Tomio Okamura (SPD) a Andrej Babiš (ANO) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
GLOSA / Český premiér Andrej Babiš se nechal slyšet, že strany vládní koalice nebudou sjednocovat své postoje k americkým a izraelským úderům proti Íránu. Názorové rozdíly jsou přitom zásadní. Zatímco hnutí ANO a Motoristé sobě podpořili naše spojence, podle lídra SPD Spojené státy a Izrael porušily mezinárodní právo. Zdá se, že konflikt nezuří jen na Blízkém východě, ale pomalu se přesouvá i do nejvyšších pater české politiky.
Předseda vlády Babiš označil Írán za „ohrožení regionu“ a „hrozbu“ a postavil se za spojeneckou akci. České ministerstvo zahraničí pod vedením Petra Macinky (Motoristé sobě) v reakci na íránské odvetné údery uvedlo, že „Česká republika důrazně odsuzuje íránské raketové útoky proti státům v regionu.“
Zcela jinak se k událostem staví třetí koaliční partner. Předseda SPD Tomio Okamura napsal, že požaduje „respektování mezinárodního práva a návrat k diplomacii s cílem prosadit mírové, nikoli válečné řešení.“ Poukázal také na podobné akce, které v minulosti proběhly v Libyi, Afghánistánu či Iráku. Podle předsedy vlády mluví lídr SPD především ke svým voličům.
Tím, že Okamura hovoří jen ke svým voličům, omlouvali čelní představitelé hnutí ANO i jeho nechvalně známý projev z počátku roku. Novopečený šéf sněmovny tehdy nevybíravým způsobem napadl Ukrajinu, kde podle něj vládne „Zelenského junta.“
Vysvětlení, že Okamura mluví pouze k vlastním voličům, tváří v tvář dnešní situaci neobstojí. V krizích se ukazuje, zda vláda skutečně vládne, nebo jen balancuje mezi vnitřními rozpory. Okamura svými výroky podrývá obraz Česka jako důvěryhodného a spolehlivého spojence.
Babiš už dříve uvedl, že jeho kabinet nemá „válku v programu.“ Konflikt se nicméně na program dne dostal a zahraniční politika koaliční vlády se pod Babišovým vedením ocitá v nejistotě. Šéf české diplomacie Macinka navíc nedávno prohlásil, že ministerstvo zahraničí bude ignorovat prezidenta republiky. A jak potvrdily reakce na útok proti Íránu, jasně deklarovaný postoj v klíčových otázkách nyní od vládní koalice očekávat také nelze. Pro zemi naší velikosti je přitom čitelnost a srozumitelnost na poli mezinárodní politiky klíčová.
Česká vláda tak pokračuje v nadměrné produkci znepokojivých signálů vůči spojencům. Babiš sice před loňskými volbami tvrdil, že bude sjednocovat, zapomněl ale dodat, že se to netýká zahraniční politiky. Řekněme ovšem na jeho „obranu“: Kdo mohl počítat s válkou, když nebyla součástí vládního programu?