Postup České národní banky je zcela chybný. Potřebovali bychom slabší korunu a vyšší úrokové sazby, zatímco ČNB postupuje naopak, říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 ekonom David Marek. Rozhodnutí centrální banky, která jsou kritizována, spojuje s personálními změnami, ke kterým došlo loni v červnu. Kritika je podle něj natolik silná, a naopak obhajoba postupů ze strany ČNB natolik slabá, že to může vést k poklesu její důvěryhodnosti.
Vzhledem k vaší kritice České národní banky, v čem je podle vás ten hlavní problém v jejím fungování?
Její problém je v tom, že, podle mého názoru, přestala bojovat s inflací, přestože je to její hlavní cíl. Nejde pouze o můj soukromý pohled. Když se podíváte na spektrum doporučení k přísnější měnové politice, je docela široké, počínaje doporučením Mezinárodního měnového fondu (MMF), kde pracují nejlepší ekonomové na této planetě, těžko by se hledaly lepší odborné kapacity. Ostatně pokud míří lidé nějakým směrem, míří z ČNB do MMF. Dále jsou to předchozí guvernéři, také vlastní interní model ČNB, který ukazuje na vyšší úrokové sazby, a pak samozřejmě celá řada nezávislých ekonomů včetně mně, kteří mají stejný odborně podložený názor.
To, že ČNB odmítla pod novým vedením pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, přestože inflační rizika jsou vysoká, je podle mého názoru hlavním důvodem kritiky jejího fungování.
Proč podle vás ČNB odmítla pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb?
Netuším, proč to dělají tímto způsobem. Připadá mi, že argumentace ať už pana Holuba, který v radě stále je, nebo pana Mory, který minulý měsíc skončil, byla jasná, logická a srozumitelná. A to jsou právě ti dva, kteří doporučovali pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, zatímco argumentace ostatních pěti členů buď úplně absentuje, nebo je odborně krkolomná.
Jaký to může mít dopad na občany České republiky?
Doufám, že naštěstí minimální. Jsme lidé, jako zaměstnanci a případně i firmy, dostatečně zodpovědní na to, abychom neroztočili mzdově inflační spirálu, a snad se v dohledné době dočkáme poklesu inflace na nízké hodnoty.
S lepší měnovou politikou by ta pravděpodobnost byla ale vyšší a cesta možná přímější a rychlejší. Já ale doufám, že se u nás udrží inflační očekávání na uzdě, a že se snad v příštím, maximálně přespříštím roce dostaneme k nízkým hodnotám inflace.
Jak by tedy měla ČNB zpřísnit měnovou politiku, aby odpovídala aktuální situaci?
ČNB tvrdí, že zpřísňuje měnovou politiku, ale že to nedělají přes úrokové sazby, nýbrž přes devizový kurz. Česká ekonomika ovšem nemá problém pouze s inflací. Inflace je projevem nějaké vnitřní nerovnováhy. Česká ekonomika má také v současné době poměrně výrazný problém s vnější rovnováhou, a to je vidět například na vysokém schodku běžného účtu platební bilance. V takové situaci bychom jako ekonomika potřebovali spíše slabší kurz koruny, který by pomohl vývozcům, aby byli konkurenceschopnější a aby se nerovnováha spíše srovnávala. Takže postup ČNB je podle mého názoru zcela chybný. Potřebovali bychom slabší korunu a vyšší úrokové sazby, zatímco ČNB postupuje tak, že drží stabilní úrokové sazby a nechává posilovat kurz koruny, což mírně pomáhá s inflací, ale výrazně negativně to ovlivňuje vnější nerovnováhu.
Řekl byste, že ČNB ztrácí svou důvěryhodnost takovými kroky?
Kritika je natolik silná, a naopak obhajoba postupů ČNB natolik slabá, že to opravdu může vést k poklesu důvěry v naši centrální banku. K důvěře to určitě nepřispívá.
Jakou roli v tom může hrát guvernér Aleš Michl?
Nechtěl bych to převádět do personální roviny. Vyjadřuji se k měnové politice jako takové a tu dělá sedmičlenná bankovní rada. Pět jejích členů hlasuje tak, jak hlasuje, což jsme rozebrali, a dva doposud hlasovali v souladu se stejným názorem, jaký mám nejen já. Je to tedy kolektivní záležitost těch pěti, kteří se rozhodli pozastavit zpřísňování měnové politiky.
Když se na situaci podíváte retrospektivně, jak dlouho již ČNB dělá taková rozhodnutí, která nejsou podporována vámi odborníky?
V podstatě je to spjato s velkou personální změnou, která proběhla loni v červnu, kdy se změnil dosavadní kurz měnové politiky ČNB. Banka byla za předchozího guvernéra, předchozího složení bankovní rady, jednoznačně pro rychlé zpřísňování měnové politiky a razantní boj proti inflaci. Po té personální obměně tří členů bankovní rady, kdy se změnily poměry hlasů mezi takzvanými jestřáby a holubicemi, došlo k této změně v měnové politice, která je předmětem kritiky.