Markéta Gregorová FOTO: FB Česká pirátská strana
FOTO: FB Česká pirátská strana
Česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) sepsala otevřený dopis unijním institucím s výzvou k akci proti dopadům ruského zákona o „zahraničních agentech“. Navázala tak na usnesení Evropského parlamentu proti legislativě, která umožňuje zvýšenou kontrolu vybraných osob či organizací. Na jeho základě se nedávno dostal na seznam nežádoucích i Člověk v tísni. K dopisu, který zaslala Komisi, Radě i Vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, se připojilo 27 europoslanců.
„Rusko se rozhodlo dále prohloubit svůj demokratický deficit a je na cestě k policejnímu režimu. Sledování novinářů a zaměstnanců neziskových organizací a jejich označení za „zahraniční agenty“ je zcela nepřípustné, vytváří prostředí strachu a potlačuje základní funkce občanské společnosti. Jako zástupci evropských občanů musíme jasně odmítnout, aby obyčejní občané byli sledování jen proto, že sdílejí obsah médií, která jsou na černé listině,” uvádí Gregorová.
Dle vznesených požadavků by měly být tyto problémy zároveň povinně projednávány během všech schůzek mezi Bruselem a Moskvou s cílem odstranění neziskových organizací, jako je Člověk v tísni, ze seznamu nežádoucích. V rámci následného jednání by měl být navíc vznesen apel na Rusko, aby zastavilo své represivní praktiky proti občanské společnosti, a dodržovalo tak práva svobody slova
a projevu. Gregorová dále uvádí, že aktuální znění zákona přímo odporuje mezinárodnímu právu, které se přitom Rusko zavázalo samo dodržovat.
Proti zákonu se v minulosti navíc vyjádřilo hned několik nevládních organizací na obranu lidských práv v čele s Amnesty International a Human Rights Watch. Ta se domnívá, že novelizovaný zákon bude mít na již tak restriktivní prostředí pro nezávislou žurnalistiku v Rusku negativní vliv a povede k dalšímu podkopání svobody projevu.
„Zákon se zaměřuje na kvalitní sdělovací prostředky, které nejsou závislé na vládních a provládních strukturách a které spolupracují s celou řadou ruských zpravodajů po celé zemi a ve vzdálených oblastech,“ stojí v návrhu usnesení. Právě ony mají přitom podle europoslanců často představovat jediný spolehlivý zdroj informací a alternativu ke státním sdělovacím prostředkům. Bráněním v činnosti má být tedy zároveň omezen přístup občanů k nezávislému zpravodajství.
Vedle médií navíc opakovaně upozorňují na problém nevládních organizací včetně české organizace Člověk v tísni, jenž se ocitla na seznamu v listopadu. „Člověk v tísni už dvacet pět let odvádí skvělou práci a je nepřípustné, aby byli na území Ruska jeho zaměstnanci sledováni a byly na ně vedeny složky. Takové chování nemá s demokratickým režimem nic společného,” uvádí Gregorová.
Daný zákon z roku 2012 udává povinnost všem ruským nevládním organizacím, které jsou financovány ze zahraničí nebo které se zapojují do činnosti, jež je neurčitě označena jako „politická činnost“, zaregistrovat u Ministerstva spravedlnosti Ruské federace jako „organizace plnící funkci zahraničního agenta“. Avšak již při prvním rozšíření v roce 2014 bylo ministerstvu umožněno registrovat nevládní organizace jako „zahraniční agenty“ z vlastní iniciativy.
Následně situace eskalovala o tři roky později, kdy byla rozšířena působnost daného zákona tak, aby bylo možné za „zahraniční agenty“ označovat jakékoli zahraniční sdělovací prostředky, které získávají přímo či nepřímo finanční prostředky mimo území země. K završení ruských restrikcí došlo pak nedávno, když byl přijat pozměňovací zákon, který umožňuje kontrolu občanské společnosti, a tak například blogeři, novináři, aktivisté, kteří přijímají přímo či nepřímo zahraniční platby, mohou být prohlášeni za zahraniční agenty.
Zda tedy výzva na instituce Evropské unie zafunguje a bude vznesen apel na Rusko, aby změnilo všechny právní předpisy, které nejsou v souladu s mezinárodními normami, by se mohlo ukázat již během ledna. Europoslanci dále cílí i na zvýšenou aktivitu samotných členských států.
