Ministryně financí Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Jestřábi Na Příkopě – tak by se dala po čtvrtečním měnově-politickém zasedání nazvat Česká národní banka sídlící právě v této ulici. Členové bankovní rady se totiž odhodlali k poměrně bezprecedentnímu kroku, když vyhodnotili inflační situaci za tak závažnou, že sáhli po zvýšení základní úrokové sazby (2T repo sazby) o 75 bazických bodů – z 0,75 % na 1,5 %.
Stalo se tak poprvé od přelomu minulého tisíciletí – od roku 1997, kdy se inflace po pádu komunismu začínala blížit deseti procentům. Diskontní sazba vzrostla z 0,05 % na 0,5 % a lombardní sazba z 1,75 % na 2,5 %. Koruna na verdikt centrálních bankéřů reagovala rychlým posílením, jak je vidět na grafu eura vůči koruně.
Měnový pár EUR/CZK
Zdroj: Investing.com
Zdroj: Česká národní banka
Příčina zvedání sazeb
Mandát České národní banky udržovat cenovou stabilitu v podobě cílování inflačního cíle ve výši 2 % se poněkud vymkl kontrole. Můžou za to stále stupňující se proinflační tlaky. Index spotřebitelských cen totiž v srpnu vyšplhal na 4,1 %, což je o jeden procentní bod výše, než očekávala letní prognóza ČNB. Na vině však není pouze tzv. „dovezená“ inflace, která je způsobená růstem cen ve světě. V současnosti ji nahoru ženou komplikace na odběratelsko-dodavatelských řetězcích, kvůli kterým momentálně rostou hlavně ceny stavebních materiálů a čipů. Obyvatelstvo totiž realizuje tzv. odloženou spotřebu, což vyvolává výrazný převis poptávky nad nabídkou.
Svůj díl ale sehrávají také domácí specifické inflační tlaky. Zejména přehřátý trh práce či rozpínavá fiskální politika vlády, což potvrzuje i sám guvernér ČNB Jiří Rusnok. Na tyto tlaky poptávkového charakteru může centrální banka úrokovými sazbami poměrně úspěšně reagovat, z podstaty podobných opatření však až se zpožděním zhruba jednoho roku.
Na dovezenou inflaci bohužel zvýšení úrokových sazeb tak výrazný efekt mít nebude. Lehce pomůže pouze posílení koruny, které zlevní importované zboží. Zpevnění tuzemské měny však také znevýhodní domácí exportéry, jejichž zboží bude na zahraničních trzích dražší. To však ale vede k poklesu domácí výroby a zaměstnanosti, což ve finále také pomáhá bojovat proti inflaci.
Dalším nástrojem vedoucím k silnější koruně mohou být odprodeje výnosů z devizových rezerv, které zabrání depreciačnímu (depreciace – znehodnocení měny) tlaku koruny na devizovém trhu. Zmíněný úkon se pravidelně praktikoval před zahájením devizových intervencí v roce 2013, tedy v letech 2004-2012. Tento způsob již nastínil před časem v Hospodářských novinách člen bankovní rady Vojtěch Benda.
Dopady na ekonomiku
Rozhodnutí centrální banky bude mít jistě vliv na zdražování úvěrů. Spotřebitelské úvěry, hypotéky atd. budou dostupné za horších podmínek – vyšších úroků. Tím centrální banka omezí investice, čímž bude nižší domácí výroba a s ní také celková inflace. Účinek v podobě nižší inflace se sice projeví přibližně až za jeden rok, avšak zvýšené úročení úvěrů již nastalo a jejich vzrůstající trajektorie se zřejmě zastavovat nebude. Pravděpodobně totiž bankovní rada bude zvyšovat sazby i nadále.
Nejvíce se čtvrteční rozhodnutí projeví na úvěrech podnikům, jež jsou nejvíce navázány na úrokové sazby centrální banky. Hypoteční sazby by neměly růst takovým tempem, jelikož jsou vyšší již několik měsíců a jsou svázány s dlouhodobými sazbami na trhu. Měly by tak pokračovat ve vzrůstající tendenci, ale ne tak výrazné. Zvyšování sazeb se postupně propíše do všech úrokových sazeb na trhu.
Investice velkých firem by vzrůstající sazby neměly nijak ohrozit, jelikož se mohou rozhodnout pro financování v eurech. Menších a středních podniků se však tento krok dotkne, jelikož jsou závislé na korunových zdrojích.
Dle hlavního ekonoma Deloitte, Davida Marka, by se koruna mohla do konce roku dostat pod 25 korun za euro.
Rozdílné ekonomické názory
Jan Švejnar, zakladatel CERGE-EI, podotkl, že rozhodnutí České národní banky považuje za velice nešťastné. Dle jeho názoru praktikují správnou „vyčkávací“ taktiku americká centrální banka (Fed) či Evropská centrální banka (ECB), jelikož je dle jeho názoru inflace z velké části dovezená a proinflační tlaky po čase odezní.
Naopak guvernér Jiří Rusnok oponuje specifickými domácími cenovými tlaky, které zmiňoval také ředitel měnové sekce ČNB Petr Král. Profesor Švejnar se však obává, že z důvodu vzrůstajících úroků za podnikatelské úvěry budou velmi znevýhodněni tuzemští výrobci oproti zahraničním, jež mají díky ECB základní úrokovou sazbu na nule. Výrobci pak dle jeho názoru budou zvýšené náklady na úvěry kompenzovat vyššími cenami, což roztočí inflaci.
Nezávislost centrální banky
ČNB svým čtvrtečním zasedáním potvrdila svou nezávislost. Nepodlehla totiž tlaku ze strany ministryně financí Aleny Schillerové a předsedy vlády Andreje Babiše (oba za hnutí ANO), kteří zvyšování sazeb kritizovali. Premiér dokonce v debatě na CNN Prima News tvrdil, že by ČNB měla sazby spíše snižovat. Vezmeme-li však v potaz, že reálná úroková sazba je velice záporná a mělo by docházet k tzv. úrokové normalizaci, jedná se ze strany ministerského předsedy spíše o bojování za zájmy například velkých agrokoncernů.
Musíme si připomenout, že hlavní náplní ČNB je cílování inflace, a ta je nyní vysoko nad tolerančním pásmem (1-3 %). Její jistotu v tomto odvážném kroku dokumentuje hlasování členů bankovní rady v poměru 5:2 pro růst sazeb.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
