Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) na návštěvě Tchaj-wanu FOTO: Senát Parlamentu ČR / se souhlasem
FOTO: Senát Parlamentu ČR / se souhlasem
Česko bude mít jako předsednická země Evropské unie šanci prosazovat uzavření investiční dohody mezi EU a Tchaj-wanem. Světový automobilový průmysl čelí nedostatku polovodičů a Tchaj-wan je jejich významným producentem. Přímo v Česku je také Tchaj-wan větším investorem z pohledu pracovních míst než Čína. Pro dohodu mluví i současná mezinárodní kritika Číny za porušování lidských práv a solidarita řady zemí s Tchaj-wanem.
Čína sice právě pořádá olympiádu v Pekingu, zároveň však čelí poměrně silné mezinárodní kritice za porušování lidských práv, zejména směrem k Ujgurům. EU dokonce v této souvislosti uvalila na některé čínské představitele odvetné sankce a zmrazila jednání o investiční dohodě CAI. V poslední době také roste čínská agresivita vůči Tchaj-wanu, který Čína považuje za svou separatistickou provincii.
Čínský trest vůči Litvě, která přistoupila k přejmenování tchajpejské kanceláře ve Vilniusu na tchajwanskou, vyvolal solidaritu ostatních zemí EU i Tchaj-wanu samotného.
Spojené státy americké během éry Donalda Trumpa i pod současným prezidentem Bidenem vytrvale posilují vztahy s Tchaj-wanem, včetně bezpečnostních záruk. USA, které uzavřely s Tchaj-wanem investiční dohodu (TIFA) již v roce 1994, nyní dokonce vážně uvažují o dohodě o volném obchodu s Tchaj-wanem.
V tomto kontextu by dávalo smysl posílit vztahy mezi EU a Tchaj-wanem tím, že obě strany uzavřou dvoustrannou dohodu o investicích (BIA). Dávalo by to smysl i ekonomicky. Světové hospodářství, a zejména automobilový průmysl čelí nedostatku polovodičů a Tchaj-wan je jejich významným producentem.
Šance pro Česko i EU
Ale proces vedoucí k uzavření investiční dohody není jednoduchý. Taková dohoda spadá podle smluv do výhradní pravomoci EU, což znamená, že klíčovou roli zde má Evropská komise jako iniciátor. Poté členské státy zasedající v Radě EU schválí mandát pro jednání, která opět vede Komise. Následuje finální schválení Radou, ratifikace v Evropském parlamentu a v členských státech. Ale i samotná iniciativa ze strany Komise může být politicky „postrčena“ vůlí předsednického státu. A zde by byla právě příležitost pro Česko.
Tchaj-wan se dlouhodobě udržuje na pozici 25. největšího investora v EU a příjemce investic (FDIs) z EU. Jedná se přitom vesměs o investice s vysokou přidanou hodnotou v oblasti technologií. Jen v Česku je Tchaj-wan větším investorem z pohledu pracovních míst než Čína. Tchaj-wan samotný je investiční dohodě s EU pochopitelně velmi otevřen.
Například v květnu 2021 tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen prohlásila: „Domnívám se, že je načase, aby Tchaj-wan a EU znovu zahájily jednání o dvoustranné dohodě o investicích, abychom zohlednili, jak dalece v posledních několika letech pokročily vztahy mezi Tchaj-wanem a EU.“
O celé záležitosti se v EU diskutuje již dlouho, ale Evropská komise zatím nevyvíjela přílišnou aktivitu, jak dokládá její vyhýbavá odpověď na dotaz europoslanců z prosince 2020: „Komise nepřijala rozhodnutí o zahájení investičních jednání s Tchaj-wanem a nemá ani plán jednání. EU však bude mezitím s Tchaj-wanem nadále úzce spolupracovat i na řešení některých přetrvávajících obchodních překážek, jimž čelí evropští vývozci.“
Když Hongkong, proč ne i Tchaj-wan?
V Evropském parlamentu je čím dál větší skupina poslanců, kteří tuto agendu podporují. Jsou převážně z Evropské lidové strany (EPP), frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), ale i z Renew Europe a z frakce Zelených.
V říjnu 2021 dokonce Evropský parlament schválil usnesení o vztazích mezi EU a Tchaj-wanem, které obsahuje explicitní výzvu Evropské komisi, aby zahájila přípravu jednání o investiční dohodě s Tchaj-wanem.
V textu usnesení je i jasné doporučení Komisi „společně s tchajwanskými orgány urychleně zahájit v rámci přípravy na jednání o prohloubení dvoustranných hospodářských vazeb posouzení dopadů, veřejné konzultace a analýzu rozsahu působnosti dvoustranné dohody o investicích“.
Evropský parlament také v listopadu 2021 vyslal na Tchaj-wan oficiální delegaci, složenou z poslanců zvláštního výboru pro cizí vměšování a dezinformace. Této delegace se zúčastnila i česká europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová. Sama Gregorová nedávno v rozhovoru pro ČT24 uvedla, že Česká republika by se během svého předsednictví v Radě EU měla o investiční dohodu s Tchaj-wanem zasadit.
Proti uzavření investiční dohody se často objevuje námitka, že Tchaj-wan není klasickou samostatnou zemí a země EU s ním nemají oficiální diplomatické vztahy, tudíž je problematické s ním uzavírat mezinárodní smlouvy.
Ve skutečnosti je Tchaj-wan fakticky nezávislou zemí vykazující znaky suverénního státu a z toho pohledu s ním mají mnohé státy uzavřeny dohody o spolupráci, o zamezení dvojího zdanění apod. Tchaj-wan je i členem Světové obchodní organizace jako samostatné celní území (Tchaj-wan, Penghu, Kinmen a Matsu) a z pohledu světových obchodních vztahů na něj lze minimálně pohlížet podobně jako na Hongkong. Ten rovněž uzavírá vlastní investiční dohody, i když z politického hlediska jsou Hongkong a Tchaj-wan zcela odlišné případy, přestože Čína se stále snaží dát mezi ně rovnítko.
Nic tedy České republice nebrání, aby na úrovni EU investiční dohodu s Tchaj-wanem prosazovala. Současné francouzské předsednictví to s ohledem na vztahy s Čínou s největší pravděpodobností dělat nebude. Pro Česko by to však mohl být podobný historický krok jako v roce 2009, kdy při svém prvním předsednictví v Radě EU Česká republika pomáhala dávat dohromady Východní partnerství Evropské unie.
Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.
