Ilustrační foto. FOTO: Rostislav Kaplan / FORUM 24
FOTO: Rostislav Kaplan / FORUM 24
Česká televize si stále drží prvenství ve sledovanosti. Souhrnný podíl stanic veřejnoprávní televize překročil v prvním pololetí hranici 30 % a mezi diváky starších 15 let tak dosáhla nejvyššího výsledku. S odkazem na výsledky měření Asociace televizních organizací (ATO) o tom informoval web MediaGuru.
Mezi všemi diváky staršími 15 let dosáhl celodenní podíl stanic České televize v prvním pololetí podíl 32,11 %. Nejúspěšnější bylo vysílání z Kavčích hor také v hlavním vysílacím čase, tedy od 19 do 23 hodin. Tam si stanice České televize vybralo 30,85 % diváků.
Stanice skupiny Nova zůstaly nejsilnější v divácké skupině 15-54 let v celodenní i večerní sledovanosti a také v hlavním vysílacím čase ve skupině 15-69 let. Nejvyšší podíl v této divácké skupině v celodenní sledovanosti měla však opět Česká televize.
Nejvyšší meziroční nárůst si připsaly stanice televize Prima a v celodenní sledovanosti u diváků starších 15 let se tak staly druhou nejsilnější skupinou. Naopak televize Barrandov si pohoršila. Stanice Jaromíra Soukupa si v prvním pololetí připsaly podíl na sledovanosti pouze 3,13 procenta mezi diváky starších 15 let. Meziročně Barrandov ztratil více než jedno procento.
Česká televize musí šetřit
I přesto, že se Česká televize těší oblibě diváků, musí začít hledat úspory. Na konci května představila sérii opatření, která se dotknou chodu televize, jejího programu, původní tvorby či investic. Česká televize tak reaguje na dlouhodobý trend poklesu reálné hodnoty televizního poplatku. Ten je aktuálně významně zrychlován vývojem inflace a dalšími ekonomickými jevy. V následujících dvou letech tak Česká televize plánuje škrty ve výši téměř jedné miliardy korun.
Do konce letošního roku plánuje televize zrušit 50 pracovních míst a dalších 200 během následujících dvou let. Od ledna příštího roku Česká televize rovněž ukončí provoz kanálu ČT3, což přinese úsporu 120 milionů korun. V případě stanice ČT sport pak omezí nákupy vysílacích práv či výrobu sportovních pořadů.
„České televizi se v poslední dekádě dařilo navzdory klesající reálné hodnotě televizního poplatku významně rozšiřovat služby poskytované divákům. A to zejména díky tlaku na vnitřní úspory a efektivitu ve všech oblastech. Celých deset let jsme rovněž upozorňovali na to, že takovýto trend není dlouhodobě udržitelný a že přijde okamžik, kdy bez navýšení financování nebude nadále možné stávající rozsah veřejné služby zachovat,“ vysvětlil generální ředitel Česká televize Petr Dvořák.
„Aktuální vývoj inflace a další ekonomické jevy tento okamžik přiblížily a Česká televize je nucena zavádět změny ve svém provozu, programu a vysílání daleko rychleji. I nedávno provedená nezávislá analýza nákladů ČT pak ukázala, že vnitřní úspory již nemohou kompenzovat nárůst cen, ke kterému dochází postupně od roku 2008, kdy byla výše poplatku naposledy upravena. Jeho reálná hodnota klesla za posledních čtrnáct let o 36 procent,“ dodal šéf veřejnoprávní televize.
Výše televizních poplatků je od roku 2008 stanovena na 135 korun měsíčně pro každou domácnost vlastnící televizor. Vlivem inflace klesla od té doby reálná hodnota poplatku na dnešních 86 korun. Za stejné období se například průměrná mzda v Česku zvýšila o 67 %, zatímco v České televizi o 40 %.
Vláda nechce zvyšovat televizní poplatky
Vláda však televizní poplatek zvýšit odmítá. „Koncesionářské poplatky naše vládní koalice zvyšovat nechce. Je zapotřebí to v současné době takto otevřeně říct. Myslím, že jsou k tomu správné důvody,“ řekl v nedělních Otázkách Václava Moravce ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Dvořák upozornil, že pokud nebude financování veřejnoprávní televize vyřešené do konce roku 2023, budou ohlášené škrty pouhým začátkem. Navíc o některých investicích se podle něj musí rozhodnout ještě letos, ačkoliv se projeví až za několik let. Zároveň ukázal průzkum, podle kterého by českým domácnostem navýšení poplatku o 15 korun, tedy na 150 korun měsíčně, nevadilo.
Jako alternativu ke zvyšování koncesionářských poplatků pak Dvořák navrhnul například rozšíření počtu reklam ve vysílání České televize. Ani to však u ministra příliš nezabodovalo. Podle Baxy by to narušilo trh s televizní reklamou.
