Pracovní trh v Česku se dál potácí v problémech. Nezaměstnanost se sice v srpnu udržela nízko – na 3,6 procentech, ale zároveň je rekordně vysoký počet neobsazených míst – přes 363 tisíc. Dosavadní „předcovidové“ maximum z února 2020 tak padlo o více než deset tisíc pozic. Nejkritičtější je podle ekonoma Lukáše Kovandy situace ve stavebnictví.

„Pracovní síly se tedy v Česku v některých sektorech nedostává ještě kritičtěji než před pandemií, kdy už přitom byla situace z hlediska zaměstnavatelů mnohdy až zoufalá. Nyní je například ve stavebnictví stav ještě navíc zhoršený pandemickým propadem v počtu zahraniční pracovní síly, včetně té pracující načerno,“ zmínil Kovanda.

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

Deficit vhodné pracovní síly podle něj tak přispívá k tomu, že zotavení po pandemii bude pomalejší, než by být mohlo. Potíže však hlásí i jiné sektory. „S nedostatkem vhodné pracovní síly se potýká i průmysl, který však čelí i dalším závažným obtížím, jako jsou výpadky v dodávce komponentů nebo růst cen vstupů,“ říká Kovanda. 

Nízká nezaměstnanost i rekordní počet volných pracovních míst podle ekonoma zásadně přispívají k tomu, že jsou inflační tlaky silné. A Česká národní banka odhaduje, že spotřebitelská inflace se na konci letošního roku přiblíží čtyřem procentům. „Jedním ze zdrojů citelné inflace je právě to, že během pandemie se příliš nezhoršila situace na trhu práce, takže tolik nepolevily ani tlaky na růst mezd. Právě růst výdělků zásadním způsobem pohání jádrovou inflaci, očištěnou o kolísavé složky energií nebo potravin. I z důvodu situace na trhu práce je tak třeba počítat, že Česká národní banka letos ještě zvýší svoji základní úrokovou sazbu, a to nejspíše třikrát,“ předpovídá Kovanda.

Aktuální situace na trhu práce je podle ekonoma dobrou zprávou pro vládní politiky, protože vše nasvědčuje tomu, že nezaměstnanost nijak zvlášť neporoste ani těsně před volbami, i když se tradičně na pracovní trh v září navalí velké množství čerstvých absolventů. Za tím, že má Česko nejnižší nezaměstnanost v celé EU, podle Kovandy stojí i to, že „během pandemie vláda masivně a za cenu enormního nárůstu veřejného dluhu zachraňovala zaměstnanost, například prostřednictvím programu Antivirus“.