Andrej Babiš a Emmanuel Macron FOTO: Úřad vlády ČR, se souhlasem
FOTO: Úřad vlády ČR, se souhlasem
NÁZOR / Nulová pomoc Ukrajině. Ustavičné zpochybňování muniční iniciativy a žádný finanční podíl na ní. Protiukrajinští a silně proruští partneři v koalici. Neschopnost dodržet spojenecké závazky vůči Severoatlantické alianci. A fňukání Macronovi na klíně, když se ukázalo, že s Českem už nikdo nepočítá, pokud jde o klíčový projekt společné evropské obrany. To předvedl Babiš v zatím poslední veřejné ukázce selhání jeho zápecnické zahraniční politiky.
Nové, mírotvorné Česko pod vedením Andreje Babiše a jeho party kamarádů z mokré čtvrti sklízí, co zaselo, chtělo by se říct a ironicky pogratulovat. Kdyby tedy v sázce nebyla bezpečnost naší země ohrožené ruskými imperiálními ambicemi.
Zatímco se evropské země domlouvaly na společném projektu obrany proti balistickým střelám, český premiér si povšiml, že jeho země zůstala mimo. Něco ale říct musel, a tak si vzpomněl, že by ho prý měla vyvíjet celá Evropa, a to, prosím pěkně, podle jeho názoru bez Velké Británie. Podle něj by se tak prý měl vytvořit „společný evropský projekt protivzdušné obrany. A hned se i vytasil se skvělým obchodním názvem: mohlo by se to prý jmenovat Europatriot.
Hlavy zapojených zemí z koalice ochotných, tedy Francouzů, Němců, Britů, Italů, Nizozemců, Dánů, Norů, Španělů a Švédů, nemluvě o Ukrajinském prezidentu Volodymyru Zelenském, jistě čekaly se zatajeným dechem na nápady, který jim český premiér předloží. Tím spíš, když Česko pod jeho vedením naprosto opustilo myšlenku vzájemné solidární obrany před ruskou hrozbou a stalo se regulérním pátým kolem u vozu evropské bezpečnosti. Babišova myšlenka vypustit z vývoje antibalistiky Velkou Británii, která jen za letošní rok pošle Ukrajině pomoc ve výši 35 miliard liber (tj. skoro bilion korun), by stála za samostatnou reflexi.
Někdo by možná namítl, že Polsko v této nové raketové koalici rovněž nefiguruje. Měl by ale také dodat, že Varšava má na svém území 2 plně funkční baterie systému Patriot, přičemž další 6 baterií má závazně objednaných s termínem dodání mezi lety 2027 a 2029. Polsko se navíc těší zvýšené obraně ze strany NATO, protože představuje klíčový logistický uzel, přes který proudí takřka veškeré dodávky napadené Ukrajině. Potažmo dalším zemím na východě Evropy.
Nezapojení České republiky do evropského antibalistického projektu je symptomatické. Můžeme jen odhadovat, z kolika dalších podobných mezinárodních projektů už Česká republika vypadla a ještě vypadne kvůli krátkozrakosti Babišovy vlády. Můžeme zamáčknout slzu nejen nad technologickým rozvojem a vývojem, do kterého se naše mimořádně schopné a technologicky vyspělé firmy nejspíš nebudou moci zapojit.
Můžeme si s úděsem uvědomit, že naše země zůstala pod Babišovým vedením mimo obranný francouzsko-britský jaderný deštník, pod který jsme se rovněž neschovali. Anebo prostě můžeme použít Babišovu metodu, nedělat nic, šoupat nohama a doufat, že si toho Putin nevšimne. Jenomže to je strategie, se kterou mají Češi neblahé zkušenosti.
Těžko říct, jestli prezident Macron vezme nakonec notoricky ufňukaného a pasivního českého premiéra na milost a půjčí mu ve chvílích nouze alespoň nějaký protiraketový systém. Tak či onak by si ale Babiš měl uvědomit, že jeho zápecnické a zbabělé zahraniční politice, která si hraje na vlastním písečku a pak škemrá u úspěšnějších států o drobky ze stolu, zvoní hrana. A to nejen v Evropě.
