Vláda Andreje Babiše, kumulace jeho moci, konflikty zájmů a snížení politické kultury, které zavedl prezident Miloš Zeman nese své hořké plody. Česko již dva roky nepatří podle celé série sledovaných kritérií do rodiny plně demokratických zemí. Česká republika se v žebříčku, který sleduje celkovou úroveň demokracie, v roce 2017 propadla na 34. místo a v roce 2018 na něm již zůstala. Nachází se nově v horší kategorii „demokratických zemí s chybami a nedostatky“.

„Index demokracie“, neboli souhrn podmínek v oblasti občanských práv a svobod, jež vedou k celkové kvalitě demokratického uspořádání společnosti sleduje a publikuje britská společnost Economis Intelligence Unit (EIU) a měří při něm již od roku 2006 kondici demokracie u 167 světa.

Mezi kritéria, jež spoluurčují stav demokracie, patří míra a kvalita politické plurality, občanské svobody a také politická kultura.

Kromě číselného skóre a žebříčku index kategorizuje každou zemi do jednoho ze čtyř typů režimů: plné demokracie, demokracie s chybami a nedostatky, hybridní režimy a autoritářské režimy. Česká republika je tedy „demokracií s chybami s nedostatky.“

Podle indexu svobody, v němž Freaser Institut měří spíše ekonomickou svobodu, a tedy úroveň tržní ekonomiky, se ČR nachází na 30. místě. Sousední Německo je zemí s vyšší ekonomickou svobodou a je 20. v pořadí, Velká Británie na 9. a Švýcarsko na 4. místě. Mezi nejsvobodnějšími zeměmi z hlediska ekonomiky se drží Hong Kong, který ovšem prudce klesá v oblasti politických svobod a demokracie. Názory, že Západ zaplavuje nesvoboda a socialismus, se neopírají o měřitelná fakta.

Úbytek svobody v České republice zaznamenává i americká organizace Freedom House, která zařadila naši zemi mezi ty, u nichž se svoboda slova snižuje, a to jmenovitě kvůli působení Andreje Babiše. Země je ale stále u této instituce vedená v kategorii dvobodných společností.