ANALÝZA / Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu dosáhl podíl využití odpadů 86,5 procenta. Česko je tak šesté ze všech států Evropské unie. Dokázali jsme zrecyklovat více než polovinu využitého odpadu. Průměr EU je přitom 40,8 procenta. Současně jsme ale 41,6 procenta spálili nebo zasypali. Celá Evropská unie dokáže využít dvě třetiny veškerého odpadu. Není přitom rozhodně pravda, že z celosvětového pohledu je to zanedbatelné. Se svými dvěma a půl miliardami tun produkuje EU téměř desetinu veškerého odpadu na celém světě. Přibližně 9 procent veškerého odpadu v EU vyprodukují domácnosti. I proto mají snahy o zelenější fungování rozhodně smysl.

Podle informací na webu Českého statistického úřadu se podařilo produkci odpadu v Česku meziročně snížit o jeden milion tun. Ne už tak dobrou zprávou je, že se ve stejném období zvýšila produkce komunálního odpadu. Z celkem 38 milionů tun ho komunální odpad tvořil 5,4 milionu tun. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 409 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 457 kilogramy na osobu.

Možná se to na první pohled nezdá příliš mnoho, ale je třeba si uvědomit, že téměř dvě třetiny veškerého odpadu tvoří stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Přestože i tady jsou jistě rezervy, produkci stavebního odpadu lze ovlivnit jen částečně, ačkoli i ten se z určité části dnes zcela běžně recykluje či využívá znovu. Kromě zeminy jde například o množství různých stavebních materiálů, jako jsou cihly či beton, ze kterých se dají poměrně snadno vyrobit nové produkty. V případě přeměny suti na beton (tak zvaný rebetong) stojí dokonce za celým procesem český patent. Asi 15 procent pak tvořil kovový odpad. Zbývá tak asi 9,5 tuny. To znamená, že komunální odpad stále tvoří více než polovinu zbytku.

Třídění většině Čechů jde

Dlouhodobě se ukazuje, že Česko patří k těm státům Evropské unie, jejichž občané jsou – pokud jde o třídění – poměrně nadšení. Přitom u nás připadá po odečtení stavebního odpadu na jednoho obyvatele podobné množství odpadu jako v Irsku, Litvě či Španělsku. Právě Irsko je zajímavý příklad, oproti roku 2010 dokázalo množství odpadu na obyvatele snížit téměř na polovinu. Ještě větším premiantem v tomto směru jsou Finové. Jejich produkce se v roce 2010 pohybovala nad úrovní 4 tun na hlavu, v roce 2022 už to bylo na úrovni 2 tun. Přesto ale v této severské zemi stále převažuje skládkování nad recyklací.

V EU se využívají téměř dvě třetiny odpadů. Podíl různých způsobů využití se však v jednotlivých členských zemích značně liší.

>>> https://t.co/N2zOarZdlN#ČSÚ #statistikaamy #odpady #EU pic.twitter.com/LeRDRBZ9Zd

— ČSÚ (@statistickyurad) December 11, 2024

V té si tradičně velmi dobře stojí Belgie, ale také Slovensko a pro někoho překvapivě možná také Itálie. V průměru evropské sedmadvacítky dosáhla míra recyklace 40,8 procenta a skládkováno bylo 30,2 procenta odpadu. „Dalších 14,2 procenta se využilo pro zasypávání, 6,4 % sloužilo pro výrobu energie a 0,4 procenta bylo odstraněno spalováním,“ píše se na webu ČSÚ. Recyklace v Česku přitom tvořila asi 54,3 procenta. Podle dostupných dat se aktivně do třídění zapojují zhruba tři čtvrtiny všech Čechů, což jistě není špatné. Evropská unie si vytyčila cíl do roku 2035 vytřídit alespoň 70 procent veškerého komunálního odpadu. To už bude znamenat viditelný podíl i na celosvětové produkci odpadů.

Dále čtěte

„Mocná EU“ nutí elektromobily i Číně. Nad evropskými výrobci aut se stahují mračna

NÁZOR / Češi se radují z konce elektromobilů a do Evropského parlamentu vyslali Filipa Turka. Navzdory místní nostalgii po spalovacích…

Celkově se v Česku recykluje téměř 80 procent veškerých obalů. Podle webu Samosebou.cz bylo v roce 2022 recyklováno či energeticky využito 85 procent plastového odpadu. Z něj se obvykle vyrábí plastový granulát, který je základem pro novou výrobu plastů. Ještě efektněji jde využít sklo, protože to lze po roztavení využít téměř stoprocentně využít. Znamená to úsporu skoro devadesáti procent energie, která by byla jinak potřeba pro výrobu nového skla. V roce 2023 přitom na jednoho obyvatele připadalo 14,6 kilogramu vytříděného skla, což znamená recyklaci téměř 80 procent odpadového skla. Asi nejdelší tradici má v Česku třídění papíru, začalo se s ním už v padesátých letech. Dnes již sice za vytříděný papír nedostává nikdo peníze, i tak se ale podařilo vytřídit asi 91 procent papírových obalů. Ještě lepší situace je v třídění kovů, tady se podařilo recyklovat neuvěřitelných 99 procent.

Evropa v tom není sama

Mnohdy se lze setkat s argumentem, že zbytek světa recyklaci nevěnuje pozornost, a tedy Evropa se tím zbytečně omezuje. Nechme stranou, že desetina vyprodukovaného odpadu připadající na Evropu není málo. Nicméně i v zemích, jako je Čína, se situace poměrně mění. Výrazný přechod na elektromobilitu, který je motivován snahou o čistší ovzduší ve městech, je jen jedním z trendů. Je samozřejmě pravda, že podíl vyprodukovaného odpadu v Číně stále roste a neklesá. Nejméně od roku 2018 je ale patrné, že se křivka nárůstu zplošťuje a rozdíl mezi roky 2021 a 2023 je velmi malý. Recyklováno je přitom mezi třetinou až polovinou odpadu. To vše dohromady jako rezignace na přírodně odpovědný přístup nevypadá.

Indie má na svědomí v roce 2023 asi 150 milionů tun odpadu. Míra recyklace je zde jen kolem 30 procent. Ale i tady statistiky ukazují nárůst, v roce 2030 se očekává 165 milionů tun. Také zde se situace mění. Otázkou je, jakou strategii zaujmou Spojené státy pod Donaldem Trumpem. Doposud také množství svého odpadu snižovaly.