Premiér Petr Fiala (ODS) udělal další výrazný krok k energetické nezávislosti České republiky na Rusku. S polským premiérem Mateuszem Morawieckim se dohodl na obnově příprav výstavby plynovodu Stork II. Podle Fialy je zajištění energetické bezpečnosti do budoucna pro Česko zásadní.

„Nesmíme udělat tu chybu jako naši předchůdci ve vládě, kteří se nestarali o energetickou bezpečnost, dnes vidíme důsledky. Kdyby předchozí vláda pracovala na plynovodu Stork II, tak jsme dnes jinde. Slovensko nedávno otevřelo propojení s Polskem a my jsme na začátku,“ řekl Fiala.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Plynovod Stork II měl být podle původního plánu součástí celoevropského projektu nazvaného Severojižní propojení, cílem bylo snížit závislost na ruském plynu propojením zásobníků zkapalněného plynu (LNG) v polském Svinoústí a na chorvatském ostrově Krk. Přípravy běžely od prvních úvah v roce 2009, ale Andrej Babiš nechal po svém nástupu do pozice premiéra vše ukončit.

„Bohužel v roce 2019 ztratil projekt šanci na zisk evropské dotace. To byla chyba. Pokud to takhle Evropská komise vyřadila, nepředpokládám, že by se tak stalo bez konzultací s českou vládou. Obávám se, že vláda Andreje Babiše se na to vykašlala,“ řekl před časem Bohuslav Sobotka.

Jeho vláda několikaleté jednání a přípravy podtrhla memorandem podepsaným v roce 2016. Výstavba plynovodu měla velkou podporu v EU, odkud měly být získány prostředky na stavbu. Sobotka řekl, že budování plynovodu Stork II bylo zařazeno do projektu společného zájmu EU. Přes Českou republiku měl plynovod od polského pobřeží procházet až do Rakouska. Důležitou roli v evropských plánech týkajících se snížení energetické závislosti na Rusku hrál Stork II ještě před prvním útokem Ruska na Ukrajinu v roce 2014. V roce 2018 však přípravy z nevysvětlitelných důvodů Babišova vláda zastavila

To kromě Sobotky potvrdil také Jaroslav Míl, expert na energetiku, který v letech 2019 až 2021 působil ve funkci vládního zmocněnce pro jádro. „Při jednáních s panem premiérem Babišem a ministrem Havlíčkem jsem opakovaně upozorňoval na důležitost výstavby těchto plynovodů. Z jejich strany jsem bohužel necítil zájem, nad bezpečnostně-energetickými argumenty převažovaly asi jiné, obchodní, politické,“ řekl serveru Seznam zprávy Míl.