Česko opravdu není digitální, i kdyby vám to náhodou tvrdili. Sen o moderním státu čeká na jinou vládu

Vláda na tiskové konferenci – ilustrační foto (ČTK)

Vláda na tiskové konferenci – ilustrační foto | FOTO: ČTK

Moderní země důvěřuje svým občanům, a proto nemá potřebu zatěžovat je byrokratickými procesy. Na mnoho rutinních věcí proto využívá digitální technologie, které celý proces urychlí a ušetří i spousty peněz. To se ale příliš neděje a stát spíše působí jako nepřítel. Zavádění nových digitálních služeb je pomalé a ty dosavadní většina občanů ani nezná, protože jim je nikdo nepředstavil. Čelí proto velkým výzvám, k nimž je ale potřeba přistoupit zodpovědně. Tuzemská digitální realita.

„Připravíme a zajistíme nezaměnitelnou koordinační roli státu a státních orgánů. Cílem je zlepšení efektivity státní správy, zjednodušení a zpřehlednění využívání digitálních technologií pro komunikaci se státními orgány, zvýšení uživatelské dostupnosti služeb pro všechny občany a v důsledku realizace projektu tak i úspora vynakládaných veřejných prostředků pro fungování státní a místní správy.“ Tak zní programové prohlášení vlády z roku 2018.

Příliš náležitostí v oblasti digitalizace státu se však nepodařilo zajistit. Za zmínku sice stojí úspěch v podobě přijetí zákona o právu na digitální služby, ten je však pouhou kapkou v moři. „(…) je evidentní, že se strategii v oblasti eGovernmentu daří naplňovat jen velmi omezeně, na což opakovaně upozorňuje i Nejvyšší kontrolní úřad. Klíčová legislativa, která digitalizaci umožňuje, navíc byla iniciativou poslanců, nikoliv vlády. Dobrou vizitku české digitalizaci nedělá ani mezinárodní srovnání,“ uvádí únorová analýza organizace Rekonstrukce státu.

Andrej Babiš a Petr Kellner (profimedia.cz / ČTK)

Česko je dle žebříčku evropské vyspělosti digitální ekonomiky v Evropské unii pod průměrem. Z 27 členských států obsadilo v roce 2020 17. místo.

Analýza zároveň zmiňuje, že náklady na provoz státu stoupají rychleji než DPH. Byrokratická zátěž roste, výkonnost veřejné správy naopak strmě klesá a výdaje jsou podle analýzy vynakládány neúčelně a nehospodárně. „Podle NKÚ je na vině z dlouhodobého hlediska zejména nekoncepční řízení, absence analýz potřeb při vytváření nových informačních systémů, zadávání veřejných zakázek bez soutěže a vendor lock-in, nedostatečné personální kapacity a vysoké náklady na provoz,“ píše organizace.

Ta mimochodem analyzovala každý ze 17 slibů, které dala současná vláda Andreje Babiše k digitalizaci. Za uspokojivě naplněný nelze považovat ani jeden z nich.

Česko by mohlo být jako Estonsko, evropský vzor digitalizace

Česká republika by se mohla inspirovat v Estonsku. Tamní vláda, kterou v 90. letech vedl tehdejší premiér Marti Laar po rozpadu sovětského bloku, vložila veškeré úsilí do digitalizace a technologií. Věděla, že společnost potřebuje radikální proměnu, která by nasměrovala zemi do budoucnosti a otevřela zemi zahraničním investicím.

Ale nejen to – cílem bylo systém nastavit co nejvstřícněji pro rozvoj byznysu v zemi. Rovná daň, uvolnění regulace cen, digitální identita, aby došlo k urychlení všech byrokratických procesů. Klíčová iniciativa začala ve vzdělávání, když se Estonsko zavázalo dát počítače do každé třídy a do roku 2000 byla každá škola v zemi připojena k internetu.

FORUM 24 (archiv)

Jen o dva roky později Estonsko spustilo národní identifikační systém. Fyzické průkazy má spárovány s digitálními podpisy, které Estonci používají k placení daní, hlasování, online bankovnictví a přístupu ke svým záznamům o zdravotní péči. Příklad příznivé transformace.

Dalším klíčovým rysem estonské digitální společnosti je tzv. e-Residency, první iniciativa svého druhu spuštěná v prosinci 2014, která umožňuje jednotlivcům začít podnikat v zemi, aniž by tam žili.

​​„Máme generaci, která vyrostla s vědomím, že se svou školou komunikujete digitálně, protože máme systém elektronické školy, stejně jako s vaším lékařem díky elektronickému zdravotnictví,” pochválila si pro televizi CNBC estonská prezidentka Kersti Kaljulaid. „Dalo by se říci, že estonská vláda nabízí to, co obvykle může lidem nabídnout pouze soukromý sektor.“

Vláda tu také funguje na principu „pouze jednou“ – tedy když občan předloží úřadům jakýkoliv typ údajů, dat či podkladů, neměl by o to být znovu již požádán.

K transformaci musí dojít i v České republice – už jen proto, že má blízko k rozvoji technologií. Jen před dvěma lety ovládly žebříček nejrychleji rostoucích technologických firem ve střední Evropě právě tuzemské společnosti. „České firmy rostou závratným tempem a nezdá se, že by v nejbližší době hodlaly ve srovnání s konkurencí zvolnit. Už druhý rok za sebou dominují středoevropskému žebříčku,“ prohlásil ředitel žebříčku Deloitte Technology Fast 50 CE v ČR Jiří Sauer.

Že je nutné se na oblast digitalizace skutečně důkladně zaměřit, se shodují i české politické opoziční subjekty. Česká republika podle nich opravdu není digitální, i kdyby vám to náhodou tvrdili. „Nejzásadnější věci stále neuděláte v pohodlí od klávesnice a musíte s papíry na úřad. (…) Pořád chybí vazby mezi jednotlivými úřady – nošení papírů ze správy sociálního zabezpečení na finančák mi přijde naprosto scestné, na několik kliků bych jim oprávnění mohl dát i z domu,“ poukazuje pro FORUM 24 pirátský poslanec Petr Třešňák, který působí ve vládním týmu koalice PirSTAN jako odborník na resort průmyslu a obchodu.

„Konkrétní absenci digitalizace jsme mohli vidět i během covidu, kdy byly často omezeny úřední hodiny i proto, že ty procesy probíhají stále v tištěné formě, i to, že často státní zaměstnanci nemají k práci notebooky, ale stolní počítače, které si domů na homeoffice neodnesou. Občané pak museli ty formuláře doručit osobně a výsledek byly fronty lidí čekající na razítko z podatelny,“ dodal.

Bohumil Doležal (archiv)

Česko čekají výzvy, s čímž souhlasí i místopředseda ODS Martin Kupka. „Pokud stát od podnikatelů něco chce, a on toho chce mnoho, měl by jim co nejvíce usnadnit a zpřehlednit plnění všech povinností a zjednodušit byrokracii. Zároveň bude v následujícím období potřeba zajistit další život klíčových registrů. Minulé roky jasně ukázaly, že nedostatek finančních prostředků a nedostatek pozornosti ze strany ministerstva vnitra zvýšily riziko vážného ohrožení funkcionality této základní digitální infrastruktury státu. Je jasné, že příští léta přinesou extrémní nároky na zajištění kybernetické bezpečnosti jak pro kritickou infrastrukturu, tak pro další informační systémy veřejné správy,“ prohlásil Kupka.

Nejde přitom jen přesouvat stávající agendu do digitálu, to je jen nepatrné zmodernizování stávajícího systému. Celý proces je náročnější. Po vzoru Estonska nebo Finska by měla vláda začít řešit konkrétní požadavky občana, který si potřebuje něco vyřídit na úřadě. Celý proces je nutné přestavět znova, podřízeně právě požadavkům digitálu.

I když Česko dělá pokroky, chybí centralizovaný web, kde by občan našel přehledně všechno pohromadě, chybí centrální úřad, který by sdružoval a předával potřebné know-how úřadům, od nichž by si bral i zpětnou vazbu a tu mohl dál zpracovávat.

„Digitalizace a eGovernment jsou dnes nejčastěji zmiňovanými prioritami vlád vyspělých zemí. Ne vždy jsou ale u nás aplikovány nejefektivnější způsoby digitalizace a je otázkou, proč například dostatečně nepřebíráme osvědčené postupy jiných států,“ řekl Pavel Šiška, vedoucí partner poradenských služeb v Deloitte.

„V tomto volebním období se podařilo prosadit pětici zákonů, které posunují digitalizaci, a to je velká výzva. V následujících letech, ať vláda bude, nebo nebude chtít, ze zákona musí digitalizovat velmi mnoho služeb, aby digitalizace jako celek začala šlapat. Máme robustní základy: základní registry, datové schránky, ale je to infrastruktura, která bez služeb stojí. Je to plácnutí, které je kvalitní, ale už se s ním kvalitně nepracuje,“ zhodnotil pirátský poslanec Ondřej Profant.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]