Jaderná elektrárna Temelín FOTO: Wikimedia Commons
FOTO: Wikimedia Commons
Česká republika spěchá na vybudování hlubinného jaderného úložiště. Snaží se zohlednit nová pravidla Evropské unie, která zařadila jadernou energii na seznam udržitelných zdrojů. Proto ale musí mít úložiště stavební povolení a detailní plány o patnáct let dříve, než se původně předpokládalo. Záměr naráží na odpor obcí, které bojují o to, aby na případné vládní rozhodnutí o umístění úložiště také měly vliv. A své k tomu chce říci i náš parlament.
Česku dochází čas, pokud jde o zajištění stavebního povolení a vybudování hlubinného úložiště pro skladování vyhořelého paliva z jaderných elektráren, všímá si americký server Politico. Jak píše, podle nových pravidel Evropské unie pro udržitelné investice je nutné, aby nové „jaderné projekty“ získaly stavební povolení do roku 2045 a dodaly detailní plány do roku 2050.
Je tomu tak i v případě českého hlubinného úložiště, které bude země nutně potřebovat, pokud se rozhodne vydat cestou dalšího rozvoje jaderné energetiky. Nová dlouhodobá vládní energetická strategie počítá s vybudováním čtyř nových jaderných reaktorů a výběrové řízení na první z nich má být ukončeno již příští rok. Jaderný odpad ale zatím není kam ukládat.
Mluvčí elektrárny v Dukovanech Jiří Bezděk popsal stávající situaci pro Český rozhlas. Použité palivo se totiž zatím skladuje v areálech obou českých jaderných elektráren, tedy právě v Dukovanech a také v Temelínu. „Palivo je v kontejnerech, kde může být šedesát let. Poté ho lze vyjmout, kontejner zkontrolovat a otestovat a znovu tam palivo dát na dalších šedesát let,“ popsal Bezděk s tím, že kontejnery se nacházejí v obyčejných halách, kde se monitoruje teplota, tlak i radiace. Je to právně možné díky tomu, že se oficiálně nejedná o odpad, ale o surovinu, kterou je možné hypoteticky zpracovat na nový typ paliva. Jakmile však společnost ČEZ vyhořelé palivo za odpad prohlásí, měla by se ho ujmout Správa úložišť radioaktivních odpadů. Ta ho ale nemá kam umístit.
Právě proto chce nyní prověřit čtyři území, kde by se mohl nacházet budoucí hlubinný sklad. Pět set metrů pod zemským povrchem se má nacházet areál, ve kterém bude jaderný odpad v bezpečí zhruba na příštích sto tisíc až jeden milion let. Jako vhodná území se jeví oblasti u obce Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u Temelína v jižních Čechách, anebo obec Březový potok v Plzeňském kraji.
Pokud se má všechno stihnout, konkrétní místo se má vybrat do roku 2030. Nejen zmíněné obce, ale desítky dalších a také některé spolky se sdružily v organizaci Platforma proti hlubinnému úložišti. Ta požaduje, aby se dotčené obce mohly podílet na spolurozhodování o tak závažném a dlouhodobém projektu. Vadí jim mj. i ten fakt, že stát nyní na projekt úložiště tolik spěchá.
„Dotčeným samosprávám se zejména nelíbí, že Správa úložišť radioaktivních odpadů spustila proces povolování průzkumných území pro geologické práce před tím, než byl zákon přijat. Tato správní řízení tak proběhnou podle dnes platných zákonů a ne podle projednávaného zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu,“ stojí na stránkách iniciativy.
Ve sněmovně je již vládní návrh zákona, který má urychlit výstavbu úložiště, vymezit roli obcí v rozhodovacím procesu a zakotvit právo obou komor parlamentu projednat rozhodnutí vlády a případně ho schválit, nebo zamítnout. Návrh v květnu projednával sněmovní hospodářský výbor, který však jednání přerušil a navázat na ně má ve druhé polovině června. Předseda výboru Ivan Adamec (ODS) uvedl, že úložiště je strategickým rozhodnutím státu a parlament by se neměl zapojovat do exekutivních rozhodnutí. Míní, že návrh zákona je napsán alibisticky. „Bez jaderné energie se do budoucna vůbec neobejdeme,“ zdůraznil.
S tím souvisí i zmíněné úložiště. Politico cituje mluvčí českého ministerstva průmyslu a obchodu Miluši Trefancovou, podle které je pro Českou republiku, a vlastně pro každou zemi expandující svou jadernou flotilu, klíčové mít komplexní strategii pro nakládání s jaderným odpadem. Web zároveň upozorňuje na to, že Česká republika má už nyní problém nalézt model financování výstavby nových nukleárních zařízení, z nichž první bude podle všeho stát více než původně předpokládaných šest miliard eur. „Pokud by se podobné projekty nepodařilo začlenit do evropského režimu udržitelných investic podle pravidel Evropské unie, byly by patrně neproveditelné,“ míní americký web.
