Česká ekonomika míří ke zpomalení, tvrdí ekonom. Čeká nás krize jako v roce 2008?

Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil (David Navrátil / se svolením)

Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil | FOTO: David Navrátil / se svolením

Neřekl bych, že českou ekonomiku nečeká nic dobrého, ale nečeká ji určitě nějaký vysoký ekonomický růst, naopak nastane zpomalení a pravděpodobně recese způsobená vysokými cenami energií a výrazným poklesem důvěry domácností, popisuje v rozhovoru pro deník FORUM 24 hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Inflace stoupá, zvyšují se ceny energií a lidé se obávají, co přijde na podzim. Jak je na tom podle vás česká ekonomika?

Řekl bych, že česká ekonomika jednak vinou vysokých cen energií a komodit, problémů v dodavatelských řetězcích, které přetrvávají – a k tomu se přidává i klesající důvěra lidí, kteří kvůli vysokým cenám musí omezovat své výdaje – míří ke zpomalení. Pravděpodobně spíš do nějaké recese, ekonomického poklesu, který nastane, řekněme, ve druhé polovině letošního roku a možná v první polovině příštího roku.

(Týdeník FORUM)

Díky tomu inflace začne zpomalovat, protože poptávkové faktory a tlaky, které inflaci zrychlovaly nad úroveň, jež je obvyklá na západ od nás, začnou mizet. Neřekl bych, že českou ekonomiku nečeká nic dobrého, ale nečeká ji určitě nějaký vysoký ekonomický růst, naopak nastane zpomalení a pravděpodobně recese způsobená vysokými cenami energií, výrazným poklesem důvěry domácností. Ta je na úrovních, které jsme naposledy viděli v roce 2012, kdy jsme si způsobili takovou malou recesi jen díky blbé náladě, kterou Češi v té době měli.

Dá se odhadnout, kdy by mohla česká ekonomika zase začít růst?

Řekl bych, že v příštím roce, a záleží, jak rychle se ekonomika popasuje s vyššími cenami, nedůvěrou a tak dále. Samozřejmě mechanismus je i ten, že firmy začnou bojovat o své zákazníky tím, že začnou trošku snižovat marže, což pomůže snížit inflaci a to pomůže České národní bance začít snižovat sazby. Řekl bych, že rychlost bude klíčová.

Nejpozději ve druhé polovině příštího roku může česká ekonomika zase začít růst. Navíc česká ekonomika má i co dohánět z hlediska toho, že jsme pořád relativně pozadu s jejím oživením po covidu. Z tohoto pohledu odstranění těchto problémů umožní české ekonomice, aby zrychlila růst nad nějaký dlouhodobý průměr. To se stane právě až po tom zpomalení a odstranění poptávkových tlaků, snížení inflace. Minimálně víra, že k tomuto dochází, umožní České národní bance snižovat sazby z těch relativně vysokých úrovní, které samy o sobě omezují ekonomický růst.

A celosvětově? Hrozí nám ekonomická krize podobná například té z roku 2008?

Neřekl bych, že by to mělo být jako v roce 2008, protože tehdy to byla finanční krize způsobená vnitřními problémy. Tentokrát část zpomalení je vlastně záměrná díky tomu, jak centrální banky zpřísňují úrokové sazby. Tentokrát jsou v uvozovkách součástí problému, protože tím bojují proti inflaci, chtějí, aby ekonomiky zpomalily. Řekl bych, že jak eurozóně, tak Spojeným státům americkým hrozí ekonomický pokles. Schválně jsem se vyhnul tomu slovu recese, protože je to spíše ekonomický pokles z toho hlediska, že je záměrný na to, aby došlo ke snížení poptávkových tlaků, které jsou vyšší ve Spojených státech než v eurozóně. Proto jsou sazby v eurozóně výrazně nižší než ve Spojených státech nebo u nás. Oproti roku 2008 jsme v situaci, kdy centrální banky nebudou zachraňovat svět, ale budou ekonomický růst tlačit dolů.

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla oproti třem předchozím měsícům o 2,6 procenta. Jak velký problém je pro Českou republiku její zpomalení?

Problém jsme viděli. Lockdowny, které Čína prováděla, jsou smrtící pro dodavatelské řetězce, protože spousta výrobků pochází z Číny, respektive z čínských přístavů. To už proběhlo. Aktuální data ukazují meziroční růst, takže druhé čtvrtletí bylo výjimečné v poklesu, v dalších čtvrtletích by se opět měla vrátit k růstu. Otázkou je, jestli během sezony respiračních chorob Čína opět přistoupí k lockdownům, jako jsme to viděli na začátku roku. Teď už je vidět, že ty tlaky v dodavatelských řetězcích jsou výrazně nižší, a klesá i cena kontejnerové dopravy, takže to je jedna z dobrých zpráv. Cena dopravy obecně zvyšovala ceny.

Ekonom Petr Bartoň v rozhovoru pro deník FORUM 24 říkal, že inflace se zvyšuje kvůli dozvukům covidových lockdownů a ne kvůli válce na Ukrajině. Souhlasíte s tím?

Řekl bych, že je to mix. Není to tak, že bychom úplně řekli, že je jeden faktor naprosto dominantní. Řekl bych, že tam jsou jednak dovezené věci, ceny energií, komodit materiálů a tak dále. Druhé faktory jsou domácí. Ty bych určitě nepodceňoval, protože jsou důležité.

Už před covidem se česká ekonomika přehřívala, už v té době byla inflace nad cílem České národní banky. Vzhledem k tomu, že kurz neposiluje, jaká je míra nezaměstnanosti a mzdy rostou o 6 až 8 procent podle odvětví, tak si tyto poptávkové tlaky rozehráváme sami. Je pravda, že během covidu jsme si naspořili poměrně dost peněz, které se teď snažíme neutratit. Třetí faktor je určitě fiskální politika – dramatický nárůst deficitů, kdy jejich velká část šla do spotřeby, nikoliv do investic.

Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň (NATLAND Group / se souhlasem)

Když začal covid, tak se říkalo, že se z krize proinvestujeme, investice jsou ale naopak o 15 procent nižší, než byly před covidem, a naopak šly výrazně do spotřeby. Tento mix zadělal na to, aby domácí poptávkové tlaky byly relativně velmi silné, a proto Česká národní banka sazby dramaticky zvýšila nad 7 procent, protože bojuje především proti domácím poptávkovým faktorům. Do toho se přidaly firmy, protože jejich inflační očekávání se velmi zvýšilo. Aktuálně čekají, že v následujících třech letech bude průměrná inflace 7 procent.

Firmy najely na mód, že musí zvyšovat ceny, dokud to jde, a musí být první, což je pro roztáčení inflační spirály velmi nebezpečné. Proto například ceny některých produktů rostou výrazně rychleji než v Evropě, protože firmy se snaží dopředu navýšit svoji marži, což právě pomáhá roztáčení inflace a vysvětluje, proč je u nás vyšší než například v okolních zemích.

Vy jste zmínil fiskální politiku v době pandemie covidu. Dalo by se tedy říct, že na vysoké inflaci má svůj podíl bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) a jeho expanzivní politika v minulém volebním období?

Určitě ano, ale neházel bych to jen na bývalou vládu. Jeden z faktorů, který pomáhal roztočit kola, bylo i snížení daně z příjmů fyzických osob, které schválila i ODS. Jedna třetina deficitu jde na vrub snížení této daně, která umožnila, že střední třídě se navýšily příjmy a lidé mohli utrácet peníze.

Ale další dvě třetiny navýšení strukturálního deficitu jdou na vrub minulé vládě. Z tohoto důvodu nebylo správné v situaci, kdy bylo jasné, že se domácnosti vrací po lockdownech, podporovat dál spotřebu domácností, protože to nebylo potřeba. Pokles spotřeby domácností nebyl vinou nezaměstnanosti a poklesů příjmů, ale jen kvůli tomu, že lidé nemohli nakupovat.

Jste hlavním ekonomem České spořitelny. Vidíte na klientech banky to, že kvůli inflaci a zvyšujícím se cenám energií mění své chování a začínají například více šetřit nebo investovat?

My sledujeme transakce klientů agregátně a je vidět, že dochází postupně ke snižování reálné spotřeby. To znamená, že lidé utrácí reálně méně a méně. Je vidět, že dochází k omezování a výrazně nižšímu nárůstu u věcí typu elektronika, oblečení. To jsou přesně ty zbytné věci. Ne třeba tak u dovolených. Tam si myslím, že panuje mód – musíme tuto dovolenou užít po těch dvou letech. Jak říkám, u elektroniky nebo oblečení je vidět pokles. Reálný pokles je vidět i například u pohonných hmot.

Co byste našim čtenářům doporučil? Jak by se měli zachovat, aby ochránili své peníze? Protože pokud je nechají na svých účtech, budou nadále ztrácet hodnotu.

Jedna věc je, že když se člověk dívá na to, jaká je inflace, tak úročení na spořících účtech je pod inflací, takže klesá kupní síla peněz. Nicméně jednotlivé domácnosti by si měly před tím, než si řeknou, pojďme peníze dát někam jinam nebo je utratit, udělat výpočet toho, kolik peněz budou potřebovat na příští topnou sezonu a jestli nemůžou omezit náklady. To se týká domácností se středními a vyššími příjmy. Omezit náklady na energie například tím, že zateplí dům, pořídí tepelné čerpadlo nebo solární panely.

Potom je druhá věc. Dlouhodobě – a české domácnosti to často dělají, protože jsou konzervativní – není dobré mít peníze na spořícím účtu. To není to spoření na důchod, protože dlouhodobě bude inflace užírat kupní sílu těchto peněz. Je lepší peníze investovat. Pokles cen finančních aktiv, například akcií, nám nabízí výhodnější pozici na vstup do investic, než tomu bylo v loňském roce.

Velkým hitem jsou například investice do kryptoměn, jako je například bitcoin. Jejich hodnota ale klesla. Je teď ten správný čas na jejich nákup?

Pokud někdo má pocit, že je to něco, co by v jeho portfoliu mělo být, tak určitě ano. Já bych ale nedoporučoval, aby byl ten podíl moc vysoký. U velmi rizikových věcí si nemyslím, že by měl převyšovat jedno procento. Ano, je to dobrá nákupní příležitost. Nicméně nevím, jaká by měla být dlouhodobě cena bitcoinu. Nejsem schopen to spočítat, protože to je, jako kdybych chtěl spočítat, jaká by měla být hodnota české koruny. Je to pouze nějaký investiční, digitální statek. Pokud do toho chce někdo investovat, tak může, ale měl by si hlídat podíl, aby nebyl příliš vysoký.

Pavel Šafr: Češi mezi pravdu a lží (FCM)

Vláda se snaží lidem v krizi pomáhat. Nedávno ve sněmovně prošel vládní návrh na zavedení úsporného tarifu, který by měl pomoct lidem právě se zvyšujícími se cenami energií. Je ale ta pomoc podle vás dostatečná?

Nebude dostatečná na to, aby vykompenzovala nárůst cen energií. To si myslím, že by vláda dělat ani neměla. Je to situace, která nastala. Musíme se s tím nějakým způsobem popasovat. Firmy musí najít úspory, domácnosti, které můžou, také. Co by vláda měla dělat, je, aby lidé nepadali do dluhových pastí a příjmové chudoby. Na to už máme relativně dobře nastavené sociální dávky.

Neviděl bych velký problém v tom, kdyby úsporný tarif nepřišel. Naopak bych viděl cestu v tom, kdyby stávající sociální dávky byly výrazně zjednodušovány. Když jsme se dívali, jak bychom mohli pomoct našim klientům, tak například příspěvek na bydlení byl extrémně složitý. Teď došlo ke zjednodušení, ale pořád pro domácnosti, pokud nemají bankovní identitu, to může být problém vyplnit. Spíš bych viděl cestu ve zjednodušování než rozšiřování dávek.

Rozumím ale tomu, že jde o politiku a že vláda chtěla přijít s nějakou další věcí. Spíš to ale systém komplikuje, než aby ho to zjednodušovalo. Hlídal bych, aby nedocházelo k nárůstu příjmové chudoby, respektive, aby lidem bylo pomoženo. Prostor bych viděl v kalibraci systému a jeho zjednodušování než v zavádění dalších prvků do už složitého systému sociálních dávek a různých programů.

Odbory po vládě požadují zvýšení minimální mzdy a platů ve státní a veřejné sféře. Byl by to s ohledem na inflaci správný postup?

Mzdy rostou v ekonomice všude. Je přirozené, že lidé chtějí zvyšovat mzdu. Jedním z faktů, který pomáhá inflaci, je růst mezd. Růst o 6 až 8 procent při stávající míře nezaměstnanosti je naprosto normální. Nicméně není dlouhodobě udržitelný, protože česká ekonomika neroste takovým tempem. Příliš vysoký růst mezd, který je z pohledu jednotlivce přirozený, je makroekonomicky dlouhodobě neudržitelný, protože růst produktivity a české ekonomiky není na úrovni kolem pěti procent. Aby byl na takové úrovni, musí se česká ekonomika transformovat, digitalizovat, automatizovat, robotizovat, přejít na trochu jinou strukturu ekonomiky, podporovat české značky a až v tomto případě, kdy růst zrychlí, řekněme, ze dvou na pět procent, tak bude udržitelné požadovat vyšší růst mezd. V této situaci nyní není a bude pomáhat dál roztáčet inflační spirálu.

Nicméně rozumím tomu, že z pohledu jednotlivce je naprosto normální chtít zvýšit mzdu. Je zajímavé, že odbory se baví o státních zaměstnancích, ale v celé ekonomice mzdy rostou. Nevidím tedy důvod, proč by se měly orientovat jen na státní zaměstnance. Co se týče minimální mzdy, tak tam si umím představit nějaké navýšení.  Zvolil bych u ní ale nějaké pravidlo. Vždy je obrovská diskuze, jak by se měla zvyšovat, jestli o stovku více, nebo o tisícovku. Spíš bych to navázal na nějaké pravidlo, které by se automaticky indexovalo tak, aby se tyto diskuze, které se opakují každoročně, neopakovaly.

Dá se odhadnout, na jakých hodnotách růst inflace skončí?

Řekl bych, že v příštích měsících inflace může zrychlit a budeme se pohybovat kolem dvacetiprocentní hranice. Na podzim už oznámili velcí dodavatelé plynu a elektřiny, že budou zvyšovat ceny. Nicméně na podzim by měly postupně vypadávat bazické efekty z inflace, protože se bude snižovat meziroční tempo růstu spousty věcí. Například u průmyslových komodit dokonce dochází ke korekci. Nárůst cen nemovitostí bude zpomalovat. Teď už vidíme korekci cen pšenice, takže u růstu potravin, který je u nás nadprůměrný, by mělo dojít ke korekci.

Potenciální překročení hranice dvaceti procent snad bude relativně krátkodobé a k velkému poklesu inflace dojde na začátku příštího roku. Mohli bychom se začít dostávat výrazně blíže deseti procentům a postupně bude inflace klesat pod pět procent. 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články