak trvanlivých, tak netrvanlivých výrobků. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí klesly mezičtvrtletně o 0,8 procenta a meziročně o 1,2 procenta.
