Česko pravděpodobně nevyužije maximální výši půjčky 350 miliard korun z evropského Nástroje pro oživení a odolnost, očekávat lze 100 až 150 miliard. Řekl to ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN), podle nějž vláda přijme rozhodnutí nejpozději v únoru. Souvisí to i s navýšením grantové části Národního plánu obnovy o kapitolu spojenou s novou legislativou RePower EU, která má státům pomoci odbourat závislost na energiích z Ruska.
Navýšením grantové části by Česko mělo získat dalších 20 miliard korun k už potvrzeným zhruba 170 miliardám. „Musíme připravit podklad v prvních dvou měsících nadcházejícího roku,“ řekl Bek. O věci nyní jednají resorty, peníze získají ministerstva průmyslu, dopravy nebo životního prostředí. „Snažíme se případně si půjčit jenom na to, co je nezbytné, co není možné pokrýt z jiných nástrojů. Probíhá velmi pečlivá inventura toho, jaké prostředky můžeme očekávat také v Modernizačním fondu, ve Fondu spravedlivé transformace. Nemá smysl si brát půjčku, pokud náklady dokážeme pokrýt někde jinde,“ doplnil ministr.
Dobrá zpráva! Tričko „Bez Babiše a Okamury bude nejlíp“ přinášíme i v dalších velikostech
číst článek »Předpokládá, že výše půjčky nebude na horní hranici, lze očekávat spíše 100 až 150 miliard korun. Do výsledku ale může promluvit i o víkendu schválená dohoda EU o emisních povolenkách. „To má zase konsekvence pro plnění těch dalších finančních nástrojů,“ poznamenal Bek. Nutné je znát také parametry sociálního klimatického fondu s dotacemi pro domácnosti, v němž podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) bude minimálně 50 miliard korun.
Vládní zmocněnec pro odolnost a modernizaci ekonomiky Tomáš Hruda měl do konce listopadu zpracovat analýzu, po které kabinet rozhodne o podpořených projektech a výši půjčky. Česko má možnost půjčit si od Evropské komise 14,3 miliardy eur už dva roky, přičemž jde o mechanismus, na němž se státy EU dohodly v rámci boje s ekonomickou krizí vyvolanou pandemií covidu‑19.
Půjčky mají splatnost 30 let od data poskytnutí dané tranše. „Prvních deset let státy splácejí pouze úroky a teprve po deseti letech začínají splácet jistinu půjčky, a to každý rok pět procent ze zapůjčené částky,“ přiblížil už dříve ČTK Bekův mluvčí Marek Zeman. Úrokové sazby podle něj vycházejí z aktuální situace na finančních trzích a dosud byly pro většinu států podstatně výhodnější než financování prostřednictvím dlouhodobých státních dluhopisů.
