Česko očima evropských novinářů: Babišův vliv na média je extrémní, ještě ale máte šanci

ČTK

Premiér Andrej Babiš | FOTO: ČTK

Česko se za pět let v žebříčku svobody tisku propadlo o 27 míst. V hodnocení organizace Reportéři bez hranic mu aktuálně patří až 40. příčka. Zhoršení situace v tuzemsku si všimly i evropské novinářské organizace, které začátkem října vyslaly do Česka své zástupce na informativní misi. Její zjištění jsou v řadě ohledů alarmující.

Zástupci čtyř zahraničních novinářských organizací strávili v Česku dva dny, během nichž se podle své závěrečné zprávy „setkali se 14 klíčovými aktéry tuzemské mediální scény“ – s novináři, editory, manažery, ale i učiteli či politiky. Zastoupená byla jak veřejnoprávní, tak soukromá média.

„Můj celkový dojem je, že situace médií v Česku je velmi křehká a mohla by se vyvinout v maďarský nebo polský scénář, stejně tak ale může skončit pozitivně. Stále je to možné, ale je potřeba se tomu opravdu věnovat a udělat v mediální sféře pořádek,“ komentuje výsledek mise dánský novinář a prezident Evropské federace novinářů Mogens Blicher Bjerregård.

„Extrémní“ Babiš

V misi byli kromě jeho organizace i členové Syndikátu novinářů České republiky, Evropské vysílací unie, Severské asociace vydavatelů a Evropského centra pro svobodu tisku a médií.

Všichni, s kým evropská novinářská delegace v Česku mluvila, se podle zprávy dotkli „extrémní situace, kdy premiér Andrej Babiš de facto vlastní 30 procent soukromých médií“.

Fakt, že má premiér přes svěřenské fondy na svá média vliv, označuje zpráva za „naprosto neakceptovatelný pro demokracii“.

„Novináři a editoři z ostatních médií, která o Andreji Babišovi informují kriticky, jsou premiérem často ostře napadáni a diskreditováni. Stejnému zastrašování čelí i od prezidenta Miloše Zemana a dalších politiků. Objevily se také snahy odmítat poskytnutí informací kritickým novinářům,“ konstatuje zpráva.

V ohrožení je podle ní i nezávislost českých veřejnoprávních médií. Parlament a vláda na ně totiž „až příliš snadno mohou vytvářet tlak skrze propojení schvalování výročních zpráv a obsazení mediálních rad“.

Pavel Hofman

ČT a ČRo jako rukojmí politiků

Zpráva tím naráží především na fakt, že pokud poslanci neschválí dvě po sobě jdoucí zprávy o hospodaření a činnosti České televize, mohou odvolat Radu ČT a tím zcela změnit poměr sil v kontrolním orgánu – a v důsledku také umožnit volbu jiného generálního ředitele ČT.

Doporučuje tak několik změn: výroční zprávy by měly být jen informativním materiálem pro poslance, ne předmětem jejich hlasování.

Pokud jde o volbu členů mediálních rad, zpráva navrhuje zapojit do volby vedle poslanců také senátory, aby se zvýšil konsenzus nad vybranými kandidáty.

Evropské novinářské organizace pak důrazně varují před tím, aby se financování veřejnoprávních médií jakkoli svazovalo se státním rozpočtem.

„Koncesionářský poplatek zajišťuje přímou vazbu mezi uživateli a médii a také udržuje potřebný odstup,“ hájí zpráva aktuální model financování České televize a Českého rozhlasu s tím, že by veřejnoprávní média neměla o peníze soutěžit v rámci ostatních státních výdajů.

Podle Blichera Bjerregårda by navíc Česku prospěl nový samoregulační orgán, který by řešil stížnosti mířící proti médiím na všech úrovních tak, aby se jimi nemusely zabývat právě jen mediální rady. Nová platforma by měla zahrnovat novináře i zástupce veřejnosti, ale ne politiky.

„Takový systém existuje v několika zemích a můžu doporučit třeba Norsko, kde mají asi nejvíc transparentní a důvěryhodný model,“ navrhuje Blicher Bjerregård.

Strach v regionech

Varovná je také pasáž zprávy týkající se českých regionálních médií. Ta jsou podle zprávy stále častěji „nástroji marketingu pro byznysmeny a oligarchy, či nástroji politiků pro vedení jejich kampaní“.

„Novináři nás informovali, že v politickém zpravodajství mohou psát a mluvit jen o omezeném množství témat, za což může zejména rostoucí závislost médií na příjmech od inzerentů. Některé lokální weby se prostě omezují na publikování tiskových zpráv,“ píší autoři dokumentu.

Podle nich měli někteří z regionálních novinářů v Česku dokonce strach se sejít kvůli rozhovoru, protože by to jejich majitel mohl pokládat „za neloajalitu vedoucí až k výpovědi“.

„Nakonec žádná ze schůzek nemusela být zrušená, ale bylo těžké najít novináře, kteří chtěli a troufli si mluvit se zástupci mise, i když jsme jim slíbili anonymitu jako všem ostatním, s kým jsme mluvili,“ říká Blicher Bjerregård.

Zpráva naopak chválí Českou televizi za posilování regionálních studií.

V textu je i pasáž věnovaná hledání ideálního business modelu pro nezávislá média. Zpráva zmiňuje existenci Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ), konstatuje ale, že jeho granty „nejsou dostatečně vysoké k zajištění udržitelnosti nových, inovativních médií“.

Zpráva proto vyzývá další byznysmeny, aby do nezávislých médií investovali podobně, jako to udělali právě zakladatelé NFNŽ.

Text zveřejňujeme s laskavým svolením hlidacipes.org

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner