Republiku kosí čínská nemoc. Selhala vláda, nejsou úctyhodné opory. Šíří se strach. Společný nepřítel je, zdá se, silnější. Česká televize, sama uvnitř zkoušená virem, je v kritických časech nejdůvěryhodnějším médiem v zemi. Jako vždycky. Přesto musí odrážet permanentní útoky části radních ČT na její vedení a redakce a při tom se soustředit na bezchybnou službu veřejnosti. Politický džihád proti veřejné službě tu totiž nebere konce. Není divu: chování bývá odjakživa výslednicí charakteru. I v Radě ČT.

Představte si, že… je vám osmadvacet a klamete tělem. Jste žena. Nezajímají vás vztahy ani privátní život. Radost, sex, zábava jsou pro vás cizí pojmy. Zajímá vás kariéra, pak zase kariéra a nakonec kariéra. Řečníte jako robot, jen fráze a občas smyšlené výrazy. A na efekt latina: lidé vám nerozumí, ale děláte dojem. Nemáte přátele, jen ulítlého narcise, jenž „konvertoval“ od komunistů k církvi. A na Hradě posluhuje vrchnímu veliteli.

Zato jste hvězdou „institutu“ zapšklé ženské, kterou kdysi vymetli z ČT a funkce sbírá jako poštovní známky. Chvíli je s komunisty, pak zase s nácky. Jste nástrojem její pomsty České televizi. Novinářům, pořadům, řediteli, zaměstnancům. Nejste „ultrakonzervativní“, jak o vás říkají. Jste divná. Do Rady ČT vás protlačil arcibiskup. Oháníte se církví, ale farníci doma vás v kostele jakživi neviděli. Jste trojský kůň kolaborantů z Hradu a seniora Klause. Škodíte systematicky. Na politickou objednávku. Lžete jako o závod a manipulujete s fakty. Mindráky si léčíte skrze moc na jiných. Jste ztracena v sobě. I ve společnosti.

Je vám dvaapadesát. Vážíte 175 kilo. Muži vás nechtějí, lásku si kupujete. Z „pingla“ jste „celebritou“, z „celebrity“ lobbistou. Z lobbisty radním ČT. Maturitu vám dali v 45 na soukromé škole. V 48 jste opsal cizí bakalářku. Sloužil jste Paroubkovi. Jandákovi. Rathovi. Urbanovi. Kocourkovi. Romanovi. Partě kolem Rittiga. Johnovi. Bártovi. Tvrdíkovi. Dnes sloužíte Okamurovi a „mladému“ Klausovi; jste milcem Babiše a Zemana. V rádiu jste “nekompromisní“: ptáte se na koprovku. A jejich monology vydáváte za „rozhovory“. Jste snaživec a plníte závazky: škodíte ČT. Za peníze špiníte její novináře. Přitom žárlíte na jejich úspěch. A na popularitu Fridrichové, Wollnera, Moravce, Železného. V ČT vám totiž před léty zrušili pořad. Byl nudný. Útočíte zásadně z bezpečí, za dveřmi bytu nebo auta. Nikdy přímo. Šlapete s režimem, za život v luxusu. Špinavé peníze vám nesmrdí, jste jejich pradlena. Perete dočista: skrz hazard za mořem. Přesto dál provokujete: jezdíte na srazy nácků. Fotíte se s Vandasem, děláte rozhovory s Hamplem. A zítra klidně otočíte. Porazí-li Babiše, pak k Pirátům, ke STANu, k ODS, nebo k lidovcům. Podle směru větru. Jako vždycky.

Je vám čtyřicetsedm. Na sociálních sítích jste silák, zblízka se bojíte rány. Mají vás za myšku, přitom jste „krysa“. Jednou v Euru hájíte Řebíčkova kmotra z StB a píšete proruské texty. Podruhé špiníte Kalouska, ODS, Piráty. Lidovce. Nenávidíte Evropskou unii. Velebíte Putina. Trumpa. A Zemana. Teď v Babišových novinách. Jste kamarád juniora Klause. Hrajete šachy a místo zasedání rady golf se snoby. V životě ale jen piškvorky. Radu ČT si chcete zasloužit: na tajňačku fotíte auta kolegů, nepřátel vašich přátel. Do rady vás protlačil lotr z profese, Babišův řezník. Z vděku jste pozbyl páteř. Šikanujete ředitele televize, rajtujete po zaměstnancích za drobnosti. Kde nemůžete, tam je udáváte úřadům. Hltáte svět vlivných, kam nepatříte. Přežíváte v jejich stínu. Nenávidíte liberální demokracii, ale brojíte proti cenzuře „na sockách“. Přesto v ČT prosazujete náhubek pro moderárory, reportéry a redaktory. Nikdy nevyrostete. Jste nýmand, jenž umí jen šplh.

Díky za pomoc v krizi, pánové Babiši, Falmere, Okamuro, Duko a Klausi. Vaši koncesionáři.